Volební tendence české veřejnosti červen 2026

Analytický ústav STEM připravil model pro hypotetické volby do Poslanecké sněmovny, pokud by se konaly v polovině června. Podpora jednotlivým stranám a hnutím se od začátku roku příliš neproměňuje. Vládní i opoziční blok od voleb mírně oslabily, jejich vzájemná síla však zůstává podobná jako loni v říjnu. Největší novinkou zůstává etablující se hnutí Naše Česko.

Kdyby se nyní konaly volby do Poslanecké sněmovny, vyhrálo by s velkým náskokem 32,2 % hnutí ANO, které od voleb mírně ztratilo. S odstupem druhé by se 13,5 % bylo hnutí STAN. Na třetím místě se 13 % setrvává ODS, a to zejména v souvislosti s nástupem hnutí Naše Česko. Na čtvrtém místě by se se 7,9 % umístila samostatná SPD a na pátém Piráti se 7,6 %. Motoristé sobě by získali 5,3 %, a zůstávají tak na hraně vstupu do Sněmovny. Ostatní strany a hnutí už by se do hypotetické nově volené Sněmovny samostatně jednoznačně nedostaly. TOP 09 by si připsala 3,4 %, hnutí Naše Česko 3,2 % a KDU-ČSL pak 2,4 %. Samostatní Zelení by získali 1,8 %. KSČM, STAČILO! i Přísaha by se pak dostaly lehce nad 1 %. Ze stran, které nedosahují ani 1 %, pak zmiňme vládní PRO, Svobodné a Trikoloru a ve volbách neúspěšnou SOCDEM či hnutí Generace.

Dotazování probíhalo v polovině června 2026, tedy necelý půl rok od nástupu nové vlády, a ještě před ohlášením složení delegace, která nás bude zastupovat na summitu NATO v turecké Ankaře. Na mezinárodní scéně poutaly největší pozornost veřejnosti debaty o konci válka USA a Izraele s Íránem a otevření Hormuzské úžiny. V českém kontextu se aktuálně nejvíce řeší sada změn, se kterými přichází vláda či její poslanci. Mezi změnami vzbouzí největší kontroverze úprava formy a snížení financování veřejnoprávních médií.

Výběr dotazovaných je reprezentativní pro českou dospělou populaci a byl proveden kvótní metodou z hlediska pohlaví, věku, vzdělání, kraje a velikosti místa bydliště. Pozornost věnujeme i tomu, aby soubor zohledňoval též volbu v posledních sněmovních volbách v říjnu 2025 a vážíme na sociálně pracovní postavení, na minulé volební chování ve volbách do PSP 2025. Sběr dat metodou online (CAWI) dotazování respondentů a respondentek registrovaných v Českém národním panelu zajišťuje agentura STEM/MARK, která je stejně jako STEM a Český národní panel členem oborové organizace SIMAR a při realizaci projektů postupuje v souladu s jejími standardy.

Červnový volební model vznikl na základě odpovědí 1 352 respondentů, dotázaných v době od 16. do 21. června 2026. Pro co nejkvalitnější výsledky ověřujeme pozornost respondentů, logickou vazbu mezi odpověďmi na jednotlivé otázky a také vyřazujeme dotazníky, které byly vyplněny podezřele rychle. Statistická chyba výběrového souboru činí kolem ± 1,1 procentní bod u nejmenších stran, u největších stran kolem ± 3,3 procentní body.

Uváděný průzkum a model zpracoval STEM pro CNN Prima News.

SHRNUTÍ

Aktuální volební model odráží průběžné voličské hodnocení toho, jak funguje aktuální komunikace jednotlivých stran, ať už jde o jejich rétoriku či o konkrétní činy. Stejně tak jako vždy platí, že model zobrazuje stávající rozložení politických nálad a nejde o predikci budoucích volebních výsledků.

Výsledky dotazování tedy odrážejí především spokojenost či nespokojenost voličů s vývojem po volbách v říjnu loňského roku, tedy se složením vládní koalice, s konáním jednotlivých aktérů a s praktickou podobou politiky vlády. Politické dění se točí zejména kolem realizovaných i připravovaných kroků nové vlády, mezi nimi vyniká úsilí o změnu financování veřejnoprávní České televize a Českého rozhlasu a spor s prezidentem o reprezentaci na summitu NATO v Turecku. Mezinárodní situace se v poslední době v domácí veřejné debatě projevuje především očekáváním ohledně ukončení války v Perském zálivu a pozorností napřenou k obnovenému úsilí Ukrajiny ve válce s Ruskem.

