Nezaměstnanost v Libereckém kraji v červnu nepatrně nižší

Nezaměstnanost v Libereckém kraji se ke konci června 2026 v porovnání s předchozím měsícem snížila o 0,09 p. b. na 5,43 %. Počet uchazečů byl nižší o 1,5 %, počet volných míst se zvýšil o 6,3 %.

K 30. červnu 2026 dosáhl podíl nezaměstnaných v Libereckém kraji 5,43 % a mezi kraji Česka se jednalo o 4. nejvyšší hodnotu. Meziměsíčně se nezaměstnanost snížila pouze nepatrně o 0,09 procentních bodů (p. b.), ve srovnání s koncem června 2025 však byla hodnota tohoto ukazatele vyšší o 0,61 p. b. Nezaměstnanost žen byla ve srovnání s koncem května 2026 nižší o 0,04 p. b. a činila 6,09 %, u mužů se hodnota ukazatele snížila o 0,13 p. b. na 4,80 %.

Meziměsíční snížení nezaměstnanosti vykázaly také všechny okresy Libereckého kraje – nejvýrazněji nezaměstnanost poklesla v okrese Česká Lípa (-0,15 p. b. na 5,79 %, nejvyšší podíl v kraji), následoval okres Semily (-0,09 p. b. na 4,98 %, tj. nejnižší podíl v kraji), okres Liberec (-0,08 p. b. na 5,56 %) a okres Jablonec nad Nisou (-0,03 p. b. na 5,11 %). V porovnání 75 okresů[1] Česka se okres Semily umístil na 49. příčce, 50. pozice patřila okresu Jablonec nad Nisou, 59. pozice okresu Liberec a okres Česká Lípa obsadil 62. místo. Nejnižší podíl nezaměstnaných zaznamenal opět okres Praha-východ společně s okresem Praha-západ (1,89 %), nejvyšší vykázal okres Karviná (10,24 %).

Podíl nezaměstnaných se v celém Česku meziměsíčně snížil o 0,03 p. b. na 4,79 %. Nižší podíl nezaměstnaných pak vedle Libereckého vykázalo také 11 dalších regionů. Nejvýraznější pokles podílu nezaměstnaných evidoval právě Liberecký kraj (již zmíněných -0,09 p. b.), po kterém následoval kraj Karlovarský (-0,08 p. b. na 5,77 %). Hlavní město Praha jako jediný z regionů zaznamenal meziměsíčně vyšší nezaměstnanost (+0,02 p. b. na 3,78 %), v Pardubickém kraji se pak podíl nezaměstnaných ve srovnání s jeho hodnotou v květnu nezměnil a nadále činil 3,80 %. Nejnižší nezaměstnanost celkem a také u žen evidovalo hlavní město Praha (3,78 % celkem, 4,17 % v případě žen). Nejnižší nezaměstnanost mužů byla vykázána v Pardubickém kraji (3,28 %). Nejvyšší podíl nezaměstnaných celkem a žen evidoval Ústecký kraj (7,18 %, resp. 8,15 %), nejvyšší podíl mužů pak Moravskoslezský kraj (6,73 %). Libereckým ženám patřila v tomto srovnání 3. a mužům 4. nejhorší pozice.

Graf: Nezaměstnanost podle krajů k 30. 6. 2026

K 30. 6. 2026 registrovaly úřady práce v Libereckém kraji celkem 16 788 neumístěných uchazečů o zaměstnání, tj. o 259 osob (1,5 %) méně než ke konci května 2026. Počet žen bez zaměstnání se snížil o 53 osob (-0,6 %) a 9 181 žen představovalo 54,7 % celkového počtu nezaměstnaných. Počet nezaměstnaných mužů byl nižší o 206 osob (-2,6 %) a činil 7 607 osob. Osoby se zdravotním postižením tvořily 13,2 % uchazečů, absolventi a mladiství představovali 4,9 % nezaměstnaných. Do skupiny dosažitelných ve věku 15–64 let patřilo 15 557 uchazečů (tj. 92,7 % z celkového počtu nezaměstnaných), z toho bylo 8 537 žen. Podporu v nezaměstnanosti pobíralo 4 468 uchazečů (tj. 26,6 % z celkového počtu uchazečů) a její průměrná výše dosáhla částky 16 172 Kč, tj. o 1 041 Kč pod republikovým průměrem. Nejvyšší podporu v rámci krajů pobírali nezaměstnaní v hlavním městě Praze (20 835 Kč), nejnižší uchazeči v Karlovarském kraji (15 958 Kč). Uchazečům o zaměstnání v Libereckém kraji bylo v průměru 42,3 let. Téměř 47 % uchazečů připadlo do věkové kategorie 45 až 64 let (46,9 %) s tím, že nejvyšší podíl představovali uchazeči ve věku 60 až 64 let (12,9 %). Do kategorie 65 a více let patřilo 1,2 % uchazečů, nejmladší uchazeči do 19 let tvořili 6,0 % nezaměstnaných. Podíl dlouhodobě nezaměstnaných (tj. nezaměstnaných evidovaných na úřadech práce déle než 12 měsíců) dosáhl v našem kraji 34,5 %. V mezikrajském srovnání se tento ukazatel pohyboval v intervalu od 29,7 % v Královéhradeckém do 42,7 % v Moravskoslezském kraji.

K poslednímu dni měsíce června 2026 bylo v Libereckém kraji k dispozici 3 053 volných pracovních míst, tj. v porovnání s minulým měsícem o 180 pozic více (+6,3 %). V průběhu sledovaného měsíce bylo nově nahlášeno 857 míst, 70 míst bylo obsazeno, 615 míst zrušeno a 8 míst uvolněno. Osobám se zdravotním postižením vyhovovalo 279 míst (9,1 % z celkového počtu), pro absolventy a mladistvé bylo určeno 507 míst (16,6 %).

V přepočtu na jedno volné pracovní místo připadlo v našem kraji 5,50 uchazečů o zaměstnání, tj. o 1,93 uchazečů více než v rámci celého Česka. V mezikrajském srovnání se hodnota ukazatele pohybovala od 1,68 uchazečů v hlavním městě Praze do 7,84 uchazečů v Moravskoslezském kraji. Hodnota vykázaná v Libereckém kraji byla 3. nejvyšší. V rámci okresů Libereckého kraje nejméně uchazečů na jedno volné místo připadlo v okrese Liberec (4,52 uchazečů), nejvíce v okrese Jablonec nad Nisou (9,12 uchazečů).

Poznámka:

Na základě novely zákona o zaměstnanosti, která nabyla účinnosti 1. července 2024, došlo k zavedení maximální lhůty, po kterou je možné vést volné pracovní místo v evidenci Úřadu práce ČR. Podle této úpravy je neobsazené volné pracovní místo vedeno v evidenci po dobu maximálně 6 měsíců ode dne jeho oznámení zaměstnavatelem příslušné krajské pobočce ÚP ČR. Výjimku tvoří pracovní místa, na jejichž obsazení probíhá řízení o vydání zaměstnanecké karty, modré karty nebo povolení k zaměstnání cizince. V důsledku automatické expirace volných pracovních míst dochází k výraznému poklesu jejich počtu v evidenci ÚP ČR. Tento pokles bude nejvýraznější v lednu 2025, kdy exspirují všechna volná pracovní místa nahlášená před 1. červencem 2024.