Obchodní vztahy EU s rozvojovými zeměmi nadále vytvářejí udržitelný hospodářský růst

Obchodní vztahy EU s rozvojovými zeměmi nadále vytvářejí udržitelný hospodářský růst

Evropská komise a vysoká představitelka pro společnou zahraniční a bezpečnostní politiku dnes zveřejnily novou společnou zprávu o provádění všeobecného systému preferencí (GSP) – hlavního nástroje obchodní politiky EU na podporu vývozu rozvojových zemí do tohoto bloku. Zpráva potvrzuje, že systém nadále přispívá k hospodářskému pokroku a udržitelnému rozvoji v přijímajících zemích. Systém GSP, který jednostranně nabízí přístup na trhy EU s nízkými nebo žádnými cly, zůstává zdrojem stability a předvídatelnosti v dobách geopolitické nestability.

Zpráva se zabývá prováděním a dopadem systému GSP v období 2023–2025 prostřednictvím jeho tří ujednání (standardní systém GSP, systém GSP+ a režim „Vše kromě zbraní“ (EBA)). V roce 2024 dovezla EU v rámci preferencí systému GSP zboží v hodnotě téměř 60 miliard eur, z čehož měly prospěch partnerské země, jakož i dovozci a spotřebitelé v EU. Země zvýhodněné v rámci systému GSP získaly preferenční sazební zacházení, což vedlo k úsporám odhadovaným na 5 miliard EUR. Největší kategorií příjemců zůstaly nejméně rozvinuté země, které využily více než 3 miliardy EUR z celkové částky v rámci nástroje „Vše kromě zbraní“. Celkově byly z tohoto systému nejvíce zvýhodněny Bangladéš, Indie a Pákistán a oděvy byly hlavním odvětvím, které představovaly 59 % veškerého obchodu využívajícího preference systému GSP.

Systém GSP podporující udržitelnost a řádnou správu věcí veřejných

Kromě obchodních a hospodářských přínosů zůstává systém GSP atraktivní a účinnou pobídkou pro udržitelný rozvoj ve zvýhodněných zemích v oblasti lidských práv, pracovních práv, otázek souvisejících s životním prostředím a klimatem, právního státu, kontroly drog a boje proti korupci. Sledování a zapojení EU v rámci systému GSP hraje klíčovou úlohu při podpoře jejich pokroku. Kromě toho mohou partnerské projekty EU pomoci řešit některé z těchto výzev prostřednictvím spolupráce a opatření pro jednotlivé země.

Ke zprávě je připojeno devět pracovních dokumentů útvarů Komise pro každou ze stávajících osmi zemí zvýhodněných v rámci režimu GSP+ (Bolívie, Kapverdy, Kyrgyzstán, Mongolsko, Pákistán, Filipíny, Srí Lanka a Uzbekistán) a jeden pro tři země režimu EBA, na něž se vztahuje posílená angažovanost (Bangladéš, Kambodža a Myanmar).

Země zvýhodněné v rámci systému GSP obecně nadále dosahují pokroku na cestě k udržitelnému rozvoji a dodržování mezinárodních zásad a norem, které jsou součástí podmíněnosti systému GSP. Mnoho stávajících zemí zvýhodněných v rámci režimu GSP+ posílilo právní předpisy a institucionální opatření v oblasti lidských práv a většina zemí zvýhodněných v rámci režimu GSP+ vykázala v období, na které se zpráva vztahuje, pokrok, pokud jde o pracovní práva. Mnoho zemí zvýhodněných v rámci režimu GSP+ se rovněž nadále zavázalo k ochraně klimatu a životního prostředí, posílení biologické rozmanitosti a právním předpisům týkajícím se chráněných oblastí. V řadě zemí se zlepšila řádná správa v oblasti kontroly drog a boje proti korupci.

Problémy s prováděním závazků v rámci režimu GSP+ však přetrvávají. Týkají se zejména lidských práv, včetně nedostatečné nezávislosti soudnictví a omezeného přístupu k opravným prostředkům a odpovědnosti za porušování a zneužívání. Podobně, pokud jde o pracovní práva, zůstává provádění a prosazování nerovnoměrné a inspektoráty práce se často potýkají s kapacitními omezeními.

Pokud jde o další vývoj, očekává se, že hospodářský výhled většiny zemí zvýhodněných v rámci systému GSP se bude i nadále zlepšovat, přičemž některé z nich jsou na dobré cestě k tomu, aby přestaly být nejméně rozvinutými zeměmi OSN. Systém GSP však bude i nadále důležitý, neboť bude doprovázet postupující příjemce prostřednictvím přechodných období.

Souvislosti

Systém GSP je hlavní jednostrannou obchodní politikou EU na podporu zemí s nízkými a nižšími středními příjmy při snižování chudoby, hospodářském růstu a udržitelném rozvoji. Snižuje nebo ruší dovozní cla na produkty dovážené do EU, která se vztahují na 65 zvýhodněných zemí, což představuje více než 3 miliardy lidí na celém světě. Nejméně rozvinuté země využívají bezcelního a bezkvótového přístupu. Tento preferenční přístup na trh EU je podmíněn dodržováním mezinárodních norem v oblasti lidských práv, pracovních práv, životního prostředí a klimatu a řádné správy věcí veřejných, pokud jde o kontrolu drog a boj proti korupci.

Zpráva odráží spolupráci Komise a Evropské služby pro vnější činnost (ESVČ) s orgány příjemců, občanskou společností, sociálními partnery a podnikatelskými komunitami, mimo jiné prostřednictvím monitorovacích misí u příjemců režimu GSP+, jakož i posílenou spolupráci s některými klíčovými příjemci režimu EBA.

Jedná se o poslední zprávu podle stávajícího nařízení o systému GSP. Představuje přechod na nové nařízení o systému GSP s posílenými požadavky na udržitelnost a transparentnost. Pravidelné monitorování a podávání zpráv zůstává klíčovou součástí provádění systému GSP, jak potvrzuje nové nařízení o systému GSP. Nové nařízení EU o systému GSP na období 2027–2036 bylo přijato dne 17. června 2026 a zveřejněno v Úředním věstníku dne 22. června 2026. Použije se ode dne 1. ledna 2027.

Pro více informací

Zpráva o všeobecném systému preferencí za období 2023–2025

Otázky a odpovědi

Informativní přehled ke zprávě

Pracovní dokumenty útvarů Komise Assessments for Bolivia Cabo Verde, Kyrgyzstan , Mongolia, Pakistan, The Philippines, Uzbekistan, Sri Lanka, EBA Bangladesh Cambodia Myanmar

Informativní přehledy o zemích zvýhodněných v rámci režimu EBA – Bangladéš, Kambodža a Myanmar a o zemích zvýhodněných v rámci režimu GSP+ ve sledovaném období: Bolívie, Kapverdy, Kyrgyzstán, Mongolsko, Pákistán, Filipíny, Srí Lanka, Uzbekistán

Webové stránky systému GSP

Centrum systému GSP