Spokojenost s novou vládou se od ledna pozvolna snižuje. Celkově je ale vyšší než spokojenost Čechů se sněmovní opozicí

Výsledky dotazování popisují spokojenost či nespokojenost voličů s vývojem po volbách v říjnu loňského roku. Tedy se složením vládní koalice, s konáním jednotlivých aktérů ve vládě i opozici a s praktickou podobou politiky vlády a činnosti opozičních stran.

Dotazování průzkumu STEM pro CNN Prima News probíhalo v polovině června 2026, tedy necelý půl rok od nástupu nové vlády, a ještě před ohlášením složení delegace, která nás bude zastupovat na summitu NATO v turecké Ankaře. Na mezinárodní scéně poutaly největší pozornost veřejnosti debaty o konci válka USA a Izraele s Íránem a otevření Hormuzské úžiny. V českém kontextu se aktuálně nejvíce řeší sada změn, se kterými přichází vláda či její poslanci. Mezi změnami vzbouzí největší kontroverze úprava formy a snížení financování veřejnoprávních médií.

Spokojenost s vládou premiéra Andreje Babiše se mezi občany od ledna pozvolna snižuje. Zatímco v lednu byl poměr spokojených a nespokojených přibližně vyrovnaný, v červnu nespokojenost převyšuje spokojenost (41 vs. 29 %).

Změna se projevuje především u silně kladných hodnocení. Podíl velmi spokojených se od ledna snížil přibližně na polovinu (z 13 na 6 %). Podíl velmi nespokojených přitom zůstal stabilní (kolem 20-22 %) a přibývá více těch, kteří jsou spíše nespokojeni. Necelá třetina veřejnosti má z vlády smíšené dojmy.

Hodnocení vlády se výrazně liší podle toho, koho lidé v minulých volbách volili. Voliči vládních koaličních stran ji převážně oceňují. Nejsilnější podpora je mezi voliči ANO, kde spokojenost vyjadřují téměř dvě třetiny (63 %) a pouze 2 % vyjadřují velkou nespokojenost se současnou vládní garniturou. Voliči Motoristů (52 % spokojených) a SPD (49 % spokojených) jsou o něco zdrženlivější, ale spokojenost u obou skupin výrazně převažuje nad nespokojeností. U voličů SPD (s podporou Svobodných, PRO a Trikolory) z říjnových voleb navíc pouze 3 % popisují velkou nespokojenost, velká část ale také zaujímá neutrální, nevyhraněný postoj (38 %).

U voličů opozičních stran je obraz opačný. Naprostou nespokojenost vyjadřuje přibližně polovina voličů SPOLU, STAN i Pirátů a celkový podíl nespokojených se u všech tří skupin pohybuje kolem 80 %. U voličů Pirátů, Starostů a SPOLU prakticky nikdo nevyjádřil velkou spokojenost se současnou vládou. Je tak jasně vidět, že míra spokojenosti nadále reflektuje preference v říjnových volbách.

Skupina nevoličů svými názory stojí blíže opozičnímu táboru. Spokojen je zhruba každý pátý nevolič, nespokojen každý třetí. Největší část (41 %) ale zaujala nevyhraněný postoj.



Spokojenost se sněmovní opozicí je při celkovém pohledu nízká. Nespokojenost (46 %) výrazně převyšuje spokojenost (18 %) a zhruba třetina dotázaných zaujímá neutrální postoj. Velmi spokojených jsou přitom pouhá 3 %, zatímco velmi nespokojených více než pětina (23 %). „Vzhledem k rozložení sil mezi vládním a opozičním táborem, kdy voličů vládních stran je více, není překvapivé, že nespokojenost s opozicí převažuje. Přesto se ale ve slabém výsledku odráží i to, že ani voliči opozice nejsou s její prací tak spokojeni,“ uvádí analytik STEM Martin Kratochvíl.
Voliči vládních stran jsou tedy podle očekávání k opozici kritičtější. Voliči SPD (s podporou Svobodných, PRO a Trikolory) vyjadřují největší nespokojenost, naprosto nespokojených tu najdeme přes polovinu (57 %), celkově nespokojených jsou tu pak tři čtvrtiny (76 %). Voliči ANO vyjadřují nelibost s opozicí ze dvou třetin (65 %), Motoristé pak zhruba z poloviny (56 %).
Ani elektorát opozice ale nevyjadřuje výraznější nadšení. Nejpozitivněji hodnotí opozici voliči SPOLU (39 % spokojených), přesto u nich tvoří největší skupinu ti s neutrálním postojem (42 %). Voliči Pirátů jsou ze tří skupin nejrozpolcenější — spokojených a nespokojených je přibližně stejně (25 vs. 35 %). Voliči STAN stojí někde mezi.


Citovaný výzkum analytického ústavu STEM (www.stem.cz) pro CNN Prima News byl proveden na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 16. – 21. června 2026. Respondenti byli vybráni metodou kvótního výběru. Na otázky odpovědělo 1 352 respondentů prostřednictvím online dotazování (CAWI). Reprezentativitu souboru dále posiluje dovažování odchylek od hlavních kvótních znaků a také vážení pro minulé volební chování ve volbách do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR v říjnu 2025 a na sociálně pracovní postavení.