Měsíční odhady - červenec 2026: index spotřebitelských cen

Uklidnění situace na Blízkém východě přispělo k poklesu cen na čerpacích stanicích, což bylo jedním z důvodů, proč se inflace v červnu vrátila pod 2% cíl ČNB. Zároveň je to pozitivní i z dlouhodobé perspektivy, protože by se vyšší náklady firem nemusely promítat již v prvním článku dodavatelského řetězce a následně ani v cenách pro konečné spotřebitele. V krátkém období to však vyústí v nižší přebytky obchodní bilance, když česká ekonomika je nucena dovážet energetické komodity za vyšší ceny. Zahraniční poptávka zůstává utlumená, přesto se průmyslu relativně daří. Nicméně je to nejspíše způsobeno efektem předzásobení a v dalších měsících tak tuzemský průmysl nebude mít na růžích ustláno. Motorem růstu českého hospodářství tak nadále zůstávají útraty domácností, z čehož těží i maloobchodní sektor, na čemž se zatím nic nemění.

Inflace se dle našeho odhadu v červnu dostala tam, kde letošní rok začala, tedy pod 2% cíl ČNB. Konkrétně očekáváme pokles meziroční inflace z květnových 2,1 % na 1,9 % navzdory tomu, že ceny pohonných hmot v důsledku války na Blízkém východě jsou o 15 % dražší než loni. Nicméně se jedná o zpomalení oproti dubnu a květnu (nárůsty zhruba o 25 %) a v meziměsíčním srovnání odhadujeme jejich zlevnění o 8 %, když zejména u nafty ceny rychle padaly. Vláda sice nejspíše od 20. července vrátí spotřební daň u nafty na původní úroveň, ale pokles cen černého zlata na světových trzích by měl tento efekt hravě vykompenzovat. Nadměrný růst cen pokračuje v oblasti služeb, který by sice mohl mírně zvolnit, ale stále se neslučuje s dlouhodobým dosahováním inflačního cíle.

Tereza Krček, Martin Kron