Americká inflace nečekaně nízká

Inflace v USA v červnu činila meziročně na 3,5 % (v květnu 4,2 %).


Červnové číslo bylo poměrně velkým překvapením směrem dolů: tržní očekávání bylo 3,8 %. Nejistota byla ale vysoká, protože se všeobecně předpokládal výrazný protiinflační vliv cen pohonných hmot (které v červnu klesly po zklidnění situace na Blízkém východě), a tento protiinflační vliv byl v oficiálních číslech holt zachycen zřejmě ve větším rozsahu, než analytici předpokládali.



Teď v červenci ovšem nelze vyloučit opětovný nárůst inflace poté, co v reakci na návrat vojenských útoků v okolí Perského zálivu ceny ropy zase poskočily výš. Tržní očekávání ohledně dalších kroků Fedu v horizontu do jednoho roku se tedy sice po včerejších datech posunulo níž o pár desetinek procentního bodu, ale i tak nadále míří směrem nahoru: aktuálně naznačuje do jara roku 2027 zvýšení celkově zhruba o 0,4 pb.


Jádrová inflace, která líp zachycuje vnitřní inflační tlaky v ekonomice, v červnu zůstala na květnovém tempu 2,6 %.

Fed je na tom tedy docela podobně jako ČNB:

• jádrová inflace je v obou zemích nad dvouprocentním cílem, a dokonce na velmi podobné úrovni (v Česku v červnu 2,8 %),

• základní úroková sazba je v obou zemích zvýšená, a to také na velmi podobné úrovni (v Česku je 2T repo sazba na 3,75 %; v USA je na této úrovni horní mez čtvrtbodového intervalu, v němž Fed drží jednodenní tržní sazbu),

• od obou bank finanční trhy očekávají v nejbližších čtvrtletích ještě mírné zvýšení sazeb (od ČNB ale víc, konkrétně cca 0,6 pb.). 

Michal Skořepa