Model zohledňuje restrukturalizaci některých stran, ukončení některých koalic a celkově pohyby na politické scéně. Větší i menší strany a hnutí se prezentují opět samostatně a namísto osmi subjektů, které loni pravidelně v průzkumech přesahovaly 1 % zisku, jich tak nyní registrujeme třináct. Největší dynamiku do modelu vnesl nástup hnutí Naše Česko někdejšího člena ODS Martina Kuby. Podpora tohoto hnutí se sbírá napříč politickým spektrem, ale nejsilněji se k němu kloní někteří voliči koalice SPOLU.

„Necelého půl roku od nástupu nové vlády nepozorujeme ve voličských preferencích prozatím žádné zásadní změny ani posuny. Vládní i opoziční blok mírně oslabily, ale udržují si vzájemné poměry sil,“ uvádí analytik STEM Martin Kratochvíl.

Na čele setrvává se 32 % hnutí ANO, a to s výrazným náskokem. Zároveň se v datech neobjevuje nic, co by tuto pozici výrazně ohrožovalo. ANO si udržuje širokou voličskou základnu, která je tvořena dominantně lidmi bez maturity, voliči ve věku přes 60 let a také ženami. Relativně menší popularitu má u voličů mladších a s vysokoškolským vzděláním.

Druhé místo v modelu STEM obhájilo hnutí STAN, jehož podpora by od voleb vzrostla na 13,5 %. Mezi opozičními stranami hnutí nejvíce posiluje. STAN má poměrně stabilní voličskou základnu, která se však výrazně překrývá s dalšími stranami někdejší vládní koalice, konkrétně s ODS, Piráty a TOP 09.

Na třetím místě setrvává ODS s hypotetickým ziskem 13 procent. Její voličská základna je relativně stabilní a tvoří ji především muži a lidé s vysokoškolským vzděláním. Naopak velmi nízkou podporu má strana u voličů bez maturity. Jde o stranu, která nejvíce oslabila v souvislosti s novým hnutím Martina Kuby, někdejšího člena a výrazné tváře ODS.

Na čtvrté místo, před Piráty, se se 7,9 procenty dostalo hnutí SPD. SPD zůstává jedním z hlavních reprezentantů protestních hlasů. Jeho elektorát tvoří zejména lidé ve starším středním věku bez maturity a významně se překrývá s hnutím ANO.

Piráti navazují na svůj volební výsledek s hypotetickým ziskem 7,6 %. I u nich platí velký překryv s voliči jiných stran někdejší koalice, ale dominují u nich mladí a vysokoškolsky vzdělaní lidé, zatímco jejich podpora mezi staršími věkovými skupinami je omezená.

Těsně nad hranicí 5 procent by aktuálně skončili Motoristé sobě, což je mírné oslabení oproti jejich zisku ve volbách. Podpora strany nadále zůstává velice citlivá na aktuální politické dění. Elektorátem strany jsou i nadále především muži, zejména v nejmladších věkových skupinách.

Z někdejších vládních stran se pod pětiprocentní hranicí pohybují TOP 09 a KDU-ČSL se ziskem přes 3 a 2 procenta. TOP 09 má relativně stabilní voličskou základnu zejména mezi vysokoškoláky, ale tato základna je malá a výrazně se překrývá s dalšími stranami někdejší koalice. Podobně je na tom i KDU-ČSL, jejíž voliči jsou však rovnoměrněji rozprostřeni mezi sociodemografickými skupinami. Obě strany také oslabily s nástupem nového hnutí Naše Česko.

Hnutí Naše Česko by v aktuálním modelu dosáhlo na 3,2 %. S ohledem na novost hnutí je jeho podpora prozatím neukotvená, má velmi malé voličské jádro, ale relativně vysoký potenciál. Díky své novosti a nevyhraněnosti má Naše Česko jako jediné podstatnější překryv v potenciálních voličích jak s vládním, tak s opozičním blokem.

