Vyprahlá krajina se změnila v zelenou oázu

Šakvice se před několika lety rozhodly zeleň do obce vrátit, daří se jim tak úspěšně bojovat i se suchem a vysokými teplotami, a to i díky dotacím z Operačního programu Životní prostředí. Monotónní zemědělská krajina v okolí Šakvic je už minulostí. Díky úsilí bývalé starostky Drahomíry Dirgasové se podařilo vrátit do obce na jihu Moravy pestrost, obnovit biotop lužního lesa a nabídnout tak vhodné prostředí nejen pro ohrožené druhy rostlin a živočichů. Místní obyvatelé si po desítkách let mohou užívat čas v přírodě, mezi stromy, keři a vodními prvky. „Vybudováním vodního díla Nové Mlýny zmizel lužní les, rybník, Tůfarka, Žlíbek, první a druhý hájek, řeka Dyje. Zůstala nám jen velká vodní nádrž, která v létě zapáchala, a betonová hráz s kameny, které jsou pokryty asfaltem,“ vzpomíná nyní už bývalá starostka Šakvic Drahomíra Dirgasová.

Krajinu dlouhodobě devalvovalo necitlivé zemědělství a eroze půdy. Meliorace prováděné v polovině dvacátého století nezabraly. Devastaci krajiny prohloubilo také budování černých staveb u vodní nádrže, divoké stanování a kempování.

Během posledních let se toho však hodně změnilo. Dlouhodobé aktivity na obnovu krajiny v Šakvicích vytvořily pásy lesa a jiné výsadby. Monotónní zemědělská krajina, tolik typická pro jižní Moravu, se narušila. V krajině se objevily tůně a rybník, došlo k obnově lužních lesů a porostů. Opatření řeší jak sucho díky zadržování vody, tak případné povodně, protože voda se má kde rozlévat a vsakovat. Obnovená zeleň pozitivně ovlivňuje i klima, narušuje proudění větru a podporuje biodiverzitu.

Obec ve spolupráci se soukromým zemědělcem vytipovala neúrodné oblasti, které následně zalesnila nebo je na místech s dostatkem spodní vody proměnila ve vodní plochy. Vznikl tak rybník, mokřady, remízky, vysadily se květnaté a mokřadní louky, aleje, podél polních cest ovocný sad a mandloňový sad. Dnes je území kolem mokřadů a rybníka plné života. Klid tu znovu našla zvěř, ptáci i brouci.

Projekt během deseti let řešil území o rozloze padesáti hektarů, samotné úpravy se týkaly třiceti hektarů. Obec postupně vysázela přes 70 tisíc stromů a keřů. Díky vytvořeným mokřadům, tůním a rybníku se zvýšil objem zadržené vody v lokalitě o 31 450 kubíků. Rybník je napájen z toku Štinkovka, kam ústí i jeho přepad. Výsadby a vodní prvky se střídají s loukami, kde obec vysela luční směs. Louky slouží jako průvlaky pro zvěř, stejně tak je využívají k procházkám lidé. Revitalizovaná plocha obklopuje obec Šakvice kolem dokola ze dvou třetin.

Po desítkách let se na revitalizovaných územích opět objevila slaniska a s nimi i některé kriticky ohrožené druhy rostlin a živočichů. Najdeme zde čejku chocholatou, bramborníčka černohlavého, ťuhýka šedého, slanomilné rostliny nebo vzácné druhy plevelů, jako je hlaváček, ostrožka nebo drchnička.

Samotné realizaci předcházely komplexní pozemkové úpravy, které trvaly jen tři roky a realizaci jednotlivých etap usnadnily. Díky vlastnictví velkých pozemků měla obec Šakvice výhodné nabídky na směnu, proto jejich realizaci nikdo nebrzdil.

Revitalizace krajiny pozitivně ovlivňuje život v Šakvicích. Děti ze školky a základní školy chodí do přírody a pozorují ji. Mají aktuálně také více možností vyžití: nová místa na procházku, na Velikonoce se dají vrby částečně ořezat na pomlázku a v zimě zamrzlé tůňky a rybník slouží jako kluziště, kde se děti i dospělí učí bruslit, případně hrají hokej.

Několik let trvající revitalizace šakvické krajiny vyšla na 38 milionů korun. Obec k pokrytí nákladů využila prostředky získané z Operačního programu Životní prostředí.