Otázky a odpovědi týkající se přezkumu systému EU pro obchodování s emisemi (EU ETS)

Otázky a odpovědi týkající se přezkumu systému EU pro obchodování s emisemi (EU ETS)

Jaké jsou hlavní změny navržené v rámci přezkumu systému EU pro obchodování s elektronickými misemi?

Tento návrh zajišťuje, aby systém EU ETS přispíval k hospodářským investicím, odolnosti a konkurenceschopnosti Unie a zároveň plnil cíl v oblasti klimatu pro celé hospodářství do roku 2040, a to prostřednictvím změn ve čtyřech klíčových rozměrech. Poskytuje průmyslu flexibilitu a pobídky, aby si zvolil nejčistší cestu, byl dekarbonizován a byl konkurenceschopný v Evropě.

1. Podstatné posílení podpory dekarbonizace se zaměřením na investice v souladu se závěry Evropské rady z června 2026 a dohodou o čistém průmyslu:

• Zřízení banky pro dekarbonizaci průmyslu (IDB) – poskytnout 100 miliard EUR na financování projektů dekarbonizace průmyslu a vrátit vyšší podíl příjmů ze systému EU ETS odvětvím, na něž se vztahuje systém EU ETS. Investiční podpora ETS nastartuje banku tím, že odmění společnosti, které investují do dekarbonizace v rané fázi, částkou odhadovanou na 30 miliard EUR v rámci první fáze banky pro dekarbonizaci průmyslu.  
• Zachování Inovačního fondu jako klíčového nástroje pro uvádění nízkouhlíkových inovací na trh a posílení zavádění odvětví čistých technologií.
• Zpřísnění požadavků na to, jak členské státy vynakládají výnosy z dražeb v rámci systému ETS. Členské státy budou muset vynaložit 50 % svých vnitrostátních příjmů ze systému ETS na investice do dekarbonizace odvětví, na něž se systém ETS vztahuje.

2. Poskytnutí úlevy průmyslu a zároveň zaručení silného trhu EU s uhlíkem v souladu s cílem pro rok 2040:

• Uvedení systému EU ETS do souladu s cílem Unie snížit emise do roku 2040 o 90 % a úprava trajektorie snižování emisí v rámci systému EU ETS od roku 2031. Tato změna znamená, že povolenky budou i nadále vydávány až do 40. let 20. století. Aktualizuje lineární redukční faktor (LRF) ve výši 3,7 % pro roky 2031 až 2035 a 1,7 % pro roky 2036 až 2040.
• S ohledem na využívání mezinárodních kreditů s vysokou integritou od roku 2036, jak je stanoveno v evropském právním rámci pro klima, zřízením nástroje, který by zvážil nákup těchto kreditů s cílem vytvořit další emisní prostor v systému EU ETS až do výše 2 % při současném zachování cíle 90 %.
• Začlenění 250 milionů tun vysoce kvalitního trvalého domácího pohlcování uhlíku do systému ETS vytvoří více prostoru pro průmysl EU (může být k dispozici více povolenek) a nastartuje trh s pohlcováním.
•  Rezerva tržní stability bude dynamičtější a její parametry budou přizpůsobeny zmenšujícímu se trhu po roce 2030. Míra, s jakou absorbuje povolenky, klesne ze současných 24 % na 12 %, což bude znamenat, že více povolení může zůstat na trhu déle.
• Modernizace přidělování bezplatných povolenek prodloužením přidělování povolenek na základě referenčních hodnot po roce 2030, přičemž pokračující podpora bude podmíněna investicemi do dekarbonizace v EU a pokračováním možnosti podporovat nepřímé uhlíkové náklady
• Zavedení cílených prvků zjednodušení ve prospěch průmyslu a veřejných orgánů snížením administrativních nákladů na dodržování předpisů a zlepšením provádění systému.

3. Pokračování solidarity EU na podporu transformace:

• Prokázání trvalé solidarity prostřednictvím Modernizačního fondu s využitím finančních prostředků ze systému ETS ke zlepšení energetických systémů a přispění k dekarbonizaci průmyslu v členských státech s nižšími příjmy.
• Návrh obsahuje silné záruky týkající se právního státu na ochranu zdrojů Modernizačního fondu.

