České finalistky si ve Wimbledonu rozdělily 153 milionů. Téměř tolik jako činila letošní státní dotace tenisovému svazu

Česko má necelých jedenáct milionů obyvatel, přesto se ve finále nejprestižnějšího tenisového turnaje světa střetly dvě Češky. Linda Nosková porazila Karolínu Muchovou a české tenistky tak získaly třetí wimbledonský titul během čtyř let. Před Noskovou zvítězila v roce 2023 Markéta Vondroušová a o rok později Barbora Krejčíková.

Ještě pozoruhodnější než samotný výsledek je však šířka českého zastoupení. Ve světovém žebříčku ženského profesionálního tenisu, který organizace WTA zveřejnila 13. července 2026, byla Karolína Muchová šestá a Linda Nosková sedmá. V první desítce tak byly dvě Češky, v první padesátce osm a v první stovce devět. České hráčky obsazovaly 16 procent míst v první světové padesátce. Více jich měly pouze Spojené státy, a to devět.

Český tenis stojí na široké základně 70 tisíc členů v 800 klubech. Výchova talentu přitom znamená roky nákladů bez jistoty návratnosti, zatímco vysoké výnosy připadnou pouze několika nejúspěšnějším.

Nosková získala za vítězství přes 102 milionů korun, Muchová jako finalistka přes 51 milionů. Tenis je typickým příkladem ekonomiky superhvězd, v níž relativně malý rozdíl ve výkonu vytváří obrovský rozdíl v příjmu, mediální pozornosti a budoucí hodnotě pro sponzory.

Obě české finalistky si dohromady rozdělily přibližně 153,5 milionu korun. Český tenisový svaz přitom letos získal od Národní sportovní agentury 156 milionu korun z programu na podporu sportovních svazů. Nejde o přímo srovnatelné peníze. Odměny patří dvěma hráčkám, zatímco veřejná podpora financuje svaz, reprezentaci, soutěže, mládež a klubovou základnu. Kontrast ale názorně ukazuje, jak silně se příjmy ve světovém sportu soustřeďují na samotném vrcholu.

Celkový fond Wimbledonu činil rekordních 64,2 milionu liber, tedy přibližně 1,83 miliardy korun, a meziročně vzrostl o 20 procent. Ani tak se pořadatelé nevyhnuli tlaku hráčů na další zvýšení odměn. Podle agentury Reuters připadá hráčům na grandslamech prostřednictvím odměn přibližně 15 procent příjmů turnajů. Na největších turnajích mužského a ženského profesionálního okruhu mimo grandslamy je to kolem 22 procent. Hráči proto požadovali zvýšení wimbledonského fondu přibližně na 70 milionů liber.

Jde o spor o rozdělení vytvořené hodnoty. Hráči dodávají výkon, emoce a příběhy, které přitahují publikum. Pořadatel vlastní značku, infrastrukturu, televizní práva a vztahy se sponzory. Wimbledon má navíc aktivum, které nelze rychle vytvořit ani koupit. Je jím prestiž budovaná déle než století.

České finále ukázalo, jak snadno lze sportovní úspěch přeměnit v pozornost. Přenos na TV Prima sledovalo 764 tisíc diváků a podíl na sledovanosti dosáhl téměř 37 procent. Pro televizi znamenal takový zájem větší reklamní hodnotu, pro sponzory širší zásah a pro hráčky silnější vyjednávací pozici.

Lukáš Kovanda, Ph.D.
Hlavní ekonom, Trinity Bank