Otázky a odpovědi ke zprávě o právním státu 2026

Co je zpráva o právním státu?

Zpráva o právním státu je každoročním preventivním a monitorovacím nástrojem Komise pro hodnocení vývoje v oblasti právního státu ve všech členských státech EU, jakož i ve čtyřech zemích procesu rozšíření. Od svého prvního vydání v roce 2020 působí zpráva o právním státu stále více jako hnací síla reforem: pomáhá identifikovat rizika, vyvíjet řešení a včas poskytovat cílenou podporu za účelem posílení právního státu v EU.

Zpráva obsahuje sdělení o hlavních horizontálních trendech v celé EU a kapitolách o jednotlivých zemích. Kapitoly pokrývají nedávný vývoj v oblasti právního státu ve všech členských státech a čtyřech zemích procesu rozšíření (Albánie, Černá Hora, Severní Makedonie, Srbsko) ve čtyřech klíčových oblastech: systémy soudnictví, protikorupční rámce, svoboda a pluralita sdělovacích prostředků a další institucionální otázky související se systémem brzd a protivah. Pro členské státy EU zpráva rovněž obsahuje konkrétní doporučení, jejichž cílem je podpořit probíhající reformy a určit oblasti, v nichž je zapotřebí dalšího pokroku.

Zpráva o právním státu je preventivním nástrojem v rámci souboru nástrojů EU na podporu právního státu a ústředním pilířem ročního cyklu právního státu. Je součástí procesu monitorování a dialogu, do něhož jsou zapojeny Evropská komise, Evropský parlament, Rada EU, členské státy EU, vnitrostátní parlamenty, organizace občanské společnosti a další zúčastněné strany. Zpráva poskytuje společný referenční bod pro diskuse na úrovni EU a na vnitrostátní úrovni, podporuje výměnu osvědčených postupů a pomáhá zajistit, aby byly problémy v oblasti právního státu odhaleny a řešeny v rané fázi.

Zpráva o právním státu 2026 se i nadále výrazně zaměřuje na vývoj, který má přímou vazbu na jednotný trh – důležitý rozměr zprávy o právním státu, jak byl zaveden ve vydání z roku 2025. Dále vychází z informací získaných od zúčastněných stran z řad podniků a podrobněji se zabývá otázkami, jako je práce nezávislých regulačních orgánů. Relevantní vývoj se odráží napříč všemi čtyřmi pilíři v každé kapitole věnované jednotlivým zemím.

Jaké zásady řídí výběr doporučení?

Zpráva a její doporučení jsou vypracovány v souladu s metodikou zprávy. Vycházejí z nepřetržitého dialogu s členskými státy a mezi nimi navzájem. V souladu s preventivní povahou zprávy je cílem doporučení: i) podporovat členské státy v jejich úsilí o pokrok v reformách; ii) podporovat pozitivní vývoj; a iii) určit, kde mohou být zapotřebí zlepšení nebo následná opatření, a to i s ohledem na řešení systémových problémů.

Cílem doporučení obsažených ve zprávě je určit klíčové problémy a výzvy, které je třeba řešit, a zároveň ponechat členským státům flexibilitu při určování toho, jak dosáhnout požadovaných výsledků, s přihlédnutím k jejich vnitrostátnímu právnímu a institucionálnímu rámci. S cílem podpořit členské státy při určování a upřednostňování investic a reforem v oblasti právního státu, které mohou být zahrnuty do budoucích vnitrostátních a regionálních plánů partnerství, Komise v letošním vydání dále konsolidovala svá doporučení a učinila je cílenějšími a operativnějšími. Neexistují žádná doporučení pro země procesu rozšíření, neboť tato doporučení jsou vydávána výhradně v souvislosti s každoročním balíčkem týkajícím se rozšíření.