4. Zajištění celohospodářského přístupu: Urychlení dekarbonizace námořního a leteckého odvětví, integrace spalování komunálního odpadu a poskytování další podpory pro udržitelná letecká paliva:

• Zvláštní přímá podpora odvětví námořní a letecké dopravy na zavádění udržitelných leteckých a námořních paliv, čistých technologií a vodíku vyrobených v EU
• Zajištění účinného stanovení ceny uhlíku pro spravedlivý podíl EU na emisích z mezinárodní letecké dopravy prostřednictvím uplatňování systému EU ETS na odlétající mezinárodní lety do destinací do vzdálenosti 5 000 km od centra EU a na všechny přilétající a odlétající lety podnikovými tryskovými letadly. Návrh rovněž pokračuje v provádění programu CORSIA do právních předpisů na období 2027–2035 a podporuje mnohostranná opatření zavedením mechanismu odpočtů nákladů vzniklých v rámci programu CORSIA, aby se zabránilo dvojímu stanovení cen uhlíku.
• Zvýšení účinnosti systému pro námořní odvětví snížením rizika vyhýbání se daňovým povinnostem, rozšířením některých odchylek a zajištěním rovných podmínek rozšířením oblasti působnosti systému ETS na určité kategorie menších plavidel (o hrubé prostornosti 400 až 5 000 tun). Návrh rovněž zavádí zjednodušující opatření pro rejdařské společnosti a podporuje pokrok v Mezinárodní námořní organizaci (IMO) tím, že zamezuje dvojím platbám ze strany rejdařských společností.
• Podpora oběhového zachycování a využívání uhlíku spolu s postupným začleňováním spalování komunálního odpadu do systému obchodování s emisemi, podpořená vhodnými zárukami a investičními opatřeními. Posouvá rovněž bod, v němž se započítávají emise zachyceného CO2 obsaženého ve výrobcích a e-palivech, a vytváří tak alternativní cestu k dekarbonizaci pro průmyslová odvětví, která se obtížně snižují.
  
  

Jak reformovaný systém ETS podnítí investice a podpoří evropský průmysl?

K dosažení našeho cíle pro rok 2040 musí evropský průmysl projít významnou transformací za účelem modernizace, dekarbonizace a přechodu na čistší a energeticky účinnější technologie, elektrifikace, využívání vodíku z obnovitelných zdrojů a zachycování CO₂ z průmyslových emisí prostřednictvím využívání a ukládání uhlíku (CCUS).

Systém EU ETS již nyní poskytuje jeden z nejsilnějších investičních signálů v Evropě. Stanovením ceny uhlíku a předvídatelným způsobem snižování emisí dává podnikům a investorům důvěru v investice do čistších technologií a podporuje přechod na domácí a cenově dostupnou energii. Očekávanou cenu uhlíku již zohledňuje mnoho investičních rozhodnutí a mechanismů financování.

Hlavním cílem návrhu je proto posílit systém EU ETS jako evropský investiční motor pro dekarbonizaci průmyslu. Přezkum tuto úlohu posiluje dvěma způsoby. Zaprvé modernizuje systém ETS tak, aby poskytoval stabilnější a předvídatelnější rámec pro dlouhodobé investice. Zadruhé posiluje investiční nástroje na úrovni EU financované prostřednictvím systému ETS, pomáhá podnikům urychlit dekarbonizaci průmyslové výroby a zavádění čistých technologií a zároveň posiluje jejich konkurenceschopnost.

