Vzácné vesmírné divadlo se blíží: Za měsíc ztemní Slunce, Evropa se chystá na totální zatmění

Přesně za měsíc, ve středu 12. srpna 2026, se odehraje jedna z nejúchvatnějších astronomických událostí desetiletí. Evropu čeká úplné zatmění Slunce, které bude první svého druhu na našem kontinentu po mnoha letech. Zatímco vědci i amatérští pozorovatelé ladí techniku, v České republice se musíme připravit na specifické podmínky.

Zatmění v České republice: Výrazné „býčí rohy“ nad obzorem

V České republice bohužel nepůjde o zatmění úplné, ale pouze částečné. I tak se však bude jednat o mimořádný zážitek, protože zakrytí Slunce bude v podvečer nedlouho před jeho západem velmi výrazné.

• Míra zakrytí: V západních Čechách bude zakryto přibližně 88–90 % slunečního kotouče, v Praze kolem 88 % a na Moravě zhruba 83–85 %.
• Vizuální efekt: I když Slunce nebude zakryto zcela, dojde dle počasí k pokles teploty přibližně o 1–3 °C a světlo může působit nezvykle studeně nebo stříbřitě. Protože maximum zatmění nastane velmi nízko nad obzorem, je pro pozorování naprosto nezbytné najít místo se zcela volným výhledem na západní horizont, který neblokují budovy, stromy ani kopce. V momentě maxima bude Slunce připomínat úzké „býčí rohy“ otočené k obzoru.

Kam vyrazit za „úplnou tmou“?

Pokud toužíte po stoprocentním zážitku, kdy se na několik minut rozhostí hluboké soumrakové šero a zazáří sluneční koróna, musíte vyrazit do tzv. pásu totality (na mapě níže vyznačen červeně). Ten se bude 12. srpna 2026 táhnout přes:

1. Španělsko: Pro obyvatele ČR nejlépe dostupná lokalita. Pás totality projde severem země a Středomořím (včetně Baleárských ostrovů).
2. Island a Grónsko: Zde bude zatmění pozorovatelné také, ovšem s vyšším rizikem nepříznivého počasí.

Ať už budete zatmění pozorovat v ČR či si naplánujete výlet za totálním zatměním třeba do Španělska, každopádně se nikdy do Slunce nedívejte přímo bez speciálních filtrů či brýlí. Využít lze také například svářečské sklo/brýle (stupně DIN 14). Běžné sluneční brýle nestačí a hrozí trvalé poškození zraku.

Mapa očekávaného zatmění 12. srpna 2026

^{Zdroj: NASA}

Co sledovat na obloze do té doby?

Léto 2026 nabízí bohatý program i před samotným zatměním. Podle také aktuálních informací od NASA je červenec a srpen ideální dobou pro sledování noční oblohy:

• Start mise k ISS (14. července): Již za několik dní, v úterý 14. července, odstartuje k Mezinárodní vesmírné stanici loď Soyuz MS-29. Na palubě bude astronaut NASA Anil Menon spolu s kosmonauty Pjotrem Dubrovem a Annou Kikina. Jak dále popisujeme níže, pokud bude jasno, může být přelet lodi či stanice nad ČR viditelný jako jasný „pohybující se bod“.
• Starlinky: Již přes 10 700 internetových satelitů Starlink společnosti SpaceX krouží okolo země. Při pozorování noční oblohy tak většinou stačí jen trocha trpělivosti a některý určitě spatříte.
• Perseidy: Tradiční meteorický roj Perseid vrcholí právě kolem 12. srpna, tedy v noci před zatměním. Letos tak půjde o unikátní „dvojkombinaci“ astronomických zážitků – v noci „padající hvězdy“ a ve dne zatmění Slunce.

Pozorování přeletů ISS

Právě nejjasnějším objektem ve vesmíru vytvořeným lidmi zůstává zmiňovaná Mezinárodní vesmírné stanice (International Space Station – ISS). Tento kolos, jehož celkovou velikost můžeme přirovnat k fotbalovému hřišti, se pohybuje nad našimi hlavami rychlostí 7 700 m/s (27 720 km/h) ve výšce okolo 415 kilometrů. Naši planetu tak obkrouží za každou zhruba hodinu a půl. Vzhledem k trajektorii se právě relativně pravidelně pohybuje rovněž nad naším územím, a pokud je Slunce zapadlé, nepřekáží mraky, můžeme ji pouhým okem snadno spatřit jako pohybující se „hvězdu“. ISS bychom si totiž neměli splést s vysoce letícím letadlem, jelikož jejich poziční světla blikají. ISS naopak „svítí“ a to především díky odrazu slunečních paprsků od solárních panelů.

V současnosti probíhá poměrně nezvykle dlouhé období, kdy lze u nás ISS na obloze spatřit. Již koncem června se v noci začala pohybovat nad našimi hlavami, nicméně převážně až v pozdních nočních hodinách. Jak je patrné z přehledu níže, viditelné přelety se ale již často uskutečňují v příznivějších časech před půlnocí. Například zmiňovaného 14. července, kdy by za příznivých podmínek mohlo být možné spatřit i přibližující se loď Soyuz před spojením, se ISS objeví nad naším územím po 23 hodině. Zrovna se bude jednat o více než šest minut trvající viditelný přelet, když v nejvyšším bodě bude ISS téměř nad našimi hlavami (v 73 st.) a tzv. magnituda dosáhne hodnoty -3,5. Magnituda −3,5 znamená, že ISS bude mimořádně jasná a velmi dobře viditelná pouhým okem. Čím nižší udávané číslo tím totiž vyšší svítivost.

^{Zdroj dat: heavens-above.com}

Poznámka: Zmiňované podrobnosti o přeletech vypočtené agenturou NASA, resp. od heavens-above.com jsou stanoveny pro pozorovací místo Praha. Hlavní město nicméně není vzhledem k osvětlení ideálním místem pro pozorování. Zvolte tak pro lepší zážitek nejlépe místo s omezeným „světelným smogem“. Na daném místě je pak nutné vzít v potaz určitou odchylku vůči „vypočtené pozorovací Praze“ a podle toho při hledání poupravit směr či stupně i časovou odchylku. Vzhledem obvykle k zářivosti nalézt zejména ISS na obloze nicméně není v daný čas žádný velký problém…

Jiří Zendulka
V oblasti financí se pohybuje od dob kupónové privatizace, tedy přes 30 let. Pracoval na různých pozicích u obchodníků s cennými papíry, aby u nich následně zakotvil především jako analytik. Dlouhodobě své názory prezentuje ve sdělovacích prostředcích. Vyznavač tradičních hodnot kapitalismu, resp. naopak kritik většiny nestandardních zásahů do ekonomik ze strany vlád a centrálních bank.