Pokud Írán uzavře úžinu Brána nářků, obrátí se zloba a nářek českých řidičů proti Babišově vládě. Ta by tak mohla obnovit regulaci cen pohonných hmot

Případné uzavření strategického průlivu Bab al-Mandab – „Brána nářků“ – by znamenalo další eskalaci nejvážnější ropné krize za poslední roky. Zatímco dosud se pozornost soustředila především na Hormuzský průliv, přes který za běžných okolností proudí přibližně pětina světových dodávek ropy, Bab al-Mandab představuje druhou klíčovou tepnu světové energetiky. Spojuje Rudé moře s Adenským zálivem a Indickým oceánem a v současnosti jím prochází zhruba sedm procent světových dodávek energií.

K dnešnímu dni sice průliv zůstává otevřený, avšak bezpečnostní situace se dramaticky zhoršuje. Teherán vyzval jemenské povstalce Húsíe, aby byli připraveni Bab al-Mandab uzavřít v případě další eskalace amerických útoků na íránskou energetickou infrastrukturu. Húsíové již rozmístili rakety a bezpilotní prostředky schopné útočit na obchodní lodě. Současně v minulých dnech obnovili raketové útoky na Saúdskou Arábii po několikaletém relativním příměří.

Největší problém spočívá v tom, že Bab al-Mandab dnes představuje klíčovou alternativu k Hormuzu. Saúdská Arábie po omezení dopravy v Perském zálivu výrazně zvýšila využívání svého ropovodu East–West, který vede z vnitrozemských nalezišť do přístavu Janbú na pobřeží Rudého moře. Odtud ropa pokračuje právě přes Bab al-Mandab směrem do Asie. Pokud by se uzavřel i tento průliv, světový trh by přišel nejen o významnou přepravní trasu, ale také o hlavní záložní cestu pro export saúdské ropy.

Stačilo by několik úspěšných útoků na tankery nebo důvěryhodná hrozba jejich opakování. Pojišťovny by prudce zvýšily pojistné, rejdaři by začali lodě odklánět kolem Mysu Dobré naděje a cesta mezi Asií a Evropou by se prodloužila o více než týden. Vzrostly by náklady na dopravu, ceny námořní přepravy i ceny ropy.

Pokud by šlo pouze o krátkodobé narušení dopravy, mohl by Brent zdražit z nynější úrovně kolem 88 dolarů za barel přibližně k hranici 95 až 100 dolarů. V případě několik týdnů trvající blokády by se ceny mohly pohybovat mezi 100 a 120 dolary za barel. Pokud by současně přetrvávaly problémy v Hormuzském průlivu a skutečně došlo k výraznému omezení exportu saúdské ropy, nelze vyloučit ani růst nad 120 dolarů za barel.

To vše v době, kdy je bezprecedentně napjatý světový trh s ropnými produkty v čele s naftou. Tíseň na trhu s naftou je dokonce palčivější než na trhu se surovou ropou, neboť v případě nafty se přidává dopad útoků ukrajinských sil na rafinérie v Rusku. V jejich důsledku Rusko zakázalo vývoz nafty, zatímco ropu vyváží dále. Pokud by za takové situace uzavření Brány nářků způsobilo opětovný růst cen ropy nad 100, či dokonce 120 dolarů za barel, situace na trhu s naftou se zdramatizuje ještě povážlivěji než na trhu s ropou. Již nyní je rozdíl ceny nafty oproti ceně surové ropy v Evropě nejvýraznější v historii. Nafta se prodává za cenu, která odpovídá při pohledu do uplynulých několika měsíců války v Perském zálivu ceně ropy zhruba 110 dolarů za barel. Přirážka v ceně barelu nafty oproti barelu surové ropy totiž v tomto týdnu dokonce překonala úroveň 65 dolarů za barel, zatímco průměr této přirážky za dobu války s Íránem je 45 dolarů ta barel. Před válkou v Íránu klesala přirážka třeba i jen ke 20 dolarům za barel.

Vzhledem k tomu, že Babišova vláda od zítřka ukončuje regulace cen pohonných hmot, nelze vyloučit skokové zdražení zejména právě nafty u českých čerpacích stanic. U některých dálničních tahů by nafta mohla rychle zdražit třeba o sedm či osm korun oproti nynějším úrovním, pokud se bude situace v Hormuzském průlivu a v Bráně nářků dále komplikovat. Zloba a nářky českých řidičů by se pak obrátili proti Babišově vládě, která by tak mohla celkem záhy svoji regulaci cen pohonných hmot obnovit.

Výpadek způsobení uzavřením průlivu Bab al-Mandab by bylo možné pouze částečně kompenzovat uvolněním strategických ropných rezerv či zvýšením těžby v USA, Kanadě nebo Brazílii. Taková opatření však vyžadují čas a nedokázala by okamžitě nahradit případný několikamillionový denní výpadek dodávek z Perského zálivu. Trh by proto musel část nerovnováhy vyřešit klasickým mechanismem – výrazně vyšší cenou ropy, která by omezila poptávku a současně zvýšila motivaci producentů k navyšování těžby. Takový scénář by znamenal nové inflační tlaky nejen v Evropě, ale prakticky v celé světové ekonomice.

Lukáš Kovanda, Ph.D.

Hlavní ekonom,Trinity Bank