Všechny dobré nápady míří do USA (video)

Polovinu růstu americké ekonomiky nyní táhnou investice do umělé inteligence a je otázka, jak bude jejich návratnost ovlivněna komoditizací této technologie. To je jedno z témat, kterému se věnoval Steve Eisman a Torsten Slok jako hlavní ekonom investiční společnosti Apollo (viz včerejší Víkendář). Zaměřili se ale i na řadu dalších témat včetně vývoje vládních dluhů a dopadů na ekonomiku. A také na dění v oblasti private credit.

Slok si myslí, že došlo k velké změně v celém finančním systému poté, co regulace začala tlačit na to, aby „banky dělaly méně a trhy více“. Některé druhy půjček se tak přesunuly z bank směrem k private credit. Zde pak je podle experta problémem to, že „některé sektory jsou výrazně zadluženější“. Jde zejména o software, který má více dluhů a zároveň nižší schopnost je splácet. Tato schopnost je vyjádřena poměrem zisků k úrokovým nákladům a celkové dluhové službě. Na tom se podepsalo i to, jak v posledních letech vzrostly sazby. A čeká se, že Fed je bude dál zvyšovat.

I mezi softwarovými společnostmi jsou rozdíly, ale vcelku se do konstatovat výše uvedené a v roce 2028 až 2029 by řada jejich dluhů měla být splacena. Dá se tak čekat, že tento sektor bude dál pod tlakem. Podobně je na tom „malá část zdravotní péče a spotřebitelských služeb“. Výrazně se pak na této situaci projevuje prostředí „vyšší sazby po delší dobu“. Na druhou stranu ale podle Eismana nejde ve srovnání s celou ekonomikou o velký objem potenciálně problematického dluhu. Slok s tím souhlasí - nejde o situaci, která by byla porovnatelná například s finanční krizí roku 2008. K tomu ekonom připomněl, že „když bude v problémech private credit, tedy dluhopisoví investoři, bude v problémech i private equity.“ Tudíž investoři akcioví, kteří drží podíly ve společnostech těžko splácejících své dluhy.

Slok pak mluvil o trhu práce, který je podle něj ve velmi dobrém stavu i přesto, že tvorba pracovních míst nemusí dosahovat tak vysokých čísel. Projevuje se totiž politika současné vlády, která výrazně omezila příchod lidí ze zahraničí. To znamená, že růstu nezaměstnanosti zabrání i nižší počet nových pracovních míst. Tento stav pracovního trhu se následně promítá i do uvažování centrální banky, která z tohoto směru necítí tlak na snižování sazeb. Na sílu trhu práce podle ekonoma ukazují i některá čísla, která naznačují na vyšší počet nově vznikajících společností. „Pokud z nich bude část úspěšná, vytvoří velký počet nových míst.“

Slok dodal, že jedním z nejdůležitějším indikátorů dynamiky nějakého hospodářství je to, jak jednoduché je najmout a propustit zaměstnance. USA jsou v tomto ohledu výrazně vepředu před zeměmi jako Francie nebo Německo. K tomu USA těží z velké ochoty investorů financovat rizikovější projekty. „Jestliže budeme mít dobrý nápad a budeme chtít založit novou společnost, budeme v zemích, jako je Německo, váhat, zda přijmout nové lidi. Pokud se to totiž nepovede, bude velmi těžké je propustit,“ dodal ekonom s tím, že ve Spojených státech tomu je úplně jinak. Málo konkurenční jsou v Evropě i spotřebitelské trhy, kde „vládne hodně monopolů“ a evropský finanční systém je založen na bankách. V USA je možností, kde získat podnikatelský kapitál, mnohem více. „Finanční systém v Evropě není moc dobrý v alokaci peněz,“ a to mimo jiné znamená, že „všechny dobré nápady míří do USA“.