Na podporu investic ve velkém měřítku návrh rozšiřuje podporu prostřednictvím nástrojů, jako je banka pro dekarbonizaci průmyslu, která byla oznámena v dohodě o čistém průmyslu, a poskytuje finanční prostředky ve výši 100 miliard EUR. V první fázi má banka za cíl urychlit investice prostřednictvím nástroje na podporu investic, který je k dispozici do roku 2030 a jehož výše se odhaduje na 30 miliard EUR. Inovační fond bude i nadále podporovat komercializaci inovativních, prvních nízkouhlíkových technologií svého druhu a doplní banku tím, že se zaměří na inovativní projekty s vyšším technologickým rizikem, které potřebují podporu, aby dosáhly komerční vyspělosti. Ty pomohou snížit rizika investic tím, že budou odměňovány první subjekty a urychlí se dekarbonizace průmyslu. Členské státy budou rovněž muset vynaložit větší část svých vnitrostátních příjmů ze systému ETS na investice do dekarbonizace odvětví, na něž se systém ETS vztahuje. To představuje investice ve výši více než 100 miliard eur do roku 2030. 

Návrh rovněž nadále podporuje členské státy s nižšími příjmy při modernizaci jejich energetických systémů a průmyslové transformace prostřednictvím Modernizačního fondu. To je financováno podílem povolenek a přerozdělením 10 % dražených povolenek ETS. Stejné členské státy budou rovněž těžit ze zaručeného přístupu k novému investičnímu posílení.

Pokud jde o leteckou a námořní dopravu, budou tato odvětví těžit z finanční podpory na výrobu a využívání udržitelných leteckých a námořních paliv, čistých technologií a vodíku vyrobených v EU.

Od roku 2013 vygeneroval systém EU ETS příjmy ve výši více než 270 miliard EUR, z nichž přibližně tři čtvrtiny byly přiděleny členským státům, a zároveň poskytl bezplatné povolenky ve výši přibližně 255 miliard EUR na podporu transformace. Aby se maximalizoval jejich dopad, vyžaduje návrh, aby členské státy investovaly část příjmů ze systému ETS do dekarbonizace průmyslu, čistých technologií a inovací.

Průmysl musí zůstat konkurenceschopný na globálním trhu. Za tímto účelem návrh rovněž posiluje investiční pobídky pro průmysl. Bezplatné přidělování bude pokračovat i po roce 2030 (a kompenzace nepřímých uhlíkových nákladů), ale bude úžeji spojeno s investicemi do dekarbonizace průmyslu.

Bezplatné povolenky budou podmíněny tím, že provozovatelé vypracují plány EU pro dekarbonizaci a investují částku odpovídající 100 % hodnoty jejich bezplatných povolenek do dekarbonizace v EU.

Cílem samostatného cíleného návrhu týkajícího se konkrétních referenčních hodnot, který doplňuje aktualizované referenční hodnoty ETS přijaté v červnu 2026, je zvýšit přidělování bezplatných povolenek průmyslu v hodnotě 6 miliard EUR na období 2026–2030. V odvětvích, na něž se vztahuje mechanismus uhlíkového vyrovnání na hranicích (CBAM), bude snižování bezplatných povolenek zpomaleno a postupné ukončování prodlouženo do roku 2038.  

Jak tato reforma připravuje systém ETS, aby pomohl splnit cíl v oblasti klimatu pro rok 2040 a podpořil přechod na klimatickou neutralitu?

Tato revize zajišťuje, že jsme plně v souladu s naším cílem pro rok 2040, a připravuje systém ETS na příští generaci. Tato reforma zajišťuje, aby všechna odvětví přispívala, podporovala průmyslová odvětví a připravovala systém na desetiletí po roce 2030, sladila jej s právně závazným cílem v oblasti klimatu pro rok 2040 a zároveň zajistila, aby i nadále podporoval klimatickou neutralitu EU do roku 2050, jak je zakotveno v právním rámci EU pro klima.

Návrh aktualizuje dlouhodobou trajektorii snižování emisí systému EU ETS revizí lineárního redukčního faktoru o 3,7 % pro období 2031–2035 a o 1,7 % pro období 2036–2040. Tím se zajistí, že trh s uhlíkem bude i nadále přinášet snížení emisí předvídatelným a nákladově efektivním způsobem a zároveň poskytne průmyslu více času a flexibility pro přechod a větší jistotu pro podniky, které přijímají dlouhodobá investiční rozhodnutí.