Podpora Strany zelených v aktuálním volebním modelu zůstala pod 2 %. Strana oslovuje úzký okruh voličů, především mladšího věku.

Nad 1 procentem se pak pohybuje ještě KSČM, Přísaha a hnutí STAČILO!, jejichž elektorát se výrazně překrývá s voliči současné vládní koalice.

Tři menší strany současné vládní koalice, PRO, Svobodní a Trikolora, a s nimi ještě SOCDEM a hnutí Generace v aktuálním modelu nedosáhly ani na 1 % podpory.

STRANICKÉ PREFERENCE

Stranické preference ukazují rozložení politických sympatií u celého souboru dotázaných, tj. včetně nerozhodnutých a lidí, kteří nejsou schopni či ochotni jmenovat preferenci žádné strany či otevřeně řeknou, že nebudou volit žádnou stranu. STEM se dotazuje na preference otevřenou otázkou a zaznamenává doslova odpovědi respondentů. Vedle sebe tak uvádíme jmenované strany i nerozhodné či odmítavé odpovědi.

Preference pro jednotlivé strany jsou nižší, než by odpovídalo vlastnímu volebnímu výsledku, o němž rozhodují jen účastníci voleb.

„Pokud byste (přesto) šel(šla) volit, kterou stranu byste příští týden volil(a) do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR?“

 

(údaje za polovinu června 2026;

otevřená otázka – bez výběru ze seznamu stran či koalic)

Zdroj: STEM pro CNN Prima News, model červen 2026, N=1352, CAWI

POZOR : STRANICKÉ PREFERENCE NEVYJADŘUJÍ VOLEBNÍ VÝSLEDEK!

MOŽNÉ ROZDÍLY V SOUČTECH DO 100 % JSOU DÁNY ZAOKROUHLENÍM.

VOLEBNÍ MOTIVACE

Nejpozději od sněmovních voleb 2013 sledujeme významné změny ve volební strategii různých skupin voličů. Ubývají skalní voliči stran, naopak se zpestřuje nabídka politických stran a hnutí a častěji dochází k přelivům voličské podpory. Zesiluje fluktuace mezi voliči a nevoliči a dynamicky tak roste podíl těch, kteří se o tom, zda a koho budou volit, rozhodují až krátce před volbami. Projevilo se to rovněž při minulých sněmovních volbách, kdy ještě měsíc do voleb neměla o účasti či straně jasno třetina možných voličů.

Nejistota tak při odhadování politických preferencí a přelévání volebních nálad nabývá na významu a v současnosti dává smysl se jí blíže věnovat a analyzovat její roli. Připravili jsme proto přehled rozložení české dospělé populace podle jejich motivace k volební účasti.

Zjišťujeme tak, že českou veřejnost můžeme z hlediska motivace rozčlenit do tří skupin:

1) Asi polovina (45–55 %) lidí chodí k volbám stabilně, jejich účast ve sněmovních volbách je velmi pravděpodobná a mají převážně jasno, koho by volili.

2) Třetina obyvatel (30–35 %) si svojí volební účastí není jista, váhá nad svou účastí nebo nemá jasno ve výběru strany.

3) Asi šestinu až pětinu tvoří lidé, kteří k volbám nechodí, jejich volební motivace je zanedbatelná.

Lidé s volebním právem podle motivace k volební účasti – v polovině června 2026

Součet podílu Stabilních voličů a Nerozhodnutých (v polovině června 82 %) můžeme považovat za teoretickou maximální možnou volební účast, které by v českém prostředí bylo možné dosáhnout. Přehled motivace k volební účasti dále slouží jako výchozí pole pro konstrukci volební účasti a volebního modelu.

OCHOTA VOLIT JEDNOTLIVÉ STRANY A HNUTÍ

Kromě otevřené výpovědi o přímé podpoře některé straně či hnutí zjišťujeme v průzkumu též ochotu volit jmenovitě hlavní české politické subjekty. Na sedmibodové škále mohou respondenti vyjádřit míru přijatelnosti každé ze stran, hnutí či koalic.

Ochota volit jednotlivé politické strany a hnutí – v polovině června 2026

„Kdyby byly dnes volby do Poslanecké sněmovny:“

Zdroj: STEM pro CNN Prima News, model červen 2026, N=1352, CAWI

Maximální výši teoretické podpory, tzv. potenciál za daný subjekt pak počítáme jako součet velikosti hlasů těch, kteří zvolili jednu z prvních tří odpovědí (Určitě by volil(a), Spíše by volil(a) a Možná by volil(a)) u tohoto subjektu a kteří zároveň patří do skupiny Stabilních či Nerozhodnutých voličů.

VOLEBNÍ MODEL

Sestavit model volebního výsledku není jednoduché, neboť lze jen obtížně zjistit, kteří dotázaní se voleb skutečně zúčastní, zda volební motivace voličů bude podobná jako v minulých volbách, nebo se změní, zda se do volebního výsledku budou promítat emoce na poslední chvíli apod.

Veřejnost se ve výzkumech ráda stylizuje do role odpovědných občanů: přímým dotazem zjišťujeme, že voleb se chce zúčastnit až 75 % voličů, realita je však zpravidla slabší. Klíčem pro volební výsledek i volební modely je tak odhad chování váhajících a nerozhodnutých občanů.

Při konstrukci současného volebního modelu STEM postupujeme ve třech následujících krocích.

Nejprve identifikujeme hlavní skupiny veřejnosti podle jejich motivace k volební účasti, jak jsme popsali v této zprávě výše. Dále již nepracujeme s respondenty identifikovanými jako Nevoliči a u zbylých dvou skupin – Stabilních voličů a Nerozhodnutých – spočítáme, jakou mají pravděpodobnost účasti u hypotetických sněmovních voleb.

Aplikací přepočtu pravděpodobnosti účasti u voleb na výchozí skupinu Stabilních voličů získáme novou sadu, kterou označujeme za Loajální voliče. Dále s nimi pracujeme jako se spodní hranicí možné podpory příslušných stran a hnutí. Jde tedy o podporovatele, o které subjekt ve střednědobém horizontu velmi pravděpodobně nepřijde a jimiž může otřást pouze závažná kauza. Loajální voliči též tvoří základ volebního modelu STEM, v němž představují dvě třetiny hlasů. Při modelové účasti 67 % tak přinášejí asi 45 procentních bodů.

Zbylou cca třetinou hlasů (v polovině června asi 22 p. b.) do modelu přispívá skupina Nerozhodnutých voličů. K té vedle přepočtu pravděpodobnosti účasti u voleb přidáme ještě přepočet pravděpodobnosti volby stran, které respondent vážněji zvažuje.

Schéma zařazení respondentů do modelu

 

Zdroj: STEM pro CNN Prima News, model červen 2026, N=1352, CAWI  

 

Volební model, loajální voliči a maximální možný zisk

– v polovině června 2026 (v %)

Zdroj: STEM pro CNN Prima News, model červen 2026, N=1352, CAWI

Poznámka: samostatně jsou uvedeny pouze strany, které v modelu dosahují alespoň 1 %, do kategorie „Jiná strana“ tak náleží mj. strany PRO, SOCDEM, Svobodní, Trikolora či hnutí Generace.

VÝVOJ VOLEBNÍHO MODELU STEM

Vývoj volebního modelu STEM

– sněmovní volby 2025, leden, březen a červen 2026 (v %)

Zdroj: (1) volby.cz / (2) společná povolební studie STEM, NMS, IPSOS, MEDIAN, KANTAR a Data Collect, říjen 2025, N = 7738, CAWI + CATI / (3) Volební model STEM pro CNN Prima News, leden, březen a červen 2026

Poznámka: Výsledek stran, které ve volbách kandidovaly v koalici nebo na kandidátce jiné strany (např. TOP 09, SPD, KSČM), vznikl přepočtem z oficiálních výsledků voleb a z velké povolební studie agentur sdílejících standardy oborového sdružení SIMAR. Jde tak o nejlepší dostupný odhad hypotetického zisku těchto stran.

VOLEBNÍ MODEL PODLE VYBRANÝCH UKAZATELŮ

Alespoň indikativně lze zkoumat volební model také podle základních socio-demografických třídění. Je dobré mít na paměti, že s rostoucím počtem kategorií třídění roste též statistická odchylka, a tím nabývá na důležitosti opatrnost při interpretaci těchto dílčích modelů.

Volební model podle základních sociodemografický charakteristik

– v polovině června 2026 (v %)

Zdroj: STEM pro CNN Prima News, model červen 2026, N=1352, CAWI

PŘEKRYVY MEZI MOŽNÝMI VOLIČSKÝMI ZÁKLADNAMI VYBRANÝCH STRAN A HNUTÍ

Model ukazuje současnou sílu stran, do níž se různou měrou promítají loajální i váhající voliči. Pro hlubší porozumění tomu, co se v politice odehrává, je vhodné posoudit relativní blízkost různých stran, tedy to, odkud jednotlivé strany mohou případně získat další podporu.

Zdroj: STEM pro CNN Prima News, model červen 2026, N=1352, CAWI

Pozn.: Číslo pod názvem strany reprezentuje její potenciál, čísla v buňkách jsou pak podíly těch, kteří náleží do potenciálu jak u příslušné strany v řádku, tak u strany ve sloupci.

ZÁKLADNÍ ZJIŠTĚNÍ

1. STEM přináší sněmovní volební model za červen 2026. Model je konstruovaný metodikou, která zohledňuje zvýšenou míru nejistoty a váhavosti voličů.

2. Dotazování proběhlo v polovině června a model tak zachycuje aktuální náladu voličů a možné rozložení politických sil, které by vzešlo z hypotetických voleb do Poslanecké sněmovny, pokud by se konaly necelý půlrok od nástupu nové vlády.

3. Po konzultacích se zástupci jednotlivých stran a hnutí uvádíme všechny subjekty samostatně. V případě koalice SPOLU tak na její místo opět nastupují strany ODS, KDU-ČSL a TOP 09. V případě spolupráce kolem SPD samostatně zpracováváme hnutí SPD, PRO, Svobodné i Trikoloru. Rovněž Piráti a Zelení figurují v modelu odděleně. Mírně odlišný postup jsme zvolili jen u STAČILO!, které existuje jako samostatný nový subjekt. Vedle sebe tak v současnosti stojí KSČM i STAČILO! a samostatně sledujeme i SOCDEM a další menší strany, které v rámci STAČILO! loni kandidovaly.

4. Necelá pětina veřejnosti se řadí mezi obvyklé Nevoliče, asi polovina naopak obvykle volí a má zpravidla jasno, koho podpoří. Zbylá třetina si svojí volební účastí není jista, váhá nad svou účastí nebo nemá jasno ve výběru strany. Právě tato skupina a odhad jejího volebního chování jsou klíčové pro volební modely i volební výsledek.

5. Model ukazuje současnou sílu stran, do níž se různou měrou promítají loajální i váhající voliči.

6. Pozor: předvolební model nepředpovídá, jak dopadnou skutečné volby, ale zachycuje současnou náladu a odhaduje, jak by mohly dopadnout volby, pokud by se konaly nyní.

7. Vládní i opoziční blok si udržují podobné vzájemné poměry podpory. Největší dosavadní změnou je nadále etablující se hnutí jihočeského hejtmana Martina Kuby. V aktuálním průzkumu STEM se sice nedostává nad pětiprocentní hranici, přesto mírně oslabuje oba bloky, přičemž největší část jeho voličů (cca polovina) přišla od někdejších voličů stran koalice SPOLU.

8. Hnutí ANO od voleb mírně oslabilo, přesto si v aktuálním volebním modelu udržuje velmi silnou a stabilní pozici, s podporou pohybující se okolo 32 %. Nedochází k výraznějším výkyvům ani k náznakům strukturálního propadu. Podpora zůstává vysoká i po prvních měsících fungování nové vlády. ANO má nadále mimořádně širokou voličskou základnu, přičemž nejsilnější oporu nachází mezi lidmi bez maturity, voliči ve věku 60 a více let. Slabší je naopak u mladších a vysokoškolsky vzdělaných voličů.

9. Podpora hnutí STAN zůstává nad 13 %, přičemž tento výsledek překonává volební zisk ve volbách do Poslanecké sněmovny v říjnu 2025. STAN má relativně stabilní voličskou základnu, která se výrazně překrývá s elektorátem ODS, TOP 09 a Pirátů. Mezi opozičními stranami právě hnutí STAN nejvýrazněji od voleb posiluje a v červnovém modelu STEM by stejně jako v březnu překonalo ODS.