Při přípravě doporučení zprávy o právním státu byly dodrženy následující zásady stanovené v metodice zprávy:

Na všechny členské státy se vztahují doporučení pro jednotlivé země při plném dodržování zásad rovného zacházení a proporcionality;
Doporučení vycházejí z hloubkových posouzení v kapitolách věnovaných jednotlivým zemím a z uplatňování objektivních kritérií vycházejících z práva EU nebo evropských a mezinárodních norem;
Doporučení jsou přiměřená zjištěným problémům. Podporují rovněž úsilí o pozitivní reformní úsilí;
Doporučení jsou dostatečně konkrétní, aby členským státům umožnila přijmout konkrétní a proveditelná následná opatření při současném zohlednění vnitrostátních pravomocí, právních systémů a institucionálního kontextu;
Při přípravě doporučení věnovala Komise velkou pozornost soudržnosti a synergiím s dalšími procesy, jako je evropský semestr, nařízení o podmíněnosti a národní plány pro oživení a odolnost;
Následná vydání zprávy o právním státu se budou zabývat opatřeními navazujícími na letošní doporučení.

Doporučení v žádném případě nepředjímají žádná řízení, která může Komise zahájit podle jiných právních nástrojů, jako jsou řízení o nesplnění povinnosti nebo nařízení o podmíněnosti.

Jak se členské státy zabývaly doporučeními uvedenými ve zprávě za rok 2025? Jak Komise hodnotí pokrok a jak podporuje členské státy při jeho provádění?

Letošní zpráva poukazuje na obecně pozitivní trajektorii s výrazným zlepšením a významnými reformami, které byly dokončeny nebo probíhají ve čtyřech klíčových oblastech: spravedlnost, boj proti korupci, svoboda sdělovacích prostředků a institucionální systém brzd a protivah. Ačkoli je situace v jednotlivých členských státech i nadále nerovnoměrná a některé problémy přetrvávají, zapojení do tohoto procesu zůstává silné, což se odráží i ve značném počtu doporučení vydaných ve zprávě za rok 2025, která nyní zaznamenala pokrok.

Komise s členskými státy úzce spolupracovala na politické i technické úrovni, mimo jiné s cílem zlepšit sledování doporučení a následná opatření. Toto zvýšené zapojení pomáhá podporovat provádění reforem, sledovat pokrok v průběhu celého roku a zajistit, aby doporučení zůstala úzce sladěna s vývojem na místě.

Zpráva obsahuje posouzení pokroku, jehož členské státy dosáhly při provádění doporučení z roku 2025, a to na základě kvalitativní analýzy vývoje od července 2025 a s ohledem na celkový kontext v členských státech. Zpráva z roku 2026 zjistila, že 47 % doporučení vydaných v roce 2025 bylo členskými státy plně nebo částečně zohledněno, přičemž u dalších 23 % bylo dosaženo alespoň omezeného pokroku. V této souvislosti Komise rovněž uznává, že řešení některých doporučení může trvat déle, například kvůli volebním cyklům.

Na podporu strukturálních reforem prostřednictvím technické pomoci a financování projektů již existuje několik nástrojů a možností financování. Nástroj pro oživení a odolnost ukázal, jak může být rozpočet EU účinný při prosazování reforem právního státu v členských státech, včetně posílení soudních systémů, pokroku v digitalizaci v zájmu větší účinnosti, zlepšení justiční infrastruktury, posílení institucí bojujících proti korupci a zlepšení kvality tvorby právních předpisů. Další programy Komise, jako jsou programy Spravedlnost a Občané, rovnost, práva a hodnoty, rovněž pomáhají posilovat právní stát, mimo jiné prostřednictvím výzev k předkládání návrhů otevřených občanské společnosti a dalším zúčastněným stranám.