Reforma rovněž posiluje dlouhodobé fungování systému EU ETS modernizací rezervy tržní stability, začleněním trvalého domácího pohlcování uhlíku pod přísnými zárukami kvality a množství a vytvořením silnějších investičních pobídek pro průmyslovou transformaci v souladu s dohodou o čistém průmyslu prostřednictvím banky pro dekarbonizaci průmyslu, investiční podpory a pokračujících inovačních a modernizačních fondů.

Cílenější využívání příjmů ze systému ETS a podmínek spojených s pokračujícím přidělováním bezplatných povolenek dále podpoří investice do čisté průmyslové budoucnosti EU.

Tato opatření společně zajišťují, že systém EU ETS zůstane účinnou hnací silou dekarbonizace průmyslu, investic, konkurenceschopnosti a inovací i po roce 2030. Bude i nadále plnit svůj spravedlivý podíl a zajišťovat pokračující nákladově efektivní dekarbonizaci a hospodářskou konkurenceschopnost.

Jak reforma zajistí, aby systém ETS zůstal účinný i v případě, že emise nadále klesají?

Systém EU ETS prokázal svou účinnost, neboť odvětví, na něž se tento systém vztahuje, snížila od roku 2005 své emise o více než 50 % a zároveň nadále poskytují technologicky neutrální a nákladově efektivní rámec pro další snižování emisí.

Vzhledem k tomu, že emise klesají a nabídka povolenek se v průběhu času snižuje, musí trh s uhlíkem i nadále poskytovat stabilní a spolehlivý cenový signál pro investice. Dnešní návrh proto posiluje dlouhodobé fungování systému obchodování s emisemi tím, že rezervu tržní stability více přizpůsobuje menšímu trhu, zlepšuje předvídatelnost trhu a zachovává dostatečnou likviditu.

Reforma zavádí cílená zjednodušení s cílem systém ještě zefektivnit a snížit administrativní zátěž. To zahrnuje například jednodušší monitorování, podávání zpráv a ověřování v odvětví letecké a námořní dopravy – posílení investičních a inovačních kapacit.

Jaký dopad bude mít nový lineární redukční faktor (LRF) na snižování emisí?

Současný LRF ve výši 4,3 % (4,4 % v období 2028–2030) byl dohodnut v rámci reformy systému ETS z roku 2023 s cílem splnit cíl EU v oblasti klimatu do roku 2030. Byla navržena tak, aby urychlila snižování emisí v tomto desetiletí.

Pouhé zachování této míry po roce 2030 by neposkytlo realistickou trajektorii pro období do roku 2040. Kolem roku 2040 by se strop ETS snížil na nulu, což by překračovalo rámec toho, co vyžaduje evropský právní rámec pro klima.

Navrhovaný LRF ve výši 3,7 % od roku 2031 do roku 2035 a 1,7 % od roku 2036 proto stanoví novou trajektorii pro období po roce 2030, která je v souladu s cílem EU v oblasti klimatu do roku 2040 a s cestou ke klimatické neutralitě do roku 2050.

Návrh zachovává ekologickou vyváženost systému EU ETS a zároveň poskytuje předvídatelnější a zvladatelnější investiční rámec pro průmysl v dlouhodobém horizontu.

Jak jsou využívány příjmy z obchodování s emisemi?

Příjmy ze systému EU pro obchodování s emisemi jsou znovu investovány na podporu přechodu Evropy na čistou energii, posílení konkurenceschopnosti průmyslu a urychlení zavádění čistých technologií. Většina příjmů ze systému ETS připadá členským státům, které musí od roku 2023 vynakládat svůj podíl příjmů na projekty související s klimatem a energetikou. Menší část příjmů financuje nástroje na úrovni EU.

Patří mezi ně Inovační fond, který podporuje komercializaci prvních a druhých nízkouhlíkových technologií svého druhu v průmyslu, výrobě čistých technologií, výrobě energie, mobilitě a budovách a pomáhá inovativním projektům dosáhnout komerční vyspělosti.

