Pěstování kávy v době klimatických změn

Káva patří mezi nejvýznamnější zemědělské komodity Brazílie a představuje jeden ze symbolů této jihoamerické země. Brazílie je již více než 150 let největším producentem a vývozcem kávy na světě a v současnosti se podílí přibližně 37% na globální produkci. Země pěstuje dva hlavní druhy kávy: arabiku a robustu (v Brazílii nazývanou též conilon). Arabika tvoří přibližně tři čtvrtiny brazilské produkce a je ceněna pro svou kvalitu a chuťové vlastnosti. Robusta je odolnější vůči vyšším teplotám a využívá se zejména pro výrobu instantní kávy a espresso směsí.

Kávový sektor vytváří přibližně 8,4 milionu přímých a nepřímých pracovních míst. Brazilská káva směřuje do více než stovky zemí světa a dlouhodobě představuje jeden z nejvýznamnějších zemědělských exportních artiklů země. Právě proto vzbuzují stále větší pozornost dopady klimatické změny na budoucnost tohoto strategického odvětví. Odborníci upozorňují, že zejména arabika je mimořádně citlivá na změny teploty a srážkových podmínek. Rostoucí teploty, častější období sucha a šíření škůdců proto představují významnou hrozbu pro budoucnost brazilské produkce kávy. Podle některých odhadů by se do roku 2050 mohla významná část současných pěstitelských oblastí stát pro pěstování arabiky méně vhodnou nebo zcela nevhodnou.

Vyšší teploty ohrožují produkci
Kávovníky arabiky prosperují v poměrně stabilních klimatických podmínkách. Teploty přesahující 30°C však snižují výnosy, negativně ovlivňují kvalitu zrn a zvyšují náchylnost rostlin k chorobám a škůdcům. Analýza organizace Climate Central ukázala, že Brazílie zaznamenala v letech 2021–2025 v průměru o 70 dnů ročně více s teplotami nevhodnými pro pěstování kávy. Vedle extrémních teplot představují problém také nepravidelné srážky. Delší období sucha střídají intenzivní deště, které komplikují růst rostlin i samotnou sklizeň. Nejcitelnější dopady jsou patrné ve státě Minas Gerais, který produkuje přibližně polovinu brazilské arabiky a představuje centrum brazilského kávového průmyslu. Vyšší teploty například podporují rozvoj kávové rzi, houbového onemocnění, které již v minulosti způsobilo rozsáhlé škody na plantážích v Latinské Americe.

Situace není specifická pouze pro Brazílii. Podle nedávných studií zaznamenalo pět největších producentských zemí, které dohromady zajišťují přibližně tři čtvrtiny světových dodávek kávy, v průměru o 57 dnů ročně více s teplotami nepříznivými pro pěstování kávy. Klimatická změna se tak stává jedním z nejvýznamnějších rizik pro celý globální kávový průmysl.

Strategická komodita pro Brazílii i svět
Některé studie předpokládají, že plocha nejvhodnější pro pěstování kávy by se mohla do poloviny století snížit až o 50%. Produkce se proto může postupně přesouvat do vyšších nadmořských výšek nebo do nových oblastí, které dnes nejsou s pěstováním kávy zatím spojovány. Pro Brazílii je tato otázka obzvláště důležitá. Káva zůstává jedním z pilířů brazilského zemědělství, významným exportním artiklem a zdrojem obživy pro statisíce pěstitelů. Schopnost přizpůsobit se novým klimatickým podmínkám tak bude mít přímý dopad na konkurenceschopnost celého sektoru.

Brazilská věda hledá odolnější odrůdy
Na výzvy spojené s klimatickou změnou reagují brazilské výzkumné instituce: významnou roli v tomto směru zastává Instituto Agronômico de Campinas (IAC), jehož členové pracují na vývoji nových odrůd schopných odolat vyšším teplotám, suchu a chorobám. Výzkumníci se zaměřují na méně známé druhy kávovníku, jako jsou liberica, racemosa nebo stenophylla. Tyto druhy nejsou běžně využívány v komerční produkci, disponují však vlastnostmi, které mohou být pro budoucnost kávového průmyslu zásadní. Například druh liberica vykazuje vysokou odolnost vůči horku a suchu, zatímco racemosa lépe snáší nedostatek vody a některé druhy škůdců.

Cílem výzkumu je přenést žádoucí genetické vlastnosti těchto druhů do komerčně pěstované arabiky. Výsledkem mají být hybridní odrůdy, které si zachovají chuťové vlastnosti arabiky, ale budou odolnější vůči měnícím se klimatickým podmínkám. Podle vědců jde o dlouhodobý proces. Vyšlechtění nové odrůdy, její testování a následné zavedení do praxe může trvat dvě až tři desetiletí. Některé experimentální hybridy vykazují vyšší odolnost vůči kávové rzi i vůči vrbounu kávovému, hmyzu malé velikosti, který vyvrtává díry do kávových třešní, jednomu z nejvýznamnějších škůdců brazilských plantáží.

Inovace jako cesta do budoucnosti
Brazilská zkušenost ukazuje, že budoucnost kávového průmyslu nebude záviset pouze na objemu produkce, ale stále více také na schopnosti inovovat a adaptovat se na nové podmínky. Vedle šlechtění nových odrůd získávají na významu také řešení, která nabízí precizní zemědělství: digitální technologie, satelitní monitoring plantáží či senzory sledující vlhkost půdy. Rostoucí důraz na inovace a udržitelnost v brazilském zemědělství zároveň otevírá prostor pro mezinárodní spolupráci a příležitosti také pro české firmy a výzkumné instituce působící v oblasti chytrého zemědělství. Úspěch těchto opatření bude mít zásadní význam nejen pro budoucnost brazilské kávy, ale také pro stabilitu světového trhu s touto strategickou komoditou.

Autor: Eduard Onderka, stážista, ZÚ Brasília