Posílení právního státu v zemích procesu rozšíření rovněž posiluje právní stát v celé Evropě. Jedná se o základní součást procesu přistoupení a Komise bude i nadále úzce spolupracovat se zeměmi, na něž se zpráva vztahuje, v průběhu jejich reforem. Zásadním prvkem Nástroje pro reformy a růst pro západní Balkán je rovněž právní stát. Aby mohli partneři tohoto bezprecedentního podpůrného mechanismu plně využívat, musí připravit a provádět dohodnutý program reforem, včetně konkrétních kroků v oblasti právního státu. Komise rovněž podporuje reformy související s právním státem finanční a technickou pomocí v regionu rozšíření prostřednictvím nástroje předvstupní pomoci (NPP), který pomáhá budovat kapacity příjemců v průběhu celého procesu přistoupení.

Jaká bude úloha zprávy o právním státu v rámci příštího VFR? Upravila Komise doporučení tak, aby to odrážela?

Podle návrhu příštího víceletého finančního rámce předloženého Komisí poskytnou nové vnitrostátní a regionální plány partnerství jednotný soudržný rámec pro fondy EU prováděné členskými státy i regiony. Obecným cílem tohoto rámce je dodržování hodnot Unie v souladu s článkem 2 SEU, včetně právního státu.

Komise navrhla, aby národní programy pro oživení a odolnost řešily výzvy identifikované v referenčním rámci politiky EU, včetně výzev identifikovaných ve zprávě o právním státu, jakož i v evropském semestru a jeho doporučeních pro jednotlivé země.

Očekává se proto, že členské státy zahrnou investice a reformy do svých připravovaných plánů na ochranu a posílení právního státu, které se budou řídit zprávou o právním státu a jejími doporučeními. Tyto reformy mohou rovněž přispět k lepší správě tím, že zvýší účinnost veřejné správy – včetně justičních orgánů – a institucionální kapacitu veřejných orgánů a zúčastněných stran v členských státech, regionech a místních komunitách.

Zaměření zprávy o právním státu na jednotný trh v kombinaci s evropským semestrem rovněž pomůže členským státům určit reformy právního státu, které mají být podporovány v národních programech reforem, jež jsou ekonomicky relevantní.

Jakmile budou národní programy reforem předloženy, budou projednány mezi Komisí a členskými státy, a to i pokud jde o milníky a cíle dohodnutých reforem. S cílem podpořit členské státy při určování a upřednostňování investic a reforem v oblasti právního státu, které mohou být zahrnuty do plánů, zpráva z roku 2026 dále konsolidovala svá doporučení, čímž je učinila cílenějšími a operativnějšími.

Navrhované nařízení o národních programech reforem rovněž obsahuje silné záruky dodržování zásad právního státu a Listiny základních práv EU při provádění národních programů reforem. V zájmu ochrany finančních zájmů Unie bude předpokladem pro získání podpory v rámci národních programů reforem dodržování horizontálních podmínek týkajících se právního státu a základních práv.

Kdykoli během provádění národních programů reforem a po výměně informací s dotčeným členským státem bude možné zablokovat platby členskému státu, pokud tyto horizontální podmínky nebudou splněny. Informace ze zprávy o právním státu budou použity jako jeden ze zdrojů na podporu posouzení Komise, pokud jde o dodržování horizontálních podmínek, a budou odrážet úlohu zprávy o právním státu jako nástroje k určení výzev v oblasti právního státu a priorit reforem prostřednictvím procesu založeného na důkazech a založeném na dialogu s členskými státy. Nebude však existovat automatická vazba mezi doporučeními zprávy o právním státu a schválením národních programů reforem ani s posouzením souladu s horizontálními podmínkami. Toto posouzení souladu rovněž vyžaduje zjištění (potenciálního) dopadu zjištěných nedostatků na provádění fondů.

Jak byly země procesu rozšíření zařazeny do vybrané zprávy a kdy budou přidány další země?

V roce 2024 vyzvala Komise Albánii, Černou Horu, Severní Makedonii a Srbsko, aby se na základě objektivních kritérií založených na zásluhách podílely na zprávě o právním státu. Kritéria se týkala jak formální fáze dosažené v příslušném procesu přistoupení, tak úrovně jejich připravenosti, zejména v otázkách právního státu.

Jak oznámila předsedkyně von der Leyenová ve svých politických směrech, budou do zprávy doplněny další země procesu rozšíření, jakmile budou připraveny.

Proč je jednotný trh zahrnut do zprávy o právním státu?

Dodržování zásad právního státu má zásadní význam pro provádění politik, které podporují konkurenceschopnost a umožňují občanům a podnikům aktivně se zapojit do společnosti a hospodářství. Právní stát má přímý dopad na prosperitu a konkurenceschopnost: spravedlivý a jasný právní rámec poskytuje jistotu podnikům, důvěru investorům a ujištění spotřebitelům.

Právní stát je rovněž ekonomickým přínosem a poskytuje stabilní prostředí založené na pravidlech, které zaručují nezávislé soudy a instituce. Právní stát je důležitým hlediskem pro společnosti působící přeshraničně a využívá potenciál jednotného trhu. Podniky, a zejména malé a střední podniky, potřebují stabilní a předvídatelné hospodářské prostředí, v němž se s podnikem usazeným v jiném členském státě zachází stejně.

Jak Komise připravila zprávu o právním státu 2026?

Zpráva za rok 2026 je výsledkem inkluzivního procesu, který je zakotven v úzké spolupráci a dialogu a řídí se stejnou metodikou jako v předchozích letech. Zpráva vychází z příspěvků vnitrostátních orgánů, mezinárodních organizací a příslušných zúčastněných stran, jakož i ze shromažďování údajů Komisí.

V listopadu 2025 byly členské státy konzultovány ohledně dotazníku použitého ke shromáždění podkladů pro sedmou zprávu. V období od prosince 2025 do ledna 2026 obdržela Komise písemné příspěvky od členských států a přibližně 280 písemných příspěvků od zúčastněných stran, a to jak na vnitrostátní úrovni, tak na úrovni EU. Země procesu rozšíření rovněž obdržely dotazník, který doplnil informace, jež tyto země již poskytly v souvislosti s procesem rozšíření.

Mezi lednem a březnem 2026 se uskutečnilo více než 600 setkání se všemi 27 členskými státy a čtyřmi zeměmi procesu rozšíření. V této souvislosti Komise projednala vývoj v oblasti právního státu s přibližně 900 vnitrostátními orgány, včetně justičních orgánů, donucovacích orgánů a dalších zúčastněných stran, jako jsou sdružení novinářů a soudců. Všechny země dostaly před přijetím zprávy o právním státu 2026 příležitost poskytnout faktické aktuální informace o svých kapitolách o jednotlivých zemích.

Síť pro právní stát zřízená v roce 2020 rovněž nadále poskytuje komunikační kanál mezi Komisí a členskými státy prostřednictvím jejich vnitrostátních kontaktních míst, která jsou pro Komisi v průběhu celého procesu klíčovými partnery. Země procesu rozšíření byly rovněž vyzvány, aby určily kontaktní místo, a od května 2024 se této sítě účastní jako pozorovatelé.

S jakými zúčastněnými stranami byla tato zpráva konzultována?

Komise provedla cílenou konzultaci se zúčastněnými stranami, která poskytla obecné příspěvky a příspěvky pro jednotlivé země od různých agentur EU, evropských sítí, vnitrostátních a evropských organizací občanské společnosti, profesních sdružení a mezinárodních a evropských aktérů. Jednalo se mimo jiné o: Agentura pro základní práva, Evropská síť rad pro justici (ENCJ), Síť předsedů nejvyšších soudů Evropské unie, Evropská síť vnitrostátních institucí pro lidská práva (ENNHRI), Rada evropských advokátních komor (CCBE), Rada Evropy, Úřad vysokého komisaře OSN pro lidská práva, jakož i vnitrostátní a mezinárodní organizace občanské společnosti, organizace novinářů a další příslušné zúčastněné strany.

Za účelem cíleného začlenění rozměru jednotného trhu Komise rovněž spolupracovala s podnikatelskými sdruženími a dalšími příslušnými zúčastněnými stranami, a to jak na úrovni EU, tak na vnitrostátní úrovni.