Modernizační fond podporuje členské státy s nižšími příjmy při modernizaci jejich energetických systémů, zlepšování energetické účinnosti a urychlování zavádění energie z obnovitelných zdrojů a dalších čistých technologií. Tím, že pomáhá těmto členským státům investovat do spravedlivé a účinné transformace energetiky, přispívá k větší energetické bezpečnosti, nižším emisím a silnější hospodářské konvergenci v celé EU. Fond rovněž řídí stávající solidární přerozdělování dražených povolenek s cílem posílit jeho dopad a aktualizuje seznam způsobilých členských států.

Podle dnešního návrhu budou příjmy ze systému ETS rovněž financovat Banku pro dekarbonizaci průmyslu (IDB), která byla oznámena v dohodě o čistém průmyslu. IDB je stěžejním investičním nástrojem EU na podporu rozsáhlého zavádění osvědčených dekarbonizačních technologií v energeticky náročných odvětvích. S odhadovaným rozpočtem ve výši 100 miliard EUR pomůže snížit obchodní rizika projektů dekarbonizace průmyslu a po roce 2030 uvést vyspělé technologie do širokého používání.

V rámci první fáze banky poskytne investiční podpora, kterou oznámila předsedkyně von der Leyenová dne 19. března 2026, na období 2028–2030 podporu v odhadované výši 30 miliard EUR financovanou prostřednictvím 400 milionů povolenek ETS. Urychlí investice do roku 2030. Projekty budou podporovány podle zásady „kdo dřív přijde, je dřív na řadě“ a zároveň bude zajištěn vyhrazený přístup pro členské státy s nižšími příjmy.

Tyto nástroje společně zajistí, aby příjmy z obchodování s emisemi byly znovu investovány do inovací, modernizace průmyslu, čisté energie a dlouhodobé konkurenceschopnosti Evropy.

Proč Komise navrhuje začlenit pohlcování uhlíku do systému EU ETS a jak bude fungovat?

Přezkum systému EU ETS uvádí systém do souladu s cílem EU v oblasti klimatu do roku 2040 a s revizí evropského právního rámce pro klima, která uznala úlohu, kterou může hrát trvalé pohlcování uhlíku v domácnostech při kompenzaci omezených zbytkových emisí na cestě ke klimatické neutralitě.

Návrh proto zavádí pečlivě navržené a omezené začlenění pohlcování uhlíku do systému EU ETS. Vytvoří předvídatelnou poptávku po vysoce kvalitním trvalém pohlcování uhlíku, pomůže rozšířit tyto technologie a podpoří investice na trhu, který bude mít zásadní význam pro dosažení klimatické neutrality.

Prioritou zároveň zůstává snižování emisí. Množství pohlcování uhlíku, které lze použít v systému EU ETS, bude přísně omezeno a bude doprovázeno zárukami, které zachovají ekologickou vyváženost systému a zachovají silné pobídky ke snižování emisí.

Způsobilá budou pouze vnitrostátní trvalá pohlcování uhlíku certifikovaná podle rámce pro certifikaci pohlcování uhlíku (CRCF). Jejich trvalé skladování bude i nadále podléhat pravidlům EU ETS pro monitorování, vykazování a ověřování, což zajistí transparentnost, spolehlivé účetnictví a odpovídající odpovědnost v případě jakéhokoli zrušení.

Co se v námořním odvětví mění v rámci přezkumu systému ETS?

Návrh posiluje systém EU ETS pro námořní dopravu s cílem urychlit dekarbonizaci tohoto odvětví a zároveň zajistit, aby byl i nadále v souladu s mezinárodním vývojem.

Rozšiřuje oblast působnosti systému ETS na několik typů menších lodí snížením prahové hodnoty z 5 000 hrubé prostornosti (GT) na 400 GT, což bude přínosné pro zlepšení účinnosti systému EU ETS a rovných podmínek mezi kategoriemi lodí. Dnešní návrh rovněž posiluje pobídky k zavádění udržitelných paliv, čistých technologií pohonu a vodíku.

