Jarní mrazy srazily úrodu ovoce o polovinu. Ztráty přesáhnou miliardu korun

Úroda ovoce v Česku letos kvůli silným jarním mrazům výrazně klesne. Podle prvního odhadu Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského (ÚKZÚZ) k 15. červnu 2026 dosáhne sklizeň ovoce z produkčních sadů 68 445 tun. Ve srovnání s loňskou sklizní 146 243 tun jde o propad přibližně o polovinu. Oproti průměru posledních pěti let bude letošní úroda nižší o 44 % a dosáhne pouze 56 % běžné produkce.

Dopad letošních mrazů tak bude citelný nejen v samotných sadech, ale také v ekonomice pěstitelů. Podle Ovocnářské unie ČR přesáhnou ztráty na tržbách jednu miliardu korun. Z dlouhodobého pohledu by mělo jít o druhou nejnižší sklizeň v novodobé historii českého ovocnářství. Horší byl pouze rok 2024, kdy jarní mrazy snížily sklizeň na 48 058 tun. Tehdejší ztráty dosáhly přibližně 1,45 miliardy korun a ovocnáři získali ze státního rozpočtu a evropských fondů kompenzace převyšující 400 milionů korun.

Také letos proto pěstitelé očekávají podporu, která jim pomůže udržet hospodaření a založit novou úrodu. Běžná roční sklizeň ovoce v České republice se pohybuje kolem 140 000 tun. Letošní odhad ukazuje, jak výrazně dokáže několik mrazivých nocí změnit výsledky celé sezóny.

Největší propad čeká jablka a broskve

Nejdůležitějším ovocným druhem v tuzemských sadech zůstávají jabloně. ÚKZÚZ odhaduje letošní sklizeň jablek na 52 788 tun, což představuje 53 % pětiletého průměru. Ve srovnání s průměrem jde o pokles o 47 %, meziročně má být sklizeň jablek nižší o 55 %. K největším škodám došlo během kvetení jabloní, místy zasáhly mrazy i již vyvíjející se plody.

Rozdíly jsou patrné také mezi jednotlivými odrůdami. Z odrůd lépe odolala Gala a její mutace, výrazné poškození naopak zaznamenala skupina odrůd příbuzných s Jonagoldem. Právě u jablek se přitom dopady nižší sklizně obvykle nejvýrazněji promítají do celkových čísel českého ovocnářství.

U hrušní činí první letošní odhad sklizně 5 056 tun. To odpovídá 65 % pětiletého průměru, tedy poklesu o 35 %. U tohoto druhu se navíc častěji objevilo kvalitativní poškození rostoucích plodů, které může ovlivnit jejich další využití.

Z peckovin dopadly nejhůře třešně a broskvoně. Sklizeň třešní se odhaduje na 678 tun, tedy 59 % pětiletého průměru. Broskvoně dosáhnou pouhých 88 tun, což představuje jen třetinu obvyklé sklizně. Výrazný propad po loňském rekordním roce zaznamenaly také meruňky. Pěstitelé by měli sklidit 1 057 tun, tedy 67 % pětiletého průměru.

Lepší situace je u višní, švestek a slív. Višní se podle odhadu sklidí 3 051 tun, což odpovídá 76 % pětiletého průměru. U švestek a slív činí odhad 4 894 tun, tedy 71 % běžné produkce. Ani u těchto druhů však letošní sklizeň nedosahuje obvyklých hodnot.

Další škody mohou ještě přijít

Relativně příznivě vypadá první odhad u rybízu. Červeného rybízu by se mělo sklidit 547 tun, tedy 94 % pětiletého průměru. ÚKZÚZ však upozorňuje, že tento výsledek se nemusí naplnit. Plody, které nepoškodily jarní mrazy, zasáhla první vlna letních vysokých teplot. Část rybízu tak usychala před sklizní přímo na keřích.

Ústav zároveň upozorňuje, že zveřejněná čísla představují první odhad. Už nyní eviduje další poškození sadů způsobené zejména krupobitím. Výsledná produkce tak bude záviset také na průběhu počasí během zbývající části sezóny.

Letošní vývoj znovu ukazuje citlivost ovocnářství na extrémní výkyvy počasí. Jarní mrazy, vysoké teploty a krupobití mohou během krátké doby změnit očekávanou sklizeň i ekonomiku celého odvětví. Pro pěstitele tak bude rozhodující nejen konečný objem produkce, ale také rozsah škod, dostupnost podpory a schopnost připravit sady na další sezónu.