Zdroje zprávy zahrnují také řadu dalších studií a zpráv, jako je nástroj pro sledování plurality sdělovacích prostředků, příslušné průzkumy Eurobarometr a srovnávací přehled EU o soudnictví.

Jak se zpráva o právním státu vztahuje k jiným nástrojům?

Zpráva o právním státu je preventivním nástrojem, který zvyšuje povědomí a usnadňuje včasná řešení s cílem dosáhnout zlepšení a reforem a zabránit prohlubování problémů. Doplňuje několik dalších mechanismů a nástrojů souboru nástrojů na podporu právního státu na úrovni EU. Při přípravě doporučení zprávy věnuje Komise velkou pozornost soudržnosti a synergiím s dalšími procesy, jako je evropský semestr, národní plány pro oživení a odolnost a nařízení o podmíněnosti dodržováním zásad právního státu.

Článek 7 Smlouvy o Evropské unii (SEU)

Postup podle článku 7 SEU zůstává pro EU výjimečným nástrojem reakce, pokud existuje zřejmé nebezpečí závažného nebo trvajícího porušení hodnot uvedených v článku 2 SEU, včetně právního státu.

Řízení o nesplnění povinnosti

Řízení o nesplnění povinnosti mají konkrétní cíl, a to zajistit správné uplatňování práva EU členskými státy. Podle Smluv může Komise podniknout právní kroky proti členskému státu, který neprovádí právo EU tím, že zahájí řízení o nesplnění povinnosti a v konečném důsledku předloží věc Soudnímu dvoru.

Obecný režim podmíněnosti

Obecný režim podmíněnosti je rozpočtový nástroj určený k nápravě nepříznivých dopadů porušování zásad právního státu na rozpočet Unie. Při zjišťování a posuzování porušení zásad právního státu, která mohou být relevantní pro uplatňování obecného režimu podmíněnosti, je zpráva o právním státu jedním ze zdrojů informací, které Komise zohledňuje, jakož i zdrojů od jiných orgánů (například Evropského úřadu pro boj proti podvodům, Úřadu evropského veřejného žalobce a Evropského účetního dvora) a příslušných rozsudků Soudního dvora.

Nástroj pro oživení a odolnost

S cílem řešit řadu doporučení pro jednotlivé země týkajících se právního státu v rámci evropského semestru prostřednictvím konkrétních reforem a investic zahrnulo několik členských států do svých plánů pro oživení a odolnost konkrétní milníky a cíle. Ty jsou nyní postupně dokončovány.

Srovnávací přehled EU o soudnictví

Srovnávací přehled EU o soudnictví předkládá každoroční srovnávací údaje o fungování vnitrostátních systémů soudnictví a další ukazatele relevantní pro jednotný trh. Je jedním ze zdrojů informací, z nichž vychází zpráva o právním státu, mechanismus podmíněnosti dodržováním zásad právního státu a evropský semestr.

Zprávy o balíčku týkajícím se rozšíření

Výroční zprávy o balíčku týkajícím se rozšíření nastiňují stav připravenosti kandidátských zemí a potenciálních kandidátských zemí a pokrok, jehož kandidátské země a potenciální kandidátské země dosáhly, včetně aspektů týkajících se právního státu. Stejně jako v minulosti poskytují partnerským zemím procesu rozšíření také doporučení ohledně priorit reforem pro nadcházející rok. Zahrnutí vybraného počtu zemí procesu rozšíření do zprávy o právním státu vychází z jejich stavu příprav nebo pokroku ve formálním procesu přistoupení. Zahrnutí těchto čtyř zemí procesu rozšíření do zpráv o právním státu má za cíl postavit je na stejnou úroveň s členskými státy a podpořit jejich reformní úsilí a proces přistoupení, což pomůže zachovat udržitelný vzor vysokých standardů po přistoupení. Obě cvičení se tedy vzájemně doplňují.