Studie Moderní lichva o tom, jak lidé v Česku přicházejí o střechu nad hlavou

Institut prevence a řešení předlužení vydal studii s názvem Moderní lichva v praxi: Skrytý byznys se zadlužením a nemovitostmi v Česku. Autoři v ní podrobně popisují, jaké praktiky dnes nejčastěji ohrožují vlastníky nemovitostí, kteří se ocitli ve finanční tísni.

Představte si člověka, který vlastní byt nebo dům, ale kvůli nemoci nebo výpadku příjmů se dostal do dluhové pasti. Rád by své úvěry konsolidoval a potřebuje i další hotovost. Banka mu už ale nepůjčí. Do insolvence jít nechce, aby bydlení neztratil.

A přesně v tu chvíli se objeví „pomocník" — někdo, kdo nabídne rychlou půjčku, výkup nemovitosti nebo „záchranu" před exekucí.

Nová studie Institutu prevence a řešení předlužení ukazuje, že za touto pomocí se často skrývá promyšlený byznys, jehož cílem není dlužníkovi pomoct, ale připravit ho o nemovitost. Autoři pro to zavedli termín moderní lichva.

Co ve studii zjistíte?

Kdo jsou oběti

Typickou obětí je člověk, který má nemovitost k bydlení s vyšší hodnotou, než kolik dělají jeho dluhy. Ale kvůli exekuci nebo špatné platební historii nedosáhne na bankovní úvěr. Nemá tedy jak dluhy legálně konsolidovat, a zároveň nechce vstoupit do insolvence, protože by tím o bydlení přišel.

Do této situace se podle studie dostávají čím dál častěji i drobní podnikatelé — OSVČ, na které se nevztahuje ochrana zákona o spotřebitelském úvěru, takže jsou vůči podobným praktikám bezbrannější než běžní spotřebitelé.

(A nezřídka mají IČO jen proto, že kdysi potřebovali dostupnější půjčku - pozn. autorky).

Tři nejčastější cesty, jak obejít ochranu spotřebitele

Studie popisuje tři hlavní modely, kterými se lichváři vyhýbají regulaci spotřebitelských úvěrů:

1. Úvěry „na IČO" — půjčka je formálně poskytnuta podnikateli, i když jde fakticky o osobní dluh. Tím se obchází povinnost posuzovat úvěruschopnost.

2. P2P úvěry — smlouva je uzavřená formálně mezi dvěma soukromými osobami, i když ve skutečnosti půjčku zprostředkovává a řídí firma.

3. Zpětný leasing nemovitosti — člověk „prodá" svůj byt investorovi s příslibem, že si ho po čase odkoupí zpět. V praxi se ale zpětný odkup uskuteční jen zřídka.

Konkrétní příklad ze studie

Studie dokumentuje reálný případ drobného podnikatele, jemuž čelil u poskytovatele s názvem Perfekcie Credit s. r. o.: smlouva zněla na 460 000 Kč, ale reálně klient dostal jen 300 000 Kč. Zbytek si strhla firma jako „provizi za zprostředkování". Úrok byl nastaven na 20,4 % ročně, měsíční splátka pokrývala ale jen úrok a celá jistina se měla splatit najednou až po 10 letech trvání půjčky.

Stačily tři dny zpoždění se splátkou, nebo třeba zahájení exekuce kvůli úplně jinému dluhu, aby se celý úvěr „zesplatnil". A přesně to se stalo. Pohledávka věřitele najednou narostla na 1 402 800 Kč, tedy téměř pětinásobek toho, co dlužník reálně dostal. Klíčovou roli sehrál notářský zápis se svolením k vykonatelnosti, kvůli němuž mohla firma rovnou přistoupit k exekuci bez soudního řízení.

Podobný případ popisuje studie u firmy Venerati group s.r.o., která také poskytuje půjčky do podnikání. Z formální jistiny 260 000 Kč dlužník reálně dostal 200 000 Kč, úrok byl 35 % ročně a stačilo 14 dní zpoždění u jedné z týdenních splátek. Pohledávka pak během několika měsíců narostla na 461 183 Kč — tedy více než dvojnásobek skutečně poskytnuté částky, mimo jiné kvůli jednorázové smluvní pokutě ve výši 25 % dluhu a denní pokutě navrch.