10. ODS má v modelu zisk 13 %. Strana má relativně stabilní, ale úžeji vymezenou voličskou základnu, s převahou mužů a vysokoškolsky vzdělaných. Podpora je naopak nízká mezi voliči bez maturity. Jde o stranu, která nejvíce oslabila v souvislosti s novým hnutím Martina Kuby, někdejšího člena ODS.

11. SPD si v aktuálním volebním modelu udržuje stabilní podporu na 8 %. Pokud započteme i menší strany, které jej doprovázely do voleb, tak SPD jako jediná z vládních sil od října posílila. Hnutí zůstává jedním z hlavních reprezentantů protestních hlasů. SPD se nadále opírá o voliče bez maturity, přičemž významná část jejího potenciálu se překrývá s elektorátem hnutí ANO.

12. Podpora Pirátů je na 7,6 %, což navazuje na jejich výsledek ve sněmovních volbách v roce 2025. Piráti sdílejí část nerozhodných voličů se STAN, ODS i s TOP 09. Základnu Pirátů tvoří především nejmladší voliči a vysokoškolsky vzdělaní, zatímco jejich podpora ve starších věkových skupinách zůstává omezená.

13. Podpora Motoristů sobě se v aktuálním modelu pohybuje mírně nad 5 %, což oproti jejich výsledku ve volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2025 představuje oslabení. Voličstvo strany patří k nejméně ukotveným a nejméně rozhodným – její výsledek ve volbách byl nejvíce ze všech politických sil ovlivněn rozhodnutím voličů na poslední chvíli. Podpora strany také zůstává velice citlivá na aktuální politické dění. Nejsilnější podporu Motoristé sobě nadále nacházejí mezi muži, především v mladších věkových skupinách.

14. TOP 09 by podle aktuálního volebního modelu získala 3,4 %. Strana má relativně malou voličskou základnu, tvořenou především vysokoškolsky vzdělanými voliči. Potenciální voliče TOP 09 sdílí zejména s ODS, STAN a Piráty, se kterými se její elektorát výrazně překrývá.

15. Hnutí někdejšího člena ODS, jihočeského hejtmana Martina Kuby, Naše Česko by v aktuálním modelu dosáhlo na 3,2 %. S ohledem na novost hnutí je jeho podpora prozatím neukotvená, má velmi malé voličské jádro, ale relativně vysoký potenciál. Díky své novosti a nevyhraněnosti má Naše Česko jako jediné podstatnější překryv v potenciálních voličích jak s vládním, tak s opozičním blokem.

16. KDU-ČSL by v aktuálním volebním modelu získala přes 2 % hlasů. Strana je relativně rovnoměrně zastoupena napříč sociodemografickými skupinami. Podstatnou část potenciálních voličů KDU-ČSL sdílí s ODS, TOP 09 a STAN. KDU-ČSL i TOP 09 patří mezi strany, které zřetelně oslabily s nástupem hnutí Naše Česko, se kterým rovněž sdílí potenciální voliče.

17. Podpora Strany zelených v aktuálním volebním modelu dosahuje těsně pod 2 %. Strana oslovuje úzký okruh voličů, především mladší a vysokoškolsky vzdělané, přičemž její elektorát se výrazně překrývá zejména s Piráty a částečně se STAN.

18. Podpora hnutí STAČILO!, KSČM a Přísaha se v aktuálním volebním modelu pohybuje mírně nad 1 %. Všechny tři subjekty oslovují spíše úzký okruh voličů, přičemž část jejich potenciálního elektorátu se překrývá s dalšími, jak většími, tak menšími stranami, především na straně nynějšího vládního bloku.

19. Ostatní strany v modelu sdružujeme do společné kategorie „Jiná strana“. Jde o ty subjekty, jejichž podpora v modelu nedosahuje ani 1 %. Významnějšími stranami jsou mezi nimi PRO, Svobodní, SOCDEM a Trikolora a též hnutí Generace.

20. Možná chyba výběru je u menších stran +/- 1,1 procentní bod, u největších +/- 3,3 p. b. Výsledky ukazují nálady v době sběru dat, tedy v polovině června 2026.