Češi tankují téměř nejlevněji v Evropě — nafta je třetí nejlevnější v EU

Ceny pohonných hmot k 22. 6. 2026

V týdenním porovnání dat k 15. 6. a 22. 6. 2026 došlo v celém středoevropském regionu (u sousedních států ČR a Maďarska) k poklesu cen pohonných hmot, a to výrazněji u nafty než u benzinu. Česká republika se v tomto období držela v dolní části cenového rozpětí, levnější než všechny sousední země s výjimkou Polska. Ceny benzinu BA‑95 v ČR klesly o 0,048 EUR/l, což odpovídá regionálnímu trendu, přičemž nejvýraznější pokles zaznamenalo Rakousko. Rozdíly mezi jednotlivými státy se přitom téměř neměnily: Německo zůstává dlouhodobě nejdražší, zatímco Polsko si udržuje pozici nejlevnější země.

U nafty byl pokles ještě citelnější. V ČR se snížila o 0,093 EUR/l, což je srovnatelné s vývojem v Maďarsku a Rakousku, zatímco největší pokles zaznamenalo Slovensko. Česká republika si i u nafty udržela druhou nejnižší cenu v regionu, opět hned po Polsku.

Mírné oslabení kurzu koruny vůči euru během sledovaného týdne pokles cen v přepočtu do korun jen nepatrně tlumilo a nemělo zásadní vliv na celkový vývoj. Celkově lze říci, že pokles cen PHM je regionálně synchronizovaný a neodráží specifickou situaci v České republice. ČR si nadále udržuje konkurenceschopnou cenovou úroveň vůči většině sousedních zemí.

V evropském srovnání si Česká republika udržuje podprůměrné ceny jak u benzinu, tak u nafty. U nafty je ČR v dolní části žebříčku – levnější jsou pouze Polsko a Malta. Většina západoevropských zemí má ceny nafty výrazně vyšší, často o 0,10–0,70 EUR/l. Česká republika se tak nachází u nafty přibližně na 3. nejnižší ceně v EU, což potvrzuje její dlouhodobě příznivou pozici v rámci Unie. Nejvyšší ceny ve státech Evropské unie má Finsko, Nizozemí a Dánsko, a to u cen nafty i benzínu.

Podobně u benzinu BA‑95 patří ČR rovněž mezi levnější státy EU. Levnější ve sledovaném období, než Česká republika jsou pouze Malta, Polsko, Španělsko, Bulharsko, Švédsko, Kypr a Slovinsko. Česká republika se tak pohybuje v první třetině nejlevnějších zemí EU, a to jak v absolutní ceně, tak v ceně očištěné o daně.

Celkově lze konstatovat, že Česká republika si v rámci EU udržuje konkurenceschopnou cenovou úroveň u benzinu i nafty. V regionálním srovnání v porovnání (sousední státy a Maďarsko) je druhá nejlevnější po Polsku a v rámci celé EU patří mezi státy s nejnižšími cenami. Pokles cen v posledním týdnu odpovídá celoevropskému trendu a kurzové pohyby CZK/EUR na celkový vývoj neměly zásadní vliv.

Spotřeba PHM v roce 2026 do dubna a porovnání s roky 2024 a 2025

Spotřeba vybraných ropných produktů v České republice v období do dubna 2024–2026 vykazuje celkově stabilní vývoj s mírnými meziročními výkyvy. V roce 2026 dosáhla celková spotřeba úrovně 3,22 mil. tun, což představuje nárůst oproti roku 2025 a mírné překročení hodnoty roku 2024. Nejvýznamnější položkou zůstává motorová nafta, jejíž spotřeba se v uvedeném období zvýšila z 1,70 na 1,78 mil. tun. Rostoucí je rovněž podíl biosložek, který v roce 2026 dosáhl 113 tis. tun, což potvrzuje pokračující plnění povinných cílů v oblasti obnovitelných zdrojů v dopravě. Spotřeba motorového benzinu zůstává dlouhodobě stabilní, přičemž v roce 2026 mírně vzrostla na 593 tis. tun. Po poklesu v roce 2025 se zvýšil také objem biosložek v benzinu.

Letecký petrolej po dočasném oslabení v roce 2025 opět roste a v roce 2026 dosahuje 130 tis. tun, což odráží pokračující obnovu leteckého provozu. Naopak spotřeba topných olejů pokračuje v dlouhodobém poklesu, přičemž v roce 2026 klesla na 13 tis. tun. Tento trend je způsoben zejména útlumem využívání vysokosirných olejů a postupným přechodem teplárenského sektoru na nízkoemisní paliva. U ostatních ropných produktů je patrná vyšší volatilita: spotřeba maziv mírně roste, asfaltové směsi kolísají v závislosti na investiční aktivitě a kategorie ostatních produktů po výrazném poklesu v roce 2025 opět posiluje.

Celkově lze konstatovat, že struktura spotřeby ropných produktů potvrzuje dlouhodobý trend dominance dopravních paliv, postupného navyšování podílu biosložek a útlumu tradičních topných produktů. Rok 2026 tak představuje návrat k mírnému růstu celkové spotřeby, přičemž hlavní roli hraje stabilní poptávka v dopravním sektoru.

Na základě dostupných údajů lze konstatovat, že spotřeba pohonných hmot v České republice i v celé Evropské unii zůstává dlouhodobě vysoká a nevykazuje známky zásadního poklesu. Motorová nafta i motorový benzin nadále představují klíčové energetické komodity pro dopravu, průmysl i logistiku, přičemž jejich spotřeba se v posledních letech drží na stabilních nebo mírně rostoucích hodnotách. Tento vývoj potvrzuje, že navzdory postupující elektrifikaci dopravy a tlaku na snižování emisí skleníkových plynů zůstává ropa v současné době prakticky nenahraditelným zdrojem energie. Její role je zásadní zejména v silniční nákladní dopravě, letectví a dalších odvětvích, kde alternativní technologie zatím nedosahují potřebné kapacity, dostupnosti ani ekonomické efektivity. Lze proto očekávat, že ropné produkty budou hrát významnou roli i v následujících letech a že jejich úplná náhrada bude možná až v delším časovém horizontu.