Zpětný leasing: i „úspěšný" případ znamená ztrátu

Autoři studie prošli vzorek nemovitostí prodaných v rámci zpětného leasingu a našli jen jeden případ, kdy si původní vlastník nemovitost skutečně zpětně odkoupil. I ten ale ukazuje, jak nevýhodný celý model je.

Nemovitost byla prodána za 4 657 622 Kč, z čehož většinu pohltilo splacení vlastníkova dluhu vůči bytovému družstvu a dluhu, který mělo samo družstvo vůči bance. Vlastníkovi tak reálně mohlo zůstat k dispozici maximálně asi 2 070 000 Kč. Zpětně si ale svůj vlastní byt musel po třech letech odkoupit za 6 700 000 Kč — více než trojnásobek toho, co z prodeje reálně viděl. A to nepočítaje nájemné, které musel po celou dobu platit, aby si právo zpětné koupě vůbec zachoval.

Jak rozsáhlý je problém moderní lichvy?

Podle katastru nemovitostí bylo jen v roce 2024 zapsáno 101 241 nových zástavních práv k nemovitostem fyzických osob — 16 % z nich (přes 16 000) připadá na nebankovní společnosti, tedy i na subjekty mimo klasický bankovní sektor.

Autoři na základě dostupných dat odhadují, že obětí moderní lichvy se mohly stát desítky tisíc lidí. Roste přitom i podíl financování drobných podnikatelů přes nebankovní zprostředkovatele. To je trend, který podle studie souvisí právě se snahou obejít ochranu spotřebitelů zavedenou zákonem o spotřebitelském úvěru v roce 2016.

Před tímto trendem již konsem roku 2023 varovali i z člověka v tísni. Podrobnější argumenty jsem rozepsala v článku Lichváři se těší na novou kořist. Přijde v lednu, předvídá Člověk v tísni.

Proč se lichvářům tak daří?

Studie jako jednu z hlavních příčin uvádí přetrvávající pohled části veřejnosti i státních orgánů, že jde o „soukromou záležitost", do níž se lidé dostali vlastní neopatrností. Autoři citují například rozsudek, kde soud obžalovanou zprostil viny s odůvodněním, že poškozená je „osobou svéprávnou, gramotnou, má dokonce VŠ vzdělání" a do situace se dostala „svou vlastní liknavostí".

Podle studie ale judikatura Nejvyššího soudu jasně říká, že o lichvu jde bez ohledu na to, zda si stav tísně způsobila oběť sama — přesto se tento princip v praxi často neuplatňuje důsledně. (Vše je dáno právě tím, že lichva má u nás jen velmi vágní definici - pozn. autorky).

Co studie navrhuje

Autoři studie formulují desítky konkrétních doporučení, mimo jiné:

• rozšířit ochranu spotřebitelského práva i na drobné podnikatele (když to šlo u sankcí, proč ne u ostatních součástí úvěru… - pozn. autorky),

• zpřísnit pravidla pro notářské zápisy se svolením k vykonatelnosti,

• omezit volný přístup k údajům o zahájených exekucích v katastru nemovitostí,

• právně regulovat, případně omezit zpětný leasing nemovitostí sloužících k bydlení,

• vytvořit legální alternativu, díky které by si dlužník mohl zachovat naději na bydlení i v rámci běžného oddlužení.

Lenka Rutteová

Lenka se zaměřuje na projekty v oblasti podpory finanční gramotnosti, zejména v osobních financích. Tématy, kterým se věnuje, jsou zejména půjčky, spoření, banking, kolektivní investování, či pojištění, zkrátka vše, v čem by se měl běžný občan být schopen (po finanční stránce) zorientovat. Během doktorátu na EkF VŠB-TU Ostrava a po jeho získání působila jako odborný asistent na téže fakultě, po mateřských dovolených se již plně věnuje psaní textů převážně z oblasti financí. Potkáte ji v magazínech zaměřených na finanční gramotnost, například na Hyperfinance.cz.

Bezvafinance s.r.o.

Společnost Bezvafinance s.r.o. je samostatným online zprostředkovatelem spotřebitelských úvěrů s licencí od České národní banky, soustředí se však i na ostatní osobní finance - ať už je to půjčka, hypotéka, spoření nebo pojištění. Cílem společnosti je nabídnout uživatelům možnost srovnávat nabídky ze světa osobních financí snadno, rychle a online. Jedním ze základních pilířů společnosti je vzdělávání široké veřejnosti na poli osobních financí a zvyšování finanční gramotnosti.

Více informací na https://www.bezvafinance.cz/