Penzijní kapitál nemusí mířit jen do zahraničí. V Česku může najít stabilní výnos i dlouhodobé projekty

Investice do české ekonomiky a konkurenceschopný výnos se vzájemně nevylučují. Penzijní fondy mohou v kvalitních domácích projektech najít stabilní a předvídatelné zhodnocení a současně podpořit rozvoj potřebné infrastruktury v Česku. Shodli se na tom účastníci kulatého stolu Hospodářské komory.

Revize poplatkové struktury i zavedení principu life cycle (automatické přizpůsobování investic věku účastníka) jsou krok správným směrem, reforma by však neměla vytvářet pobídky, které by dlouhodobý penzijní kapitál směřovaly převážně do zahraničí nebo pouze do dluhopisů. Investice do reálných aktiv s odpovídajícím investičním potenciálem by proto měly mít v portfoliích penzijních fondů své místo. Významný prostor se podle účastníků diskuse otevírá zejména v oblasti bydlení a ve zdravotnické i sociální infrastruktuře. Tyto segmenty spojují rostoucí poptávku, dlouhý investiční horizont a potenciál stabilního, předvídatelného výnosu.

„České penzijní úspory mohou při zachování podmínek odpovědného investování pomoci financovat projekty, které bude země v příštích desetiletích nezbytně potřebovat. Pokud mají srovnatelný výnos a riziko, není důvod, aby prostředky penzijního spoření automaticky končily jen v zahraničí nebo ve státních dluhopisech,“ řekl prezident Hospodářské komory ČR Zdeněk Zajíček.

Jednou z oblastí, kde se přirozeně potkává veřejná potřeba s investiční logikou dlouhodobého kapitálu, je zdravotní a sociální infrastruktura. Demografický vývoj bude v příštích desetiletích znamenat výrazný růst poptávky po dlouhodobé péči, sociálních službách i navazujících zdravotnických kapacitách.

„Demografická změna vytvoří obrovský tlak na kapacity dlouhodobé péče a sociálních služeb. Je zřejmé, že veřejné rozpočty samy potřebné investice nepokryjí. Zapojení dlouhodobého kapitálu penzijních fondů proto dává smysl: pro investory jde o oblast s dlouhodobě rostoucí poptávkou, pro stát o možnost, jak financovat infrastrukturu, kterou bude stárnoucí společnost nezbytně potřebovat,“ uvedl prezident Asociace poskytovatelů sociálních služeb ČR Jiří Horecký.

Podobnou logiku lze podle účastníků diskuse uplatnit také ve zdravotnictví, které vyžaduje dlouhodobé investice, stabilní financování a kvalitně připravené projekty.

„Investice ve zdravotnictví jsou dlouhodobé, stabilní a předvídatelné. Právě proto dávají smysl pro dlouhodobý kapitál, který penzijní fondy představují. Dobře připravené projekty mohou nabídnout stabilní zhodnocení a zároveň pomoci rozvíjet zdravotnickou infrastrukturu, kterou bude Česká republika potřebovat,“ řekl ředitel pro rozvoj a inovace zdravotnického holdingu AKESO František Vlček.

Účastníci kulatého stolu se věnovali také připravované reformě třetího pilíře a investiční strategii penzijních společností. Shodli se, že dlouhodobé investování vyžaduje dostatečnou flexibilitu při správě portfolia a možnost využívat vedle akcií a dluhopisů také další typy aktiv.

„Diskuse o zapojení penzijních fondů do domácích projektů nesmí sklouznout k debatě o povinném investování v České republice. Klíčové je, zda konkrétní projekt splňuje investiční parametry z hlediska výnosu, rizika a likvidity. Pokud ano, může být pro penzijní fondy přirozenou součástí diverzifikovaného portfolia stejně jako jiné dlouhodobé investice,“ uvedl ekonom Aleš Rod ze společnosti CETA.

Diskuse se věnovala také investicím do bydlení, zkušenostem ze zahraničí i připravovaným změnám legislativy, které mají vytvořit podmínky pro efektivnější investování dlouhodobých úspor. Podle účastníků kulatého stolu může vhodně nastavená reforma třetího pilíře přispět nejen k lepšímu zhodnocení penzijních úspor, ale také k financování projektů strategicky důležitých pro Českou republiku v příštích desetiletích.