Provede nový guvernér Fedu „jestřábí“ obrat ve style Greenspana?

V překotném vývoji posledních týdnů možná i trochu zapadlo, že skonal Alan Greenspan, jeden z nejvíce legendárních amerických centrálních bankéřů, který ukázal, jak se dělá obratná, v před hledící měnová politika s účelem ekonomiku nezabrzdit, ale rozumně ochlazovat. V současném období masivního růstu AI investic a přehřívání americké ekonomiky nastoupil K. Warsh, který by se mohl nakonec inspirovat přístupem svého předchůdce.

Greenspanovské ochlazení ekonomiky v polovině 90. let je dnes často uváděno jako učebnicový příklad měkkého přistání. Americká ekonomika se po recesi z let 1990–1991 rychle zotavovala, nezaměstnanost klesala, průmyslová kapacita se zvyšovala a Fed se začal obávat, že pokud nezasáhne včas, růst se přelije do inflace. Aktuální vývoj je velmi podobný. Poslední data z americké ekonomiky ukazují na riziko přehřívání. Jádrová inflace dle tzv. PCE indexu (bez bydlení a energií), který sleduje Fed, dosáhla úrovně 3,9 %, velké firmy oznamují zdražování daleko za inflační cíl. Posledním důkazem je Apple, který oznámil, že zdraží svoje produkty o více než 15 % až 20 %. I přes odeznění konfliktu na Blízkém východě a pokles cen ropy je znát, že ekonomika je na svém potenciálu, či mírně za ním, a růst cenové hladiny povážlivě zrychluje. Klíčová sazba americké centrální banky 3,50–3,75 % se ukazuje jako nedostatečná. Fed během roku 1994 zvýšil sazby sedmkrát a dostal je z 3 % na 6 %, přičemž cílem nebylo ekonomiku zlomit, ale pouze ochladit její tempo. I nyní by se možná vyplatilo předejít tvrdému přistání postupným zdražením peněz v ekonomice. Výsledek byl z dnešního pohledu mimořádně úspěšný: růst zpomalil, inflační tlaky ustoupily, ale americká ekonomika nespadla do recese. Fed v červenci 1995 dokonce oznámil mírné uvolnění politiky s tím, že v důsledku zpřísnění zahájeného v roce 1994 inflační tlaky dostatečně polevily, aby bylo možné měnové podmínky lehce upravit směrem dolů.

Alan Greenspan tehdy zvýšil sazby preventivně, ještě před plným rozjezdem inflace, a během zhruba jednoho roku posunul sazbu Fed funds z 3 % na 6 %. To se dnes zdá jako extrém, ale není rovněž extrémem růst cen spotřební elektroniky o 15 % meziročně? Nejsme již v období neukotvených inflačních očekávání, která nakonec stejně ekonomiku zadusí? Nový guvernér K. Warsh má určitě možnost ukázat, že to myslel s dosažením inflačního cíle 2 % vážně. Zkušenost z 90. let pak ukazuje, že preventivní růst sazeb může dávat smysl.