Celková i jádrová inflace zůstávají citelně nad cílem Fedu (Týdenní zpráva z finančního trhu)

Ve Spojených státech budou tento týden sledovány spotřebitelské a produkční ceny za červen. V té době přitom došlo k výrazné korekci cen energií, zejména ropy na finančních trzích, a celková inflace by proto měla zpomalit. Lehké zvýšení meziměsíční dynamiky naopak očekáváme u meziměsíčních jádrové inflace. Pokud by v souhrnu údaje CPI a PPI indikovaly nadále zvýšené momentum jádrové inflace PCE, finanční trhy by patrně navýšily sázky na červencový „hike“ Fedu. Společné evropské měně by naopak mohly podporu tento týden poskytnout vyjádření centrálních bankéřů z ECB před začátkem mediální karantény. Nakonec ale může všechny tyto faktory na eurodolarovém páru převážit vývoj na Blízkém východě, podobě jako tomu bylo minulý týden.

Na korunovém trhu bude patrně po většinu týdne směr udávat vývoj na globálních devizových trzích. Z dat se totiž dočkáme až v pátek výrobních cen za červen, kde hlavní roli patrně opět sehrály energie, které v červnu zamířily dolů.

Hlavními statistikami týdne jsou červnové CPI a PPI z USA

Ve Spojených státech budou tento týden zveřejněny červnové statistiky o vývoji spotřebitelských a výrobních cen. Tato data by nám dohromady měla indikovat červnovou dynamiku deflátoru osobní spotřeby (PCE), který je preferovaným ukazatelem inflace pro Fed. Podobě jako finanční trhy očekáváme zpomalení celkové spotřebitelské inflace na 0 % m/m a 3,9 % y/y. U její jádrové složky se ovšem obáváme zvýšení momenta z 0,2 % m/m v květnu na 0,3 % m/m a jen nepatrného zpomalení meziroční dynamiky z 2,9 % na 2,8 %. Pokud by CPI a PPI statistiky v souhrnu naznačily další zrychlení jádrové PCE inflace nad rámec již tak silných nedávných trendů, výrazně by to zvýšilo pravděpodobnost nárůstu úrokových sazeb již na červencovém zasedání Fedu (29. 7.). Aktuálně dolarový peněžní trh zaceňuje „hike“ v červenci ze zhruba jedné třetiny, avšak hned pro dalším zasedání v září již z téměř z 90 %.

V eurozóně se tento týden zásadních ekonomických dat nedočkáme. Červnová inflace zůstane ve finálním čtení pravděpodobně beze změny na 2,8 % y/y. Průmyslová produkce v květnu podle nás vzrostla o 0,2 % m/m, což svědčí o odolnosti výrobního sektoru vůči energetickému šoku. Několik představitelů ECB, včetně Schnabelové a Nagela, by mohlo vyslat mírně jestřábí signály před středečním začátkem mediální karantény před nadcházejícím zasedáním ECB 23. července, na kterém ale my i trhy očekáváme ponechání sazeb beze změny.

Klidnější bude tento týden i z hlediska tuzemských makroekonomických statistik. Ceny průmyslových výrobců v červnu podle našeho odhadu meziměsíčně poklesly o 0,5 %. Hlavním faktorem jejich snížení by měl být vývoj ceny ropy. Ty v červnu vzhledem k uklidnění situace na Blízkém východě a postupnému otevírání Hormuzského průlivu klesaly. Spolu s tím by se mělo snížit i riziko průsaku vyšších výrobních cen do neenergetických koncových cen. Události minulého týdne nicméně opět ukázaly, že hrozba negativního nákladového šoku ještě není definitivně zažehnána.

Ropný šok českou ekonomiku nevykolejil

Tuzemská inflace v červnu klesla na 1,5 % y/y. Zaostala tak za naším odhadem (1,7 %), tržním konsenzem (1,8 %) i květnovou prognózou ČNB (2,1 %). Za červnovým poklesem inflace stály především nižší ceny pohonných hmot v návaznosti na červnovou korekci cen ropy na komoditních trzích. S tím ovšem náš odhad počítal. Hlavním důvodem odchylky od naší prognózy tak byly ceny potravin (včetně nápojů a tabáku), jejichž meziroční pokles se v červnu prohloubil na 1,2 %. O (necelou) desetinu nižší byla v červnu oproti námi odhadových 2,9 % y/y také jádrová inflace, kterou drží na zvýšených úrovních růst cen ve službách. Více zde: https://bit.ly/CPI_Jun26_CZ, https://bit.ly/OT_260709.

Česká ekonomika úspěšně odolává ropnému šoku. Reálné maloobchodní tržby bez prodejů aut byly v květnu meziměsíčně vyšší o 1,3 %. V meziročním vyjádření zaznamenaly nárůst o 4,7 % (oproti očekávaným 3,2 %). Vývoj maloobchodních prodejů v kombinaci s nadále rostoucími tržbami ve službách, které oproti dubnu vzrostly o 0,1 %, signalizují, že skokový nárůst cen energií měl podle všeho jenom omezený dopad na výdaje tuzemských domácností (více zde: https://bit.ly/CzSalesMay26). Solidní byl v květnu také přebytek tuzemského zahraničního obchodu (více zde: https://bit.ly/ZO_May26). Průmyslová výroba v květnu mírně zklamala, když meziměsíčně klesla o 0,4 %. Slabší květnový výsledek však následuje silnou růstovou dynamiku v předchozích dvou měsících a z našeho pohledu tak neznačí zásadní oslabení průmyslu (více zde: https://bit.ly/IndMay26cz). V dobré kondici zůstává také trh práce. Podíl nezaměstnaných osob s přispěním sezónních prací v červnu setrval na 4,8 %, po sezónním očištění se nacházel lehce nad 5 %. To znamená, že pokračoval jeho pozvolný trendový nárůst. Více zde: https://bit.ly/PNOJun26.

Na globálních trzích se po celý týden opět skloňovala hlavně geopolitika. Nárůst napětí na Blízkém východě a rozpad příměří mezi USA a Íránem poslal ceny ropy, tržní úrokové sazby i výnosy dluhopisů znovu vzhůru. Na devizovém trhu z rizikové averze profitovaly zelené bankovky. Ve středu dolar k euru krátce prolomil hladinu 1,14 USD/EUR. Ve druhé polovině týdne ale vzhledem ke zprávám o pokračujícím jednání mezi USA a Íránem část mezitýdenního zisku odevzdal a vrátil se k 1,141 USD/EUR. Cena ropy Brent týden uzavřela na 75,2 USD/barel (mezitýdenně +4,3 %), když ve středu krátce překročila i 80 USD/barel. O minulém víkendu se také objevovaly protichůdné zprávy o situaci v Hormuzském průlivu. Zatímco Írán avizoval jeho opětovné uzavření, USA to popřely.

Měny středoevropského regionu minulý týden ztrácely. Kromě zvýšeného geopolitického napětí k tomu přispěly i domácí faktory. V případě české koruny to byla zejména inflační data, která zaostala za odhady. Již od úterního zveřejnění předběžného odhadu červnové inflace se tuzemská měna obchodovala poblíž 24,25 CZK/EUR. K oslabení polského zlotého proti euru zase výrazně napomohlo holubičí vyjádření guvernéra NBP Glapinského, který na tiskové konferenci po měnověpolitickém zasedání signalizoval snížení úrokových sazeb letos na podzim.