40 °C už v červnu. Evropská vedra přestávají být anomálií a začínají ničit ekonomiku

Ještě donedávna byla letní vlna veder vnímána především jako nepříjemná epizoda, která po několika dnech odezní. Letošní červen však ukazuje, že takový pohled přestává stačit. Extrémní teploty už nepředstavují pouze zdravotní nebo meteorologický problém. Stále výrazněji zasahují také ekonomiku. Ovlivňují produktivitu práce, ceny potravin, spotřebu energie i veřejné rozpočty.

Není přitom náhodou, že se problém týká právě Evropy. Ta se otepluje rychleji než kterýkoli jiný kontinent. Zatímco globální průměrná teplota za posledních třicet let rostla tempem přibližně 0,27 °C za desetiletí, v Evropě činilo tempo oteplování zhruba 0,56 °C, tedy více než dvojnásobek světového průměru.

Letošní červnová vlna veder byla v tomto směru mimořádná. Vědci z konsorcia World Weather Attribution dospěli k závěru, že bez současné změny klimatu by v podobné podobě vůbec nebyla možná. Ve srovnání s rokem 1976 by byly letošní denní teploty přibližně o 3,5 stupně Celsia nižší, oproti létu roku 2003 zhruba o dva stupně. Pravděpodobnost výskytu podobně vysokých denních teplot se od roku 1976 zvýšila více než pětsetkrát.

To potvrzují i data z přibližně 850 evropských měst. Téměř 45 procent z nich během druhé poloviny června překonalo historické rekordy ukazatele Wet Bulb Globe Temperature, který vedle samotné teploty zohledňuje také vlhkost vzduchu, intenzitu slunečního záření a proudění vzduchu.

Extrémní horko ekonomiku nepoškozuje především tím, že ničí majetek, ale tím, že omezuje samotnou ekonomickou aktivitu. Zaměstnanci pracují pomaleji, některé činnosti musejí být přerušeny, zvyšuje se nemocnost i počet pracovních úrazů. Nejcitelněji se to projevuje ve stavebnictví, zemědělství, logistice, dopravě nebo pohostinství, tedy v odvětvích, která jsou na počasí přímo závislá. Na rozdíl od povodní nebo orkánů přitom tyto ztráty často nejsou na první pohled vidět. Nejde o zničené budovy nebo auta, ale o výrobu, která vůbec nevznikla, služby, které nebyly poskytnuty, nebo pracovní hodiny, které nebyly odpracovány. Právě proto bývají ekonomické škody způsobené vedrem často podceňovány.

Přitom rozhodně nejde o zanedbatelné částky. Analýzy největších evropských vln veder z let 2003, 2010, 2015 a 2018 odhadují, že samotný pokles produktivity práce snížil ekonomický výkon Evropy o 0,3 až 0,5 procenta hrubého domácího produktu. V nejvíce postižených regionech přesáhly ztráty jedno procento ekonomického výkonu. Pokud se připočítají vyšší výdaje na chlazení budov, zdravotnictví nebo dopady na dopravu a zemědělství, účet dále narůstá.

Stejným směrem ukazují i nejnovější odhady Evropské centrální banky a Univerzity v Mannheimu. Podle jejich studie připravily loňské extrémní projevy počasí evropskou ekonomiku přibližně o 0,3 procenta ekonomického výkonu. Pokud se započítají dlouhodobější dopady na dodavatelské řetězce, produktivitu nebo cestovní ruch, mohou kumulované ztráty do roku 2029 dosáhnout až 0,8 procenta evropského ekonomického výkonu.

Vedra navíc dopadají také na peněženky spotřebitelů. Sucho a vysoké teploty snižují zemědělskou produkci a zdražují potraviny. Evropská centrální banka odhaduje, že samotné vlny veder mohou zvýšit potravinovou inflaci o 0,4 až 0,9 procentního bodu.

Ekonomické náklady však nekončí u výroby nebo inflace. Stále větší účet vystavuje vedro také zdravotnictví. Podle odhadů Světové zdravotnické organizace připadla mezi lety 2000 až 2019 na Evropu více než třetina všech úmrtí souvisejících s horkem, přestože na evropském kontinentu žije méně než desetina světové populace. Jen během posledních čtyř let zemřelo v Evropě v důsledku vysokých teplot více než 200 tisíc lidí. Situaci zhoršuje stárnutí evropské populace i skutečnost, že klimatizace je v evropských domácnostech stále spíše výjimkou. Zatímco ve Spojených státech ji má přibližně devět z deseti domácností, v Evropě jde zhruba jen o pětinu.

Evropa je vůči extrémnímu horku mimořádně zranitelná. Stárnoucí populace i infrastruktura navržená pro chladnější klima budou vyžadovat stále vyšší investice do přizpůsobení.

Lukáš Kovanda, Ph.D.

Hlavní ekonom, Trinity Bank

Okomentovat na Facebooku