Co se stane, až budou vytěženy všechny bitcoiny? Těžaře čeká zásadní změna

Bitcoin je často označován za digitální zlato, protože má jednu vlastnost, která je v digitálním světě mimořádně vzácná – předem danou a omezenou nabídku. Nikdo nemůže jen tak „natisknout“ další bitcoiny, změnit měnovou politiku podle nálady trhu nebo navýšit zásobu, když se to začne hodit. Bitcoinový protokol počítá s maximálním množstvím 21 milionů BTC, přičemž odměna pro těžaře se postupně snižuje. 

To vyvolává logickou otázku: co se stane, až budou vytěženy všechny bitcoiny? Přestane síť fungovat? Zmizí těžaři? A může to mít dopad na cenu bitcoinu?  

Poslední bitcoin se očekává až kolem roku 2140  

Vytěžení všech bitcoinů není událost, která by měla nastat za několik let. Podle současného nastavení bitcoinového protokolu se poslední jednotky BTC dostanou do oběhu přibližně kolem roku 2140. Technicky se přitom často uvádí, že konečný počet nebude přesně 21 milionů, ale o něco méně, konkrétně 20 999 999,9769 BTC. Důvodem je způsob, jakým se v protokolu postupně půlí odměny a zaokrouhlují nejmenší jednotky, tedy satoshi.   

V praxi je ale drtivá většina bitcoinů už dnes vytěžena. V červnu 2026 se bitcoinová síť pohybuje za blokem 954 000 a aktuální bloková odměna činí 3,125 BTC plus transakční poplatky. Další halving je nastaven na blok 1 050 000, kdy se odměna sníží na 1,5625 BTC za blok.   

Bitcoin se tedy nevytěží najednou. Nové mince přibývají stále pomaleji. Po každém halvingu, který nastává zhruba jednou za čtyři roky, se množství nově vznikajících bitcoinů sníží na polovinu. Právě tento mechanismus stojí za tím, že se bitcoin často chápe jako aktivum s pevně danou vzácností.  

Co se změní pro těžaře?  

Dnes těžaři dostávají dvě složky odměny. První tvoří nově vytvořené bitcoiny, tedy bloková dotace. Druhou tvoří transakční poplatky, které platí uživatelé za zařazení svých transakcí do bloku.  

Až budou všechny bitcoiny vytěženy, první složka zmizí. Těžaři už nebudou získávat žádné nové BTC. Budou odměňováni pouze z transakčních poplatků. Satoshi Nakamoto s touto možností počítal už v původním bitcoinovém whitepaperu, kde popsal, že po vstupu předem daného množství mincí do oběhu může motivace těžařů přejít z nově emitovaných mincí čistě na transakční poplatky.   

To neznamená, že těžba skončí. Těžaři budou dál potvrzovat transakce, skládat je do bloků a zabezpečovat síť. Změní se ale zdroj jejich příjmů. Budoucnost těžby tak bude záviset na tom, zda budou transakční poplatky dostatečně vysoké na to, aby se těžařům vyplatilo provozovat výkonné stroje a platit za elektřinu.  

Bude bitcoinová síť fungovat dál?  

Ano. Samotné vytěžení všech bitcoinů neznamená konec blockchainu. Bitcoinová síť může dál vytvářet nové bloky, jen v nich už nebude vznikat nová měna. I po skončení emise budou bloky nadále vznikat a provoz sítě mají udržovat právě transakční poplatky.   

To je důležitý rozdíl. Bitcoin není „těžba mincí“ v jednoduchém smyslu slova. Těžba zároveň slouží k zabezpečení celé sítě. Těžaři soutěží o nalezení nového bloku, potvrzují transakce a chrání historii blockchainu před zpětnými zásahy. Nové bitcoiny jsou dnes hlavní ekonomickou motivací, ale samotná technická funkce těžby může pokračovat i bez nich.  

Otázkou proto není, zda bitcoin po roce 2140 technicky poběží. Otázkou je, jak silná a ekonomicky motivovaná bude těžební infrastruktura v době, kdy nebude existovat bloková dotace.  

Poplatky budou hrát mnohem větší roli  

Dnešní transakční poplatky tvoří jen proměnlivou část příjmů těžařů. V některých obdobích, například při velkém přetížení sítě, mohou výrazně růst. Jindy jsou naopak relativně nízké. V dlouhodobém horizontu ale budou stále důležitější, protože bloková odměna bude po každém halvingu klesat.  

Z toho plyne jedno z největších témat bitcoinové budoucnosti: takzvaný bezpečnostní rozpočet. Tím se myslí celková hodnota, kterou síť vyplácí těžařům za zabezpečení blockchainu. Pokud by příjmy těžařů v budoucnu výrazně klesly, část z nich by mohla síť opustit. Tím by se snížil hashrate a teoreticky i ekonomická náročnost útoku na síť.  

To ale neznamená, že je bitcoin odsouzen k problému. Do roku 2140 zbývá více než století. Do té doby se může změnit cena bitcoinu, využití sítě, technologie těžby, energetika i role druhých vrstev, jako je Lightning Network. Bitcoinová ekonomika se navíc na nižší blokové odměny adaptuje postupně, nikoli skokově.  

Zdraží bitcoinové transakce?  

Je možné, že v budoucnu budou transakční poplatky na hlavní bitcoinové vrstvě důležitější a v obdobích vysoké poptávky také vyšší. To by odpovídalo představě, že základní vrstva bitcoinu nebude sloužit primárně pro každodenní drobné platby, ale spíše jako globální vypořádací síť pro větší transakce, uchování hodnoty nebo přesuny mezi institucemi.  

Menší platby by se pak mohly přesouvat na nadstavbová řešení. Právě tímto směrem už dnes míří debata o škálování bitcoinu. Hlavní blockchain má omezenou kapacitu, a pokud o místo v bloku soutěží více uživatelů, poplatky přirozeně rostou. V takovém světě se poplatek nestává chybou systému, ale tržní cenou za vzácný prostor v bitcoinovém bloku.  

Co se stane s cenou bitcoinu?  

Vytěžení všech bitcoinů samo o sobě automaticky neznamená růst ceny. Často se říká, že pevně omezená nabídka musí cenu dlouhodobě tlačit nahoru. To ale platí pouze za předpokladu, že po bitcoinu bude zároveň existovat poptávka.  

Vzácnost je jen jedna strana rovnice. Druhou je ochota investorů, firem, států nebo běžných uživatelů bitcoin držet a používat. Vliv omezené nabídky na cenu bitcoinu nelze posuzovat izolovaně. Cena bitcoinu zůstává velmi volatilní a může vykazovat výrazné výkyvy v obou směrech. Pokud by ale zájem o bitcoin klesal, samotný limit 21 milionů cenu nezachrání.  

Důležité je také to, že část bitcoinů je už dnes považována za ztracenou nebo trvale nedostupnou, například kvůli ztraceným privátním klíčům.   

Může se limit 21 milionů změnit?  

Teoreticky lze v otevřeném softwaru změnit téměř cokoli. Prakticky je ale změna bitcoinového limitu extrémně nepravděpodobná. Bitcoin nestojí na rozