Proč ČNB po delší době zvýšila úrokové sazby? A jak se v 1. čtvrtletí dařilo bankovním sektoru?

Česká národní banka po více než roce zvýšila základní úrokovou sazbu na 3,75 %, jelikož nadále vnímá rizika spojená se silným růstem mezd, spotřeby i úvěrů domácnostem. Současně se v červnu zlepšila důvěra spotřebitelů i podnikatelů, přičemž letošní růst českého HDP by měl dosáhnout zhruba 2 %. Dobré výsledky zaznamenal také bankovní sektor, jehož čistý zisk v prvním čtvrtletí meziročně vzrostl o 8 % na celkových 29,55 miliardy korun. Zahraniční dluh České republiky pak ke konci března stoupl na 5,837 bilionu korun, což odpovídá 67,4 % HDP, přičemž většinu závazků státu nadále tvoří soukromý sektor. Celkový vývoj ale naznačuje pokračující oživení české ekonomiky, přestože přetrvávají inflační rizika i citlivost ohledně vývoje na finančních trzích. Více se dozvíte v následujícím článku.

Po třináctiměsíční pauze čili od května 2025 přistoupila Česká národní banka ke zvýšení základní úrokové sazby, kterou posunula směrem nahoru o 25 baz. bodů z 3,5 % na 3,75 %. Nastalo tak po osmi předchozích zasedáních, kdy ČNB držela stávající úroveň základní úrokové sazby na 3,5 %. Současně šlo tedy o první růst sazeb od července 2022, kdy se guvernérem stal A. Michl. Ze zápisu z jednání bankovní rady pak vyplývá, že rozhodnutí ovlivnila zejména situace v tuzemské ekonomice. Členové rady rovněž upozorňovali zejména na pokračující rychlý růst mezd, silnou spotřebitelskou poptávku i zvyšující se objem úvěrů domácnostem, které vytvářejí inflační tlaky. Inflace se sice v květnu snížila na 2,1 % z dubnových 2,5 %, podle části rady je však tento vývoj dočasně podporován příznivými cenami potravin a regulovaných položek. Vliv konfliktu na Blízkém východě označila bankovní rada spíše za vedlejší faktor. Přesto bankovní rada ČNB připustila, že vyšší ceny ropy, plynu a dalších surovin se mohou postupně promítnout i do cen jiného zboží než pohonných hmot. Pro ponechání sazby na 3,5 % hlasoval pouze jediný bankovní radní, a to členka bankovní rady K. Kubelková, která navrhovala vyčkat na srpnovou makroekonomickou prognózu s tím, že napětí na Blízkém východě již začíná polevovat.

Zároveň byla v nedávných dnech zveřejněna důvěra v české hospodářství, která se v červnu oproti květnu zvýšila. Celkový indikátor tak vzrostl o 1,3 bodu na 101 bodů, přičemž podnikatelská důvěra stoupla o 0,8 bodu na 99,8 bodu a spotřebitelská důvěra o 3,1 bodu na 106,5 bodu. V meziročním srovnání se celková důvěra zlepšila o 0,9 bodu, zatímco u spotřebitelů byla vyšší o 5,9 bodu. Největší pozitivní posun zaznamenal průmysl, kde společnosti v příštích třech měsících očekávají rychlejší růst výroby. Naopak stavebnictví oslabilo o 6,5 bodu, obchod klesl o 0,9 bodu a vybrané služby o 0,2 bodu. Spotřebitelé byli tím pádem po dvou měsících opět optimističtější. Domácnosti totiž mají menší obavy z vývoje české ekonomiky a příznivěji hodnotí i své budoucí finance. Zároveň mírně ubylo lidí, kteří neplánují větší nákupy. Obavy z inflace i růstu nezaměstnanosti se téměř nezměnily. Ke zlepšení nálady velmi pravděpodobně přispělo především uklidnění konfliktu na Blízkém východě, a i následný pokles cen pohonných hmot. Současná data potom naznačují, že by česká ekonomika mohla v letošním roce směřovat k růstu HDP přibližně o 2 %. S tím, že hlavním tahounem zůstává spotřeba domácností podpořená růstem mezd.

Jak se dařilo českému bankovnímu sektoru v prvním kvartálu letošního roku?

Českému bankovnímu sektoru se v prvním čtvrtletí roku 2026 dařilo. Podle údajů ČNB dosáhl souhrnný čistý zisk bank a spořitelen na 29,55 miliardy korun, což představuje meziroční nárůst o 8 %. Celková bilanční suma sektoru ke konci března vzrostla na 11,91 bilionu korun, tedy přibližně o 800 miliard korun více než před rokem. K lepším výsledkům přispěly vyšší příjmy z úroků, poplatků i provozní činnosti. Úrokové výnosy se zvýšily na 116,6 miliardy korun, výnosy z poplatků a provizí dosáhly 17,6 miliardy korun a zisk z finanční a provozní činnosti vzrostl na 66,3 miliardy korun. Za růstem ziskovosti můžeme hledat ale i již postupné oživení české ekonomiky, nižší úrokové sazby a vyšší zájem potenciálních klientů o hypoteční úvěry, spotřebitelské úvěry a také i investiční produkty. Na ziskovosti se ale rovněž projevuje i růst objemu vkladů a úvěrů, a i vysoká platební disciplína domácností a společností. Z jednotlivých bank zaznamenal nejvyšší meziroční růst zisku největší bankovní dům v Česku, a to Česká spořitelna (+23,4 % na téměř 7,1 miliardy Kč). Moneta zvýšila zisk o 8 % na 1,6 miliardy Kč a UniCredit Bank o 9,1 % na přibližně 2,97 miliardy Kč. Naopak Komerční banka vykázala pokles o 4,2 % na čtyři miliardy Kč a Raiffeisenbank o 0,6 % na 1,68 miliardy Kč, zatímco zisk ČSOB setrval z meziročního srovnání na úrovni 4,4 miliardy korun.

A jak se od začátku letošního roku vyvíjí zahraniční zadlužení Česka?

Zahraniční zadlužení České republiky dosáhlo na konci 1. čtvrtletí letošního roku 5,837 bilionu korun, což představuje 67,4 % HDP. Oproti předchozímu čtvrtletí se dle předběžných dat ČNB zadlužení zvýšilo o 154,6 miliardy korun, meziročně tedy narostlo o 549 miliard korun. Na celkové výši dluhu se z 76,8 % podílí soukromý sektor, zatímco veřejný sektor tvoří 23,2 %. Zahraniční závazky vládních institucí se během prvního čtvrtletí naopak snížily o 5,3 miliardy korun a jejich podíl činil 15,4 %. Zadlužení bankovního sektoru včetně ČNB vzrostlo o 90,5 miliardy korun, přičemž jeho podíl dosáhl 41 %. Ostatní sektory pak představovaly 43,6 % zahraničního dluhu, a to především kvůli vyšším obchodním úvěrům a zálohám ze zahraničí. Podle ČNB připadá 49,5 % zahraničního dluhu na závazky se splatností delší než jeden rok. Vhodné je ale připomenout, že rekordní objem dluhu je nutné posuzovat zejména podle jeho struktury. Převaha soukromých závazků totiž nenaznačuje zhoršení hospodaření státu, zároveň však vyšší závislost na zahraničním financování zvyšuje citlivost české ekonomiky na změny úrokových sazeb i na vývoj na finančních trzích.

Přečtěte si také k úrokovým sazbám