Nizozemský model otevřené vědy se stává konkurenční výhodou

Věda se v posledních letech proměňuje – tiše, ale zásadně. Tradiční model, v němž si výzkumníci uchovávali data až do publikace v odborných časopisech, postupně ustupuje novému přístupu známému jako open science, tedy otevřená věda. Tento koncept vychází z přesvědčení, že vědecké poznání má být co nejvíce dostupné, sdílené a využitelné – nejen pro akademickou obec, ale také pro firmy, veřejnou správu a širší společnost. Nizozemsko se rozhodlo přetvořit svůj vědecký systém právě tímto směrem.

 

Foto: AI

Otevřenost ve vědě není samoúčelná. Naopak přímo podporuje kvalitu i viditelnost výzkumu. Urychluje výzkum a zároveň zvyšuje jeho kvalitu díky lepší ověřitelnosti výsledků. Sdílená data umožňují rychlejší vývoj nových technologií, protože firmy i další instituce mohou na akademický výzkum bezprostředně navazovat a současně se spolupodílet na jeho směřování. Transparentnost navíc posiluje důvěryhodnost vědeckých výstupů a snižuje riziko chyb či neověřených závěrů. Tento přístup je úzce propojen s další charakteristikou nizozemské vědy – její silnou mezinárodní orientací. Více než 60 procent vědeckých publikací tam vzniká ve spolupráci se zahraničními partnery, což výrazně zvyšuje jejich dopad.

V nizozemském prostředí je otevřená věda pevně zakotvena jako základní princip fungování výzkumného systému. Jedním z klíčových nástrojů tohoto posunu je program Open Science NL, který vznikl v roce 2023 pod hlavičkou Nizozemské organizace pro vědecký výzkum (NWO). Jeho cílem je urychlit přechod k modelu, v němž jsou vědecké publikace, data, software i metodiky systematicky zpřístupňovány a připraveny k opětovnému využití. Na rozdíl od mnoha jiných evropských iniciativ stojí nizozemský přístup nejen na deklaracích, ale především na důsledném řízení, financování a vyhodnocování konkrétních opatření.

Program pokrývá celý životní cyklus vědecké práce

Pracovní program Open Science NL pro období 2026–2027 představuje fázi, kdy se původní ambice proměňují v robustní systém. Zahrnuje třináct nástrojů financování a navazuje na dosavadní investice v řádu desítek milionů eur. Program je strukturován do několika pilířů, které společně pokrývají celý životní cyklus vědecké práce.

Prvním z nich je budování infrastruktury otevřené vědy. Nizozemsko systematicky investuje do technologických řešení umožňujících sdílení výzkumných dat, jejich bezpečné uchovávání i zpřístupnění citlivých informací. Klíčovým cílem je naplňování principů FAIR – tedy aby data byla dohledatelná, přístupná, interoperabilní a znovupoužitelná. V praxi to znamená vznik národních datových platforem a standardizovaných nástrojů, které usnadňují spolupráci napříč institucemi.

Druhým pilířem je rozvoj kapacit a dovedností. Program vychází z toho, že bez kvalifikovaných odborníků nelze otevřenou vědu efektivně realizovat. Proto podporuje vzdělávání specialistů na správu dat, mobilitu výzkumníků i rozvoj nových oblastí, jako je propojení open science s umělou inteligencí nebo open-source hardwarem. Tento rozměr je zásadní pro dlouhodobou udržitelnost celého systému.

Třetí oblastí je posilování komunit a zapojení společnosti. Open Science NL podporuje projekty tzv. citizen science, tedy výzkum, do něhož se aktivně zapojují i neakademičtí aktéři. Současně organizuje národní akce a setkání, jež přispívají k výměně zkušeností a šíření otevřených přístupů. Otevřená věda v Nizozemsku není chápána pouze jako technický koncept, ale i jako nástroj pro přiblížení vědy veřejnosti.

Čtvrtým pilířem je proměna vědecké kultury. Program podporuje například replikační studie ověřující již publikované výsledky nebo sdílení dat ve standardizovaných formátech. Zároveň usiluje o změnu systému hodnocení vědců tak, aby více oceňoval otevřenost, spolupráci a kvalitu dat, nikoli pouze počet publikací či citací. Vědci tak nejsou motivováni jen publikovat, ale také aktivně sdílet výsledky a zapojovat se do širších výzkumných sítí.

Díky tomuto komplexnímu přístupu se Nizozemsko během několika let zařadilo mezi světové lídry ve vědě a výzkumu a bývá uváděno jako příklad systémové transformace. Úspěch přitom nestojí na jediném opatření, ale na kombinaci dlouhodobého financování, silné koordinace a důsledné implementace.

Sdílení informací není slabinou, ale klíčovou výhodou

Pro Česko tento vývoj představuje významnou příležitost. Některé univerzity a výzkumné instituce již prvky otevřené vědy zavádějí, přístup je však často roztříštěný a postrádá jednotné řízení. Česká věda dosahuje kvalitních výsledků, dlouhodobě se však potýká se slabším přenosem poznatků do praxe. Právě otevřená věda by mohla pomoct zlepšit dostupnost a využitelnost dat, která jsou dnes často obtížně přístupná. Jejich systematické sdílení by mohlo urychlit nejen výzkum, ale i rozhodování veřejných institucí. Nelze však opomenout ani výzvy. Patří mezi ně ochrana citlivých dat, náklady na budování infrastruktury či nutnost změny akademické kultury, která je na tradiční model stále zvyklá.

Zkušenost Nizozemska ukazuje, že bez dlouhodobé strategie a systematické podpory státu se tato transformace neobejde. Otevřená věda přitom nepředstavuje pouze technickou změnu, ale především změnu myšlení. Posouvá vědu od uzavřeného systému k otevřenému ekosystému, v němž sdílení informací není slabinou, ale klíčovou výhodou. Nizozemsko ukazuje, že takový přístup může vést nejen k vyšší kvalitě výzkumu, ale i k jeho většímu dopadu na společnost a ekonomiku.

Arthur Polzer, ekonomický diplomat, Velvyslanectví ČR v Haagu