Starosta Biskupic: Nádrž zadržuje vodu, podporuje biodiverzitu a místní k ní rádi chodí relaxovat

V Biskupicích u Jevíčka v jihovýchodním cípu Pardubického kraje na severním okraji Malé Hané umějí využít dotace pro životní prostředí. Jedna z nich pomohla vybudovat boční nádrž Žaběnec na místním toku. Ta zadržuje vodu a plní protipovodňovou funkci. O vzniku a funkcích nádrže jsme mluvili s dlouholetým starostou Daliborem Šebkem.

Mnoho obcí se potýká s nedostatkem vody a řeší vodní hospodářství. Jak jste na tom v Biskupicích?

Naštěstí s vodou nemáme problémy. Máme u nás vysoce výkonný pramen, který zásobuje i město Jevíčko a další obce připojené na skupinovém vodovodu. Když tu majitel mlýna obnovil asi sedm hektarů rybníků, měly se napouštět rok, ale díky síle pramenu byly za čtyři pět měsíců plné. Voda je tedy trochu tvrdší, ale jinak si nemůžeme stěžovat.

Rozhodli jste se vybudovat nádrž. Co vás k tomu vedlo? Máte zkušenosti s povodněmi?

Naštěstí nás povodně v poslední době nezasáhly. V historických kronikách záznamy o povodních jsou, například v roce 1956 byla zaplavena náves. Nádrž, která je jednou z částí chystaných protipovodňových opatření, jsme budovali preventivně. Klima se proměňuje, nepředvídatelné meteorologické jevy jsou stále častější. Kdo je připraven, není překvapen. Jsme obklopeni kopečky s lesy, ale hodně se kácelo kvůli kůrovci. Co když přijde nějaká kalamita právě odtud?

Charakter srážek se mění, jsou delší intervaly sucha, které se střídají s přívalovými dešti. Vnímáte to i u vás?

Minulý týden něco spadlo, předtím tady měsíc prakticky nepršelo. Potřebujeme vodu zachytávat v krajině. U nádrže vidíme, jak se tam vrátil život. Na jejím místě bylo dříve pole, ještě dříve se tam těžila jílovitá hlína. Ale pořádně se to nedalo obdělávat, bylo tam mokro.

Takže se tam nedalo hospodařit?

Hospodařili tam, ale kolikrát tam spíš zapadli s technikou. Takže nebyl takový problém pozemky směnit a vyprojektovat tam nádrž. Chtěli jsme zadržovat vodu v krajině, to má podle nás smysl. Nejsem žádný zelený fanatik, ale musíme krajinu udržovat i pro budoucí generace.

Jak dlouho trvala příprava projektu?

Příprava byla dlouhá, trvala zhruba pět let. Během té doby se změnily i dotační podmínky, takže jsme se tomu museli přizpůsobit. Vlastní výstavba trvala půl roku, na jaře jsme začali a na podzim bylo hotovo. Pak jsme zase vyřizovali papíry a nějakou dobu trvalo, než nám dotace přišla.

Pustili byste se do projektu i bez dotace?

To ne, náš rozpočet je omezený. Celkem vše stálo nějakých devět milionů korun, my jsme přispěli asi milion. Pomohla nám i dotace od kraje na DPH, které by jinak šlo za námi.

Co říkají na nádrž občané?

Musím říci, že to má ohromný pozitivní ohlas. Kolem nádrže jsme nechali udělat i sadové úpravy, také podpořené dotací. Vrátili jsme tam asi osmdesát stromů, část jsou místní ovocné odrůdy, co se tady dříve sázely. Je tam taky naučná stezka s informačními panely. Je to hezké, klidné místo na procházky, chodí tam rodiny, školy i lidé z okolních obcí. V zimě se tam chodí bruslit. Takže to vedle protipovodňové funkce má i funkci rekreační. A samozřejmě jsme tím posílili biodiverzitu, kvůli které jsme tam vybudovali šest tůněk.

Říkal jste, že nádrž je první etapou protipovodňových opatření. Jaké jsou ty další?

Máme vyprojektovaný suchý poldr, je zahrnut do komplexních pozemkových úprav. Je otázka, zda by tyto objekty neměl budovat stát a pak je předat obci. My čekáme, až se objeví vhodná dotace. Poldr by stál asi deset milionů korun, a kdybychom museli dát i třeba dva miliony ze svého, tak je to pro nás hodně peněz.

Chystáme také rozvolnění potoka, který protéká obcí. Někdy v šedesátých letech ho narovnali. Rádi bychom tam udělali malý meandr a opravili mostek. Teď jsme vyhráli v soutěži Vesnice roku zelenou stuhu, která je spojena s dotací 800 tisíc korun, takže přemýšlíme, že bychom to z toho zaplatili.