Návrh rovněž zlepšuje soudržnost s nově vznikajícím globálním rámcem v rámci Mezinárodní námořní organizace (IMO). Ustanovení o přezkumu předpokládá, že bude-li uzavřena dohoda IMO, bude proveden přezkum s cílem zabránit dvojí platbě, čímž se tomuto odvětví poskytne větší jistota. Toho by mohlo být dosaženo prostřednictvím mechanismu, který by zabránil dvojímu stanovení cen uhlíku v případech, kdy se na emise vztahuje jak systém EU pro obchodování s emisemi, tak budoucí cenové opatření IMO.

Zabývá se rovněž rizikem vyhýbání se daňovým povinnostem ze strany kontejnerových lodí a plavidel zapojených do činností na moři nebo je podporujících s posílenými ochrannými opatřeními. Komise je i nadále oprávněna každoročně aktualizovat seznam sousedních přístavů pro překládku kontejnerů a toto riziko dále sledovat.

Návrh posiluje podporu celosvětového přechodu na čistou lodní dopravu zavedením mechanismu udržitelného alternativního námořního pohonu (SMAP), který reinvestuje příjmy ze systému ETS do udržitelných námořních paliv a čistých technologií pohonu. Poskytuje rovněž cílenou podporu malým ostrovním rozvojovým státům a nejméně rozvinutým zemím s cílem pomoci dekarbonizovat jejich námořní odvětví.

Stávající odchylka pro lodě ledové třídy, pro plavby zahrnující nejvzdálenější regiony a malé ostrovy bez pevného pozemního spojení a pro některé služby v přepravě cestujících provozované na základě závazků nebo smluv o veřejných službách se prodlužuje do roku 2035.

Co se v odvětví letecké dopravy mění v rámci přezkumu systému ETS?

Návrh posiluje systém EU ETS pro letectví s cílem pokročit v dekarbonizaci odvětví směrem ke klimatické neutralitě prostřednictvím cílených reforem za účelem silnějšího signálu o ceně uhlíku při současném zachování rovných podmínek a podpoře mezinárodní spolupráce.

Dnešní návrh výrazně posiluje podporu zavádění udržitelných leteckých paliv, čistších technologií pohonu, vodíku a elektrifikace. Rozšiřuje podporu výroby těchto technologií financovanou ze systému ETS a pomáhá urychlit jejich zavádění.

Rozšiřuje oblast působnosti systému ETS na lety odlétající do sousedství Unie. Oblast působnosti bude rozšířena tak, aby zahrnovala všechny lety odlétající z letiště nacházejícího se v Evropském hospodářském prostoru (EHP) a přistávající ve třetích zemích, které nejsou dále než 5 000 kilometrů od největšího letiště v zeměpisném středu Unie.

Na mezinárodní úrovni udržuje úzký soulad s globálním systémem kompenzace emisí uhlíku v mezinárodní letecké dopravě (CORSIA) Mezinárodní organizace pro civilní letectví (ICAO). Zamezuje dvojímu stanovení cen uhlíku v případech, kdy se uplatňují oba systémy, a zároveň nadále podporuje rozvoj účinného globálního přístupu ke snižování emisí z letecké dopravy.

Dnešní rozhodnutí o rozšíření oblasti působnosti systému ETS v oblasti letectví zohledňuje zjištění o ekologické vyváženosti systému CORSIA v rámci posouzení dopadů vypracovaného Komisí a připojeného k dnešnímu návrhu. Ukazuje se, že režim dosud nebyl dostatečně posílen. V roce 2032 provede Komise nové posouzení provádění programu CORSIA. Do té doby budou zřejmé výsledky fungování systému, pokud jde o kompenzaci. V případě, že se program CORSIA ukáže jako ambiciózní, účinný a úspěšný, bude rozsah účinného stanovování cen uhlíku v rámci systému EU ETS omezen na lety v rámci EHP a odlétající do Spojeného království, Švýcarska, na Gibraltar a z Gibraltaru a dalších zemí využívajících systém ETS jako službu. Naopak, pokud program CORSIA do té doby stále nedosáhne výsledků, může Komise zvážit rozšíření oblasti působnosti na lety s úplným odletem.

