Česká inflace nečekaně nízká. Inflace zboží, maloobchod a úspory

První odhad ČSÚ ukázal, že červnová spotřebitelská inflace činila meziročně 1,5 %. Jde o poměrně velké překvapení (směrem dolů), protože analytici čekali v průměru 1,8 % (pro úplnost: květnová inflace dosáhla 2,1 %).


Průměrné číslo za letošek zatím činí 1,8 %, zatímco za celý loňský rok to bylo 2,5 %. Kdyby ovšem nebylo několika z pohledu české inflace vnějších šoků (přesun platby za POZE na státní rozpočet; nárůst cen pohonných hmot kvůli uzavření Hormuzského průlivu; pokles cen zemědělských výrobců, a tedy potravin), letošní inflace by se pohybovala na zřetelně vyšších úrovních.

Toto očištění o nejkolísavější položky (což jsou právě potraviny a energie) je smyslem výpočtu jádrové inflace. Ta se k žádnému poklesu až do května neměla. Údaj o jádrové inflaci za červen bude ovšem znám až v pátek po zveřejnění finálního údaje o inflaci se všemi podrobnostmi.

Inflace zboží, maloobchod a úspory

Jiným ukazatelem domácích, „vnitřních“ cenových tlaků je inflace cen služeb (protože nákladově vzato jsou služby mnohem méně závislé na vývoji dovozních cen a cen energií). Ke zřetelnému poklesu se neměla ani tato inflace, a to ani v červnu.

Nadále tak (už třetím rokem) platí z hlediska dlouhodobé časové řady trochu zvláštní stav, kdy celková inflace poměrně blízko u dvouprocentního inflačního cíle v sobě skrývá nezvykle rychlý růst cen služeb a nezvykle nízký růst cen zboží.


Tento vývoj vcelku dobře ladí s neochotou maloobchodních tržeb (tj. tržeb za prodej zboží) vrátit se na předcovidovou dráhu růstu (viz níže) a s vysokou mírou úspor (jejímž klíčovým vysvětlením v posledních letech je nejspíš větší zájem (bohatších) českých domácností o investice, a tedy menší zájem o nákup zboží).

Michal Skořepa