Stále stejně nepředvídatelný Trump. Období nejistoty na trzích se ještě protáhne (Ozvěny trhu)

Donald Trump v první polovině minulého týdne opět ukázal, že se nemění. A pohybuje se od jednoho extrému k druhému. Narušení příměří a opětovné zahájení bojů mezi USA a Íránem samozřejmě (nejenom) trhy překvapily, výsledná reakce ale byla relativně umírněná. Trhy sice berou v potaz vyšší geopolitické riziko a komplikace v dopravě přes Hormuzský průliv, zároveň však zjevně nevěří, že se situace překlopí do plnohodnotné války. A právě to je pro hráče na trzích klíčové.

Svědčí o tom hned několik indikátorů. Cena ropy po zprávách o obnovených útocích vyskočila jen přechodně a následně část zisků odevzdala. Akciové trhy zaznamenaly pouze mírné ztráty a index VIX, tedy barometr nervozity na Wall Streetu, zůstal relativně nízko. Ani zlato navíc tentokrát neposilovalo tak, jak by odpovídalo skutečnému válečnému šoku. Vypadá to, že trh dnes nezaceňuje ani tak strach z války, ale spíše riziko dražších energií a s tím spojené inflační tlaky.

Právě v tom spočívá hlavní rozdíl oproti klasickému krizovému scénáři. Pokud by investoři čekali návrat k rozsáhlému vojenskému konfliktu, patrně bychom viděli výraznější útěk do bezpečných aktiv, prudší propad akcií i silnější růst ceny zlata. Nic takového se zatím neděje. Základní příběh minulého týdne je tedy jiný: trhy vnímají, že v Perském zálivu může delší dobu přetrvávat režim spíše omezených střetů, obě strany budou nadále demonstrovat svou vojenskou sílu, aniž by z toho ale automaticky vznikla otevřená válka.

To ale neznamená, že dopady jsou a budou zanedbatelné. Nejcitlivěji reagují dluhopisové trhy, protože právě narušení lodní dopravy přes Hormuz zvyšuje obavy z dražší přepravy, energií i dovozů. Geopolitika v poslední době nefunguje primárně jako spouštěč finanční paniky, ale jako kanál pro vyšší inflaci. To je nepříjemná zpráva pro centrální banky i pro státy závislé na dovozu energií. Naopak měny komoditních exportérů mohou krátkodobě získat relativní oporu.

Pro investory i firmy z toho plyne, že největším rizikem aktuálně není bezprostředně kolaps trhů, ale prodloužení období zvýšené nejistoty, dražší energie a opatrnější měnové politiky. Ani to ovšem není výhra.