Akciové trhy ve světě zaznamenaly v roce 2025 z pohledu investorů celkově příznivý vývoj

Vývoj na světových kapitálových trzích

Sledované akciové indexy (tabulka 6.1) tak v roce 2025 pokračovaly již třetím rokem v řadě v meziročním růstu a většina z nich dosáhla nových maxim. ^[1] Na růst akciových indexů, zejména v USA, silně působil pokračující optimismus ohledně rostoucího významu a využití moderních technologií v ekonomice, především tzv. umělé inteligence.

Celkově růst v letech 2023 až 2025 kontrastoval s poklesy v letech 2020 a 2022, kdy se v tržním vývoji nejprve odrážely prvotní dopady pandemie COVID-19 a následně protiinflační zpřísnění měnové politiky a akutní projevy energetické krize.

Hodnota globálního indexu MSCI ACWI v roce 2025 vzrostla o 19,5 %, přičemž podobně jako v letech 2023 a 2024 byl tento vývoj tažen zejména růstem dominantní složky, amerického indexu S&P 500 (o 16,4 %), podpořeným příznivým vývojem cen akcií globálních technologických firem. Pozitivně se projevil také růst cen akcií v rozvíjejících se ekonomikách, a to vlivem oslabení dolaru, přílivu investic i relativně příznivého makroekonomického vývoje. Tempo růstu hlavního indexu eurozóny Euro Stoxx 50 (18,4 %) bylo na rozdíl od roku 2024 vyšší než v USA, a to o 2 p. b. K růstu cen evropských akcií přispěl především evropský bankovní sektor, a to díky zvýšené čisté úrokové marži a relativně klidnému makroekonomickému prostředí. Významnou roli sehrál rovněž růst cen akcií společností v obranném průmyslu, v odvětví energetické infrastruktury a v sektoru polovodičů. Německý akciový index DAX vykázal oproti eurozóně mírně vyšší tempo růstu (23,0 %), k čemuž kromě již zmíněného bankovního a zbrojního sektoru přispěl také například sektor softwarových společností.

Tabulka 6.1: Roční výkonnost akciových indexů

Pramen: organizátoři trhu, výpočty MF

Pozn.: údaje představují meziroční změny uzavíracích cen daných indexů.

V Číně se index SSE po třech letech opět přiblížil světovému průměru (18,4 %). V Japonsku index Nikkei 225 zaznamenal silný růst (26,2 %), přičemž ceny akcií i export podpořil slábnoucí jen, který z pohledu zahraničních investorů snižoval celkový výnos. Ve Spojeném království dosáhl hlavní index FTSE 100 po delším období podprůměrných výsledků nejvyššího meziročního tempa růstu (21,5 %) od Brexitu, přičemž významnou roli opět sehrály akcie bankovního sektoru.

Ve střední Evropě došlo k celkovému oživení, když region oproti roku 2024 těžil z příznivějšího sentimentu investorů a z významného podílu bankovního sektoru v jednotlivých indexech. Nejrychleji rostl index PX v ČR (52,6 %), následovaný Polskem (47,3 %), Rakouskem (45,4 %) a Maďarskem (40,0 %). Index pražské burzy navíc investorům opět přinesl významný dividendový výnos (kapitola 6.2). Navzdory dílčím rozdílům všechny sledované středoevropské indexy více než dvojnásobně překonaly zhodnocení hlavního indexu eurozóny. Z pohledu zahraničních investorů navíc středoevropské měny vůči euru meziročně mírně posílily.

[1] Z pohledu globálních investorů je celkový dosažený výnos v případě jednotlivých indexů obecně ovlivněn i dalšími faktory, mezi něž patří vývoj měnových kurzů, vyplacené dividendy či zdanění.