Češi navyšují své spotřebitelské výdaje rychleji, než se čekalo. Uskutečňují odkládané nákupy, ale pořizují také více potravin, přičemž hrozí přetrvání inflačních tlaků ve službách

Květnová čísla maloobchodu potvrzují, že český spotřebitel zůstává při chuti. Podle Českého statistického úřadu se tržby v maloobchodě bez prodeje a oprav motorových vozidel v květnu reálně zvýšily meziročně o 4,7 procenta a meziměsíčně o 1,3 procenta. To je poměrně silný výsledek, zvlášť s ohledem na to, že reálné tržby už nejsou taženy jen nízkou srovnávací základnou, nýbrž i skutečným zlepšováním kupní síly domácností. Analytici oslovení agenturou Bloomberg ve střední hodnotě předpokládali meziroční růst jen 3,2 procenta.

Struktura květnového maloobchodu je pro českou ekonomiku příznivější než v měsících, kdy domácnosti nakupovaly hlavně nezbytnosti. Tržby za nepotravinářské zboží vzrostly meziročně o 7,4 procenta, zatímco za potraviny o 2,9 procenta. To ukazuje, že Češi už neutrácejí pouze za základní spotřebu, ale ve větší míře se vracejí také k odloženým nákupům. Nejvýrazněji rostly tržby ve specializovaných prodejnách s oděvy a obuví, a to o 15,7 procenta. Silný růst oděvů a obuvi bývá typickým signálem, že domácnosti ztrácejí část opatrnosti a dovolují si i výdaje, které lze v horších časech poměrně snadno odložit.

Důležitý je také pokračující růst internetových a zásilkových obchodů. Jejich tržby se meziročně zvýšily o 11,6 procenta. Český spotřebitel tedy nejen více utrácí, ale zároveň se dále přesouvá do digitálních prodejních kanálů. Pro kamenné obchody to znamená další tlak na ceny, marže a kvalitu služeb. Pro ekonomiku jako celek je to ale spíše pozitivní zpráva, protože vyšší konkurence v maloobchodě pomáhá brzdit přenos nákladových tlaků do konečných cen.

Slabší stránkou květnových dat jsou pohonné hmoty. Tržby za jejich prodej meziročně reálně klesly o 0,8 procenta, ačkoli meziměsíčně vzrostly o 1,9 procenta. To naznačuje, že motoristická spotřeba zůstává opatrnější, případně že část domácností i firem dál šetří na dopravě. Vzhledem k regulaci cen pohonných hmot a snížení spotřební daně na naftu navíc nelze květnový vývoj číst čistě jako spontánní tržní oživení. Stát část cenového tlaku v tomto segmentu tlumí, což spotřebitelům pomáhá, ale současně to zvyšuje náklady veřejných rozpočtů.

Maloobchodní oživení zapadá do širšího obrázku české ekonomiky. Inflace v červnu podle předběžného odhadu ČSÚ klesla na 1,5 procenta, tedy pod cíl České národní banky. Reálné mzdy znovu rostou, nezaměstnanost zůstává nízká a spotřebitelská důvěra se proti krizovým rokům zlepšila. Domácnosti tak mají větší prostor utrácet, aniž by okamžitě narážely na tak prudký růst cen jako v letech 2022 a 2023. Utrácí však více i za zboží z dovozu, což přispívá k určitému zhoršení meziroční bilance zahraničního obchodu ČR.

Z makroekonomického hlediska jsou však maloobchodní údaje celkově dobrou zprávou pro letošní růst HDP. Zatímco zahraniční obchod zůstává oporou, ale nikoli silným motorem ekonomiky, domácí spotřeba se může stát jedním z hlavních tahounů letošního národohospodářského růstu. Květnový maloobchod ukazuje, že tento scénář je realistický. Spotřeba domácností se po období vynuceného šetření postupně normalizuje.

Pro Českou národní banku jsou však tato data také varováním. Silnější maloobchod znamená silnější domácí poptávku, a ta může v dalších měsících znovu přiživovat cenové tlaky, zejména ve službách. Obecná inflace je sice nízká, ale služby dál zdražují poměrně svižně. ČNB proto nemůže kvůli nízké inflaci a dobrým maloobchodním číslům spěchat s uvolňováním měnové politiky. Český spotřebitel se vrací, což ekonomice pomáhá, ale zároveň to znamená, že boj s inflací ještě nelze považovat za definitivně vyhraný.

Hlavní ekonom, Trinity Bank