Emise od provozovatelů letadel uvolněné do 31. prosince 2035 z letů mezi letištěm nacházejícím se v nejvzdálenějším regionu členského státu a letištěm nacházejícím se ve stejném členském státě, včetně jiného letiště nacházejícího se ve stejném nejvzdálenějším regionu nebo v jiném nejvzdálenějším regionu téhož členského státu, budou i nadále vyňaty.

V případě Islandu by Komise byla pro prodloužení stávajícího mechanismu uvedeného v rozhodnutí smíšeného výboru o tři roky.

Co se mění v rámci přezkumu ETS pro odvětví spalování odpadu?

Návrh zavádí spalování komunálního odpadu do systému EU ETS postupně, s přístupem postupného zavádění od roku 2031 do roku 2034. To poskytuje místním orgánům a provozovatelům větší jistotu plánování a zároveň podporuje pokrok při plnění cílů EU v oblasti odpadů a klimatu. Jedná se o kroky pro zařízení podléhající vyřazení povolenek na spalování komunálního odpadu:

25 % ověřených emisí vykázaných za rok 2031

50 % ověřených emisí vykázaných za rok 2032

75 % ověřených emisí vykázaných za rok 2033

100 % ověřených emisí vykázaných za rok 2034 a každý následující rok

Odchylky jsou možné pro zařízení na spoluspalování odpadu nacházející se v nejvzdálenějších regionech.

Existuje také možnost vnitrostátní výjimky do roku 2035, pokud jsou splněny dvě ze tří podmínek (rovnocenná vnitrostátní uhlíková daň; na cestě k cílům v oblasti recyklace; na cestě k cíli skládkování / nižšímu cíli skládkování).   

Návrh zároveň poskytuje odvětví významnou podporu prostřednictvím pokračující podpory dálkového vytápění, financování čistších technologií a zachycování uhlíku a prioritního využívání příjmů ze systému ETS ke zlepšení místního nakládání s odpady.

Zahrnutí spalování odpadu je součástí širšího balíčku s chystaným aktem o oběhovém hospodářství s cílem podpořit předcházení vzniku odpadů, jejich opětovné použití a recyklaci a zároveň zavést silnější záruky proti zvýšenému skládkování.

Jak zajistí reforma systému obchodování s emisemi stabilitu na trhu s uhlíkem a jaký je dopad na ceny elektřiny?

Dobře fungující, stabilní a předvídatelný trh s uhlíkem má zásadní význam pro to, aby podniky získaly důvěru v investice do čistých technologií a dlouhodobé dekarbonizace. Reforma zachovává základní koncepci systému EU ETS a zároveň zavádí cílená zlepšení s cílem posílit jeho účinnost a předvídatelnost. Patří mezi ně opatření ke zlepšení fungování rezervy tržní stability, zajištění předvídatelné nabídky povolenek a zachování silného signálu o ceně uhlíku, který podporuje investice a zároveň chrání integritu systému.

Systém EU ETS však není hlavní hnací silou cen elektřiny. Účty za elektřinu jsou určovány především náklady na dodávky elektřiny, síťovými poplatky a vnitrostátními daněmi a poplatky.

Největší strukturální hnací silou vysokých a kolísavých cen elektřiny zůstává závislost Evropy na dovážených fosilních palivech, zejména plynu. Plynové elektrárny jsou vystaveny kolísavým globálním trhům s palivy, zatímco elektřina z obnovitelných zdrojů stále více patří k nejlevnějším zdrojům energie.

Tím, že systém EU ETS poskytuje stabilní signál o ceně uhlíku, podporuje investice do čisté, domácí energie, elektrifikace a energetické účinnosti a pomáhá v průběhu času snižovat vystavení Evropy otřesům v cenách fosilních paliv. Reforma rovněž posiluje investiční podporu prostřednictvím nástrojů, jako je banka pro dekarbonizaci průmyslu a investiční podpora, které pomáhají podnikům urychlit přechod na čistší technologie. Nedávná zpráva o trzích s uhlíkem v EU z roku 2026, kterou dne 9. července zveřejnil Evropský orgán pro cenné papíry a trhy (ESMA), potvrzuje, že systém EU ETS funguje dobře a že transparentnost a integrita trhů s uhlíkem v EU nemají žádný významný problém.

