Oblohu rozzářil jahodový úplněk, přinesl jednu z nejzajímavějších podívaných letošního roku. V těchto dnech k pozorování ISS

Milovníci noční oblohy mohli v pondělí večer a v noci na úterý pozorovat takzvaný jahodový úplněk, tradiční červnový úplněk, který letos nabídl mimořádně atraktivní podívanou. Měsíc se pohyboval velmi nízko nad jižním obzorem, a proto se zdál větší než obvykle. Krátce po svém východu navíc získal zlatavé až oranžové zabarvení způsobené průchodem světla hustší vrstvou zemské atmosféry. 

Přestože název „jahodový úplněk“ může svádět k představě růžového nebo červeného Měsíce, s jeho barvou nesouvisí. Označení pochází od původních obyvatel Severní Ameriky, kteří červnový úplněk spojovali s obdobím sklizně lesních jahod. Jak patrno níže, výrazný byl právě třeba v New Yorku. V Evropě se stejnému úplňku tradičně říká také Medový nebo Růžový měsíc.

 

Letošní jahodový úplněk byl navíc výjimečný tím, že patřil mezi takzvané mikrouplňky. Nastal totiž v době, kdy se Měsíc nacházel poblíž odzemí, tedy nejvzdálenějšího bodu své oběžné dráhy od Země. Ve skutečnosti byl proto o něco menší než průměrný úplněk, optický klam při jeho východu nad obzor však vyvolával opačný dojem.

Astronomové připomínají, že červnový úplněk bývá na severní polokouli vždy jedním z nejníže položených v roce. Letos byl tento efekt ještě výraznější díky postavení Měsíce krátce po letním slunovratu. Další úplněk, známý jako „Jelení měsíc“, nastane na konci července.

Přestože je již po úplňku, pozorovat stále lze oranžový až načervenalý odstín večer při východu Měsíce. Po vystoupání výše na obloze bude opět působit bělavě až stříbřitě. Při západu nad ránem pak dojde na jeho žlutavé zabarvení.

ISS k vidění po půlnoci

V těchto dnech také započalo období, kdy nad našim územím viditelně přelétá International Space Station (ISS), tedy Mezinárodní vesmírná stanice. Tedy nejasnější objekt ve vesmíru vytvořeným lidmi. ISS rychlostí 7 700 m/s (27 720 km/h) ve výšce okolo 415 kilometrů obkrouží naši planetu za každou zhruba hodinu a půl. Vzhledem k trajektorii se právě relativně pravidelně pohybuje rovněž nad naším územím, a pokud je slunce zapadlé, nepřekáží mraky, můžeme ji pouhým okem snadno spatřit. Mnohdy patří k nejasnějším „hvězdám“. Vidět by nyní měla být ještě minimálně do 9. září, někdy dokonce pětkrát za noc. Většinou však po půlnoci.

Kolos s názvem ISS, jehož celkovou velikost můžeme přirovnat k fotbalovému hřišti, lze každopádně na noční obloze spatřit jako pohybující se „hvězdu“. ISS bychom si tedy například neměli splést s vysoce letícím letadlem, jelikož jejich poziční světla blikají. ISS naopak „svítí“ a to především díky odrazu slunečních paprsků od jejich solárních panelů. Data přeletů níže.

Přelety ISS

^{Zdroj dat: heavens-above.com}

Poznámka: Ve výše uvedené tabulce jsou podrobnosti o přeletech ISS vypočteny agenturou NASA pro pozorovací místo Praha. Hlavní město nicméně není vzhledem k osvětlení ideálním místem pro pozorování. Zvolte tak pro lepší zážitek nejlépe místo s omezeným „světelným smogem“. Na daném místě je pak nutné vzít v potaz určitou odchylku vůči „vypočtené pozorovací Praze“ a podle toho při hledání poupravit směr či stupně i časovou odchylku. Vzhledem obvykle k zářivosti nalézt ISS na obloze nicméně není v daný čas žádný velký problém…