Perly týdne: Nutnost vládní kontroly nad AI a OpenAI jako bublina

Sebastian Mallaby ze CFR hovoří o nutnosti vládní kontroly nad umělou inteligencí. Goldman Sachs zmiňuje prudký pokles inflačních tlaků. CNBC poukazuje na nové vozy značky Slate, které by měly být „minimalistické“ a velmi levné. A známý ekonom Frederic Mishkin má pár zajímavých komentářů k dalšímu nastavení americké monetární politiky.

Nutnost vládní kontroly nad AI

Sebastian Mallaby ze CFR na CNBC mluvil o nutnosti vládní kontroly tzv. hraničních modelů umělé inteligence, tedy jejich nejpokročilejších a nejvýkonnějších verzí. „Pokud nebudou pod kontrolou, budou nebezpečné.“ Jedním z cílů by pak měla být prevence toho, aby schopnosti modelů nemohly využívat různé „kriminální skupiny“. Podle experta je tak povzbudivé, že „začíná vznikat vládní režim, který bude určovat, kdo může modely využívat a kdo ne.“

Mallaby přirovnal situaci k dozoru nad leteckým provozem nebo schvalováním léků. I v těchto případech je vláda aktivní tak, aby společnost byla chráněna. Podobné by to mělo být u umělé inteligence. Vládní kroky a postup by ale neměly být náhodné, jako tomu podle experta bylo u společnosti Anthropic. „Myslím, že už to chápou,“ dodal s tím, že systém musí být „formální a spravedlivý“.

Mallaby podle CNBC před časem hovořil o tom, že OpenAI může v roce 2027 narazit na nedostatek peněz. Expert se své predikce drží i poté, co firma dostala nový kapitál, protože podle něj jde, na rozdíl od Anthropicu, jen o nafouknutou bublinu. Pozitivně se v rozhovoru vyjadřoval o Googlu a jeho modelu Gemini, který vykazuje znatelný pokrok v oblasti běžných uživatelů umělé inteligence. „Mimochodem každý chytrý telefon, ať už je to iPhone nebo Android, nabízí Gemini, ne model společnosti OpenAI. A to ani nehovořím o otevřených čínských modelech, které jsou dost dobré.“

Mishkin o sazbách a rozvaze Fedu

Známý ekonom Frederic Mishkin, který působil i ve vedení americké centrální banky, na CNBC uvedl, že z ní přichází dobré zprávy. Nový předseda Fedu Kevin Warsh totiž hovoří o nutnosti dosažení inflačního cíle a udržení nezávislosti centrální banky. Podle ekonoma tak bude chránit Fed před Trumpovým tlakem na „snižování sazeb za každé situace“. Miskin pak poukázal na důležité téma, kterým je vztah mezi sazbami a velikostí rozvahy.

Warsh hovořil o tom, že by mělo dojít ke snížení velikosti rozvahy Fedu s tím, že by zároveň mohly klesat sazby. Mishkin ale míní, že pokud mají sazby klesat, nemusí být takový prostor pro menší rozvahu, což ukazují i zkušenosti z minulosti: „V jednu dobu Fed snižoval rozvahu a ztratil kontrolu nad sazbami. Musel tak do systému zase vložit více rezerv.“ Ekonom pak poukázal i na to, že Warsh netíhne k používání tzv. forward guidance, tedy komentářům týkajícím se dalšího vývoje monetární politiky. Jak se na ni dívá Miskin?

Podle ekonoma i jeho vlastní výzkum ukazuje na problematičnost forward guidance tak, jak byla dříve praktikována. Nicméně na druhou stranu je dobré, pokud Fed jasně komentuje svou „reakční funkci“. Tedy to, jak by reagoval na určitý vývoj. Takové indikace totiž mimo jiné mění chování trhů tak, že mohou dělat část práce za Fed. Tedy hýbat s cenami aktiv tak, že je to v souladu s cíli centrální banky. Cílem by tak rozhodně neměla být eliminace všech informací, důležité je najít způsob komunikace omezující volatilitu.

Prudký pokles inflačních očekávání, růst maržových obchodů

Goldman Sachs v následujícím grafu poukazuje na prudký pokles inflačních očekávání. Konkrétně jde o rozdíly mezi výnosy běžných vládních dluhopisů a těch chráněných proti inflaci. Tento rozdíl u pětiletých, desetiletých a dvacetiletých obligací ukazuje, že v prosinci a lednu byla inflační očekávání na lokálním dnu, pak se začala opět zvedat, ale poslední týdny přinesly jejich prudkou korekci:


Zdroj: X

I v souvislosti s inflačními očekáváními můžeme poukázat na to, že zatímco řada expertů hovoří o tom, že ceny ropy by se v případě uvolnění tenzí spojených s konfliktem na Blízkém východě mohly držet zhruba kolem 80 dolarů za barel, analytik Bloomberg Intelligence Senior Mike McGlon přichází s výrazně rozdílným pohledem. Hovoří totiž o cenách u 40 dolarů za barel.

Ve druhém grafu Goldman Sachs poukazuje na vývoj maržového dluhu na americkém trhu. Investoři si podle obrázku v absolutním vyjádření nyní na své pozice půjčují od svých brokerů rekordní objem peněz, který v poslední době prudce vzrostl:


Zdroj: X

Světle modrá křivka v grafu ukazuje objem maržového dluhu relativně ke kapitalizaci akciového trhu. Zde už zdaleka nevidíme takové extrémy, po většinu období po roce 2008 byla tato relativní výše dluhů nad současnou úrovní.

Levná skládací auta

CNBC poukazuje na nové vozy značky Slate, které by měly být extrémně „minimalistické“ a také by se měly prodávat za mimořádně nízkou cenu. Například truck této značky by měl s cenou začínat na 25 tisících dolarech. Vozy tak mají například manuální stahování oken a řidiči poskytují „jen velmi omezené množství informací“. Z trucku by mělo být možné jednoduše vytvořit SUV, jehož cena by se měla pohybovat kolem 30 tisíc dolarů.

Slate podle ředitele společnosti klade důraz na jednoduchost výrobního procesu, který se liší od toho, jak fungují běžné automobilky. Vůz pak do značné míry funguje jako skládačka, takže zákazníci mohou v průběhu času měnit jeho vzhled a nastavení, přidávat doplňky a podobně. Na finanční rovině je cílem firmy dostat se do kladných čísel u volného toku hotovosti a EBITDA do konce roku 2027, což by měl být rekordně krátký čas. Dalším krokem by mělo být u této společnosti podporované například šéfem Amazonu Bezosem IPO.