Systém ETS je pouze jednou částí řešení. Spolu s dnešní reformou systému ETS předkládá Komise svůj akční plán elektrifikace, který se zabývá dalšími klíčovými faktory nákladů na elektřinu. Balíček obsahuje opatření k lepšímu využívání elektrických sítí, lepšímu navrhování síťových poplatků, podpoře inteligentnější spotřeby elektřiny prostřednictvím širšího zavádění inteligentních měřičů a řešení flexibility a lepšímu sladění zdanění elektřiny s cíli EU v oblasti elektrifikace.

Tato opatření společně posílí energetickou bezpečnost Evropy, zlepší předvídatelnost trhu s uhlíkem a podpoří čistší, konkurenceschopnější a cenově dostupnější energetický systém.

Jak bude reforma systému obchodování s emisemi nadále chránit evropský průmysl před únikem uhlíku?

Předcházení úniku uhlíku zůstává klíčovým prvkem systému EU pro obchodování s emisemi. Reforma zachovává ochranu průmyslových odvětví vystavených mezinárodní hospodářské soutěži a zároveň posiluje pobídky k investicím do dekarbonizace v Evropě. Pokud se společnosti přemístí, návrh poskytuje záruky pro zpětné získání finančních prostředků.

V odvětvích, na něž se vztahuje mechanismus uhlíkového vyrovnání na hranicích (CBAM), budou bezplatné povolenky i nadále postupně ukončovány v souladu s postupným zaváděním mechanismu uhlíkového vyrovnání na hranicích v souladu s pravidly WTO. Návrh upravuje trajektorii postupného ukončování výroby a zároveň zajišťuje, aby dovážené výrobky i nadále podléhaly rovnocenné ceně uhlíku. To zachovává rovné podmínky mezi evropskými výrobci a dovozem a zároveň podporuje celosvětovou dekarbonizaci.

Pro odvětví, na něž se mechanismus uhlíkového vyrovnání na hranicích nevztahuje, ale která jsou vystavena rizikům úniku uhlíku, návrh prodlužuje rámec pro únik uhlíku do roku 2038. Tato odvětví budou i nadále způsobilá k získání až 100 % bezplatných povolenek založených na referenčních hodnotách, což odráží jejich pokračující vystavení mezinárodní hospodářské soutěži a skutečnost, že komerčně životaschopné dekarbonizační technologie dosud nejsou k dispozici ve všech odvětvích.

Zařízení dálkového vytápění budou i nadále způsobilá pro přidělování bezplatných povolenek až do roku 2030. Bezplatné povolenky budou v roce 2030 činit 30 % referenční úrovně tepla a poté se lineárně sníží na 0 % do roku 2040.

Zároveň je přidělování bezplatných povolenek podmíněno investicemi do dekarbonizace v Evropě. Od roku 2031 budou zařízení muset vypracovat nezávisle ověřené „investice do plánů EU pro dekarbonizaci“ a investovat do dekarbonizačních projektů v Evropě, aby získala své plné příděly. Tím je zajištěno, že pokračující podpora pomůže urychlit modernizaci a dekarbonizaci evropského průmyslu.

Samostatný návrh týkající se referenčních hodnot navíc zvýší přidělování bezplatných povolenek průmyslu prostřednictvím záložních referenčních hodnot pro teplo a palivo v hodnotě 6 miliard EUR v letech 2026 až 2030. Toho bude dosaženo využitím veškerého dostupného rozpočtu z rezervy pro přidělování bezplatných povolenek ve výši 3 %, aniž by byl uplatněn meziodvětvový opravný koeficient.

Tato opatření společně chrání evropský průmysl před únikem uhlíku, zachovávají rovné podmínky s mezinárodními konkurenty a zároveň podněcují investice do průmyslové transformace Evropy.

Pro více informací

Tisková zpráva

Systém EU pro obchodování s emisemi