Nafta příští týden zdraží nad 40 Kč. Důvodem jsou vyšší daň i dražší ropa

Komentář

Na přelomu června a července šlo tankovat litr nafty i za méně než 33 Kč, tedy nejlevněji od vypuknutí konfliktu na Blízkém východě. Zdálo se tak, že letošní letní motoristická sezóna nebude zejména vlastníkům dieselových motorů nijak dělat vrásky na čele. Stejně tak se začali uklidňovat dopravci, potažmo centrální bankéři, že propisování vysokých cen nafty napříč ekonomikou, a tedy tlak na inflaci, je za námi. Jenže není.

Stejně jako ministryně financí Alena Schillerová, potažmo celá vláda, přišla s opatřením na omezení růstu cen pohonných hmot asi s měsíčním zpožděním, než mělo přijít, vybrala si nyní snad nejhorší možný moment pro jeho ukončení. Na druhou stranu samotná regulace pumpařů byla tvrdým zásahem do svobodného podnikatelského prostředí, ke kterému vůbec nemělo dojít. Ceny totiž primárně určuje cena ropy, potažmo velkoobchodní ceny PHM.

Že kvůli regulaci navíc v segmentu možná docházelo i k obcházení pravidel, ukazovaly již v posledních týdnech výrazně rozdílné ceny u stojanů jednotlivých prodejců. Jak známo, někteří jsou vlastnicky provázáni s velkoobchodním trhem a vyšší zisky tak mohly například zůstávat jinde než u samotných pumpařů. Vidět byly totiž rozdíly až 5 Kč, přestože dosud platná regulace umožňuje pumpařům marži maximálně 3 Kč…

Konec snížené spotřební daně

Vláda v pondělí rozhodla, že kromě konce regulace dojde od pondělí 20. července také ke zpětnému navýšení spotřební daně u nafty. Ta v současnosti u litru činí zhruba 8 Kč, poskočí však o dosud snížených 1,939 Kč. Po započtení DPH tedy o 2,35 Kč. Stane se tak v době, kdy opět výrazně vzrostly ceny ropy, potažmo tedy i velkoobchodní ceny PHM. Zklidnění na Blízkém východě totiž mělo jen jepičí život a dlouhodobá stabilita v Hormuzském průlivu je stále v nedohlednu.

Zatímco cena ropy Brent na konci letošního školního roku atakovala hranici 70 USD, nyní je zhruba o pětinu vyšší. V návaznosti na vývoj například státní velkoobchodní společnost Čepro prodávala před zhruba dvěma týdny naftu podle základního ceníku za 27,13 Kč (bez DPH), dnes však již za 29,76 Kč. V návaznosti na zmíněný vývoj cen ropy navíc zdražování evidentně ještě není u konce.

Pro středu 15. července stanovilo Ministerstvo financí v rámci stále ještě platné regulace maximální cenu nafty na 39,34 Kč (dnes platí 39,19 Kč). Podle zatím posledních dat se včera, 13. července, prodávala v průměru u čerpacích stanic za 36,82 Kč. A dalo by se podle aktuálního vývoje na trzích vsadit, že za týden již bude pokořena hranice 40 Kč. Motoristé tak zažijí déja vu, protože tak vysoké průměrné ceny nafty naposledy zažili na konci května.

Doplnit lze i vývoj cen benzínu (BA95), kde regulace pro středu 15. července stanovuje maximální cenu 41,89 Kč. Průměrná cena u čerpacích stanic nejspíše pokoří hranici 40 Kč již dnes. K pondělku dosahovala 39,95 Kč. Díky stabilní výši spotřební daně benzín nezdraží skokově jako zmiňovaná nafta, nicméně překonání hranice 41 Kč lze očekávat do konce týdne.

Řidiči, kteří chtějí natankovat ještě za relativně příznivé ceny, mají zkrátka nejvyšší čas dotankovat. Z řetězců v současnosti nabízí nejnižší ceny Ono, kde litr nafty vyjde na 34,90 Kč a benzínu na 38,50 Kč. Cenově tradičně konkurenceschopné řetězce Makro a Globus jsou zhruba o korunu dražší. Pro zajímavost Babišova Pumpa u Průhonic nabízí benzín za 41,50 Kč a naftu za 38,50 Kč. Tedy opět výrazně nad průměrem, zatímco během jarní cenové eskalace se prodejce snažil působit vůči řidičům vstřícně. Pár set metrů od ní přitom menší prodejci T a M Trans Spedition a PRIM nabízí PHM o 3,60 Kč levněji. Naftu, obdobně jako řetězec Ono, jen za 34,90 Kč a benzín dokonce ještě levněji – za 37,90 Kč.

Jak také znázorňuje níže náš graf, každopádně při dlouhodobém pohledu na inflaci, potažmo vývoj průměrných mezd, tankujeme levněji...

Související: Ceny benzínu a nafty ve státech Evropy

Jiří Zendulka
V oblasti financí se pohybuje od dob kupónové privatizace, tedy přes 30 let. Pracoval na různých pozicích u obchodníků s cennými papíry, aby u nich následně zakotvil především jako analytik. Dlouhodobě své názory prezentuje ve sdělovacích prostředcích. Vyznavač tradičních hodnot kapitalismu, resp. naopak kritik většiny nestandardních zásahů do ekonomik ze strany vlád a centrálních bank.