Zpráva o právním státu 2026 posiluje prosperitu, bezpečnost a demokratickou odolnost Evropy

Zpráva o právním státu 2026 posiluje prosperitu, bezpečnost a demokratickou odolnost Evropy

Evropská komise dnes zveřejnila svou sedmou výroční zprávu o právním státu, v níž hodnotí stav právního státu ve všech členských státech EU a ve čtyřech kandidátských zemích: Albánie, Černá Hora, Severní Makedonie a Srbsko.

Právní stát je základem evropské prosperity, demokracie a bezpečnosti. Nezávislé soudní systémy, účinné protikorupční rámce, svobodná a pluralitní média a silné systémy brzd a protivah chrání práva občanů a udržují důvěru ve veřejné instituce a demokracii. Poskytují právní jistotu, která podporuje investice, konkurenceschopnost a hospodářský růst.

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová uvedla: „Právní stát buduje důvěru. Důvěra mezi občany. Důvěra pro podniky. To je to, co dělá z Evropy nejlepší a nejbezpečnější místo pro život a investice. Letošní zpráva ukazuje pokračující pozitivní pokrok v mnoha členských státech. A právě proto je naše zpráva o právním státu důležitá. Stal se referenčním bodem, který pomáhá utvářet vnitrostátní diskuse a podněcovat reformy v celé Unii.“

V průběhu času se zpráva stala zavedeným nástrojem pro dialog s členskými státy o klíčových otázkách týkajících se právního státu. Její doporučení jsou hnací silou reforem v členských státech.

Letošní zpráva potvrzuje obecně pozitivní trajektorii, která ukazuje pokračující pokrok v mnoha členských státech, přičemž byly dokončeny nebo probíhají významné reformy ve všech oblastech sledovaných v rámci zprávy. Ačkoli je situace v jednotlivých členských státech a oblastech politiky nerovnoměrná a některé problémy přetrvávají, zpráva a její doporučení nadále podněcují reformy a změny prostřednictvím trvalé spolupráce s členskými státy.

V návrhu příštího dlouhodobého rozpočtu EU, který předložila Komise, budou zpráva a její doporučení rovněž hrát důležitou úlohu při zajišťování toho, aby byly zavedeny silné záruky na ochranu rozpočtu Unie. Komise zejména navrhla, aby nové vnitrostátní a regionální plány partnerství v rámci VFR řešily výzvy uvedené ve zprávě o právním státu. Zpráva bude rovněž jedním ze zdrojů informací pro posouzení toho, jak členské státy dodržují Listinu a horizontální podmínky týkající se právního státu při provádění plánů národních programů reforem.

Základními zásadami zprávy o právním státu, jimiž se bude i nadále řídit práce Komise s členskými státy, jsou rovné a spravedlivé zacházení s členskými státy, jasné a důsledné uplatňování norem EU a proces založený na dialogu.

Hlavní zjištění letošního roku: 

Soudní systémy

Mnoho členských států v uplynulém roce pokročilo v reformách soudnictví. Pozitivní opatření zahrnují posílení nezávislosti rad pro justici, další záruky pro jmenování soudců a disciplinární řízení a posílení autonomie státních zastupitelství. Reformy však v některých členských státech postupují pomalejším tempem a v některých případech přetrvávají vážné obavy. Ve většině zemí procesu rozšíření pokračovalo úsilí o provedení reforem soudnictví, přičemž přetrvávaly obavy ohledně nepatřičného vlivu, který brání nezávislosti soudnictví.

Protikorupční rámce

Směrnice o boji proti korupci, která vstoupila v platnost dne 31. května 2026, stanoví moderní a harmonizovaný rámec pro prevenci, odhalování a postihování korupce v EU. Komise podporuje členské státy v jejich úsilí o provedení ve vnitrostátním právu a o další zlepšení jejich protikorupčních rámců. Jak ukazuje letošní zpráva o právním státu, několik členských států vypracovalo nové protikorupční strategie a posílilo svou institucionální kapacitu pro boj proti korupci. Zároveň je třeba přijmout další opatření k posílení preventivních rámců, jako jsou rámce související s lobbováním a střety zájmů, jakož i k zajištění účinného vyšetřování, stíhání a pravomocných rozsudků v případech korupce. Ve většině zemí procesu rozšíření, jichž se zpráva týká, byly posíleny právní a institucionální rámce, zatímco vyšetřování, stíhání a rozhodování v případech korupce je třeba dále zlepšit. 

Svoboda a pluralita sdělovacích prostředků

V členských státech probíhají reformy s cílem sladit své vnitrostátní právní předpisy s Evropským aktem o svobodě sdělovacích prostředků (EMFA). Několik členských států provádí reformy s cílem posílit nezávislé fungování a financování veřejnoprávních sdělovacích prostředků, jakož i spravedlnost a transparentnost při přidělování státní reklamy. Vzhledem k tomu, že Evropský akt o svobodě sdělovacích prostředků stanoví závazné právní předpisy týkající se několika témat svobody sdělovacích prostředků, zpráva o právním státu již neobsahuje doporučení týkající se těchto aspektů. Jsou sledovány v rámci prosazování EMFA ze strany Komise. Kromě toho je věnována zvýšená pozornost zlepšení bezpečnosti a ochrany novinářů před pokračujícími hrozbami. Komise bude i nadále podporovat silnější příznivé prostředí a bezpečnost pro novináře a pro kvalitní zpravodajství, mimo jiné aktualizací svého doporučení o bezpečnosti novinářů. Mnoho členských států podniká konkrétní kroky k řešení jevu strategických žalob proti účasti veřejnosti (tzv. strategických žalob proti účasti veřejnosti) a Komise s nimi nadále spolupracuje na podpoře provedení a uplatňování směrnice proti strategickým žalobám proti účasti veřejnosti. Ve většině zemí procesu rozšíření, jichž se zpráva týká, jmenování do řídících struktur veřejnoprávních sdělovacích prostředků a regulačních orgánů pro sdělovací prostředky zvýšila jejich stabilitu, přičemž přetrvávají obavy ohledně koncentrace mediálního trhu a redakční nezávislosti veřejnoprávních vysílacích organizací.

Institucionální brzdy a protivahy

Pokročily reformy ke zlepšení právní jistoty a kvality právních předpisů. V některých členských státech přetrvávají nedostatky, pokud jde o nadměrné využívání mimořádných legislativních postupů a nedostatečné zapojení zúčastněných stran. Zpráva konstatuje, že mnoho členských států nadále zajišťuje podpůrný a podpůrný rámec pro občanskou společnost a pokračuje v úsilí o další zlepšení svého provozního prostředí. Subjekty občanské společnosti však i nadále hlásí problémy v řadě členských států, včetně omezení financování a pokojného shromažďování. V zemích procesu rozšíření, jichž se zpráva týká, mohou instituce dodržující systém brzd a protivah obecně plnit své funkce, zatímco některé problémy přetrvávají, například pokud jde o zajištění příznivého prostředí pro občanskou společnost.

Rozměr jednotného trhu

V rámci všech čtyř pilířů zpráva zdůrazňuje dopad právního státu na fungování jednotného trhu a provozní prostředí pro podniky. Zpráva například poskytuje informace o specializaci soudů a soudců na řešení obchodních věcí; opatření k předcházení korupci při zadávání veřejných zakázek; ochrana investic; a stabilní regulační prostředí nezbytné k tomu, aby podniky mohly fungovat za předvídatelných podmínek.

Další kroky

Komise vyzývá Evropský parlament a Radu EU, aby na základě zprávy a jejích doporučení pokračovaly v obecných diskusích a diskusích o jednotlivých zemích. Vybízí rovněž vnitrostátní parlamenty, občanskou společnost a další zúčastněné strany, aby pokračovaly v dialogu na vnitrostátní i evropské úrovni.

Komise vyzývá členské státy, aby řešily výzvy uvedené ve zprávě, a je připravena podpořit provádění doporučení. V případě zemí procesu rozšíření, jichž se zpráva týká, bude Komise sledovat zjištěné problémy, a to i ve svých příštích výročních zprávách o rozšíření. Jak oznámila předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová ve svých politických směrech na období 2024–2029, další přistupující země budou zahrnuty do zprávy o právním státu, jakmile budou připraveny.

Souvislosti

Výroční zpráva o právním státu je výsledkem úzkého dialogu s vnitrostátními orgány a zúčastněnými stranami. Zpráva se vztahuje na všechny členské státy a čtyři země procesu rozšíření na základě stejné objektivní a transparentní metodiky a zkoumá stejný soubor otázek v každé zemi.

Zpráva za rok 2026 sestává ze sdělení, které zkoumá situaci v EU jako celku, a 27 kapitol o jednotlivých zemích, které se zabývají významným vývojem v každém členském státě. Zpráva hodnotí provádění loňských doporučení členským státům a na tomto základě poskytuje další soubor konkrétních doporučení. Zpráva o právním státu se rovněž zabývá čtyřmi kapitolami věnovanými vývoji v Albánii, Černé Hoře, Severní Makedonii a Srbsku od vydání zprávy o právním státu 2024. To podporuje reformní úsilí těchto zemí o dosažení pokroku v oblasti demokracie a právního státu před přistoupením a o zaručení trvalých vysokých standardů po přistoupení.

Zpráva o právním státu je ústředním bodem každoročního cyklu právního státu . Tento roční cyklus je preventivní: slouží k podpoře právního státu a jeho cílem je předcházet vzniku nebo prohlubování problémů. Je oddělen od ostatních prvků souboru nástrojů EU na podporu právního státu a doplňuje – ale nenahrazuje – mechanismy založené na Smlouvě, které EU umožňují reagovat na otázky týkající se právního státu v členských státech. Mezi tyto nástroje patří řízení o nesplnění povinnosti a řízení na ochranu základních hodnot Unie podle článku 7 Smlouvy o Evropské unii.

Pro více informací

Zpráva o právním státu 2026

Zpráva o právním státu 2026 – stav právního státu v Evropské unii

Zpráva o právním státu 2026 – doporučení

Zpráva o právním státu 2026 – kapitoly o jednotlivých zemích

Zpráva o právním státu 2026 – shrnutí a doporučení kapitol o jednotlivých zemích

Zpráva o právním státu 2026 – institucionální zázemí pro jednotlivé země

Zpráva o právním státu 2026 – Metodika

Zpráva o právním státu 2026 – Otázky a odpovědi

Výroční cyklus právního státu – informativní přehled

Soubor nástrojů EU na podporu právního státu – informativní přehled

Bleskový průzkum Eurobarometr 584 o výzvách a prioritách EU

Quote