Nafta nyní stojí tolik, jako by ropa vyšla na 110 dolarů za barel, Babišova vláda přesto odvážně ukončuje regulaci cen pohonných hmot. Dost možná ji brzy obnoví, až zjistí, jak se věci skutečně mají

Nafta nyní stojí tolik, jako by ropa vyšla na 110 dolarů za barel, Babišova vláda přesto "odvážně" ukončuje regulaci cen pohonných hmot. Dost možná ji brzy obnoví, až zjistí, jak se věci skutečně mají

Jak je možné, že velkoobchodní nafta je v Rotterdamu tak drahá, jak nebyla od začátku května, tedy od doby kdy ropa Brent stála 110 dolarů za barel? Vždyť nyní ropa Brent vychází jen na 88 dolarů za barel.

Dramaticky totiž narůstá rozdíl mezi cenou nafty a cenou surové ropy. Jak vidno z grafu, po dobu války s Íránem dosahoval tento rozdíl v průměru 45 dolarů za barel. Nyní však činí takřka 65 dolarů za barel.

Takže i když ropa stojí necelých 90 dolarů za barel, nafta vyjde na tolik, jako by ropa stála kolem 110 dolarů za barel. Rozdíl zhruba 20 dolarů na barel spočívá právě v tom, že se historicky mimořádně zvýšil rozdíl mezi cenou barelu nafty a cenou barelu ropy a je nyní o přibližně zhruba oněch 20 dolarů vyšší, než byl začátkem května a v průměru po celou dobu války s Íránem.

Kdyby ovšem nyní ropa stála 110 dolarů za barel, Babišova vláda by jen stěží ukončila svoji regulaci cen pohonných hmot. Protože ropa za 110 dolarů za barel nesvědčí o stabilizaci situace na trhu s ropou, je vlastně stále mimořádná.

Jenže nafta stojí právě tolik, jako by ropa stála 110 dolarů za barel. Média a politici se ovšem zaměřují hlavně na cenu ropy, nikoli velkoobchodní nafty, přestože pro cenu u českých čerpacích stanic je rozhodující naopak cena velkoobchodní nafty, nikoli primárně surové ropy.

Co stojí za historicky mimořádným rozdílem v ceně ropných produktů (zejména nafty, i když také benzínu) a ropy samotné?

Vývoz dvou stěžejních dodavatelů ropných produktů na světové trhy je nyní mimořádně silně omezený, a to tedy jak vývoz z Blízkého východu, tak ovšem i z Ruska. Podstatou historicky nejdražší nafty v porovnání s naftou je tedy nadále nedostatečný průchod barelů nafty Hormuzským průlivem, ale také stále účinnější útoky ukrajinských sil na ruské rafinérie, v jejichž důsledku Moskva zákazala vývoz ruské nafty.

Tíseň na světovém trhu s naftou je nyní zkrátka palčivější než tíseň na trhu s ropou. A může být hůře. Rozhodně tedy nelze vyloučit, že Babišova vláda regulaci cen pohonných hmot i snížení spotřební daně z nafty zase rychle obnoví. Až pochopí, že ropa fakticky pořád stojí - z hlediska dopadu na české řidiče zejména dieselů - notně přes 100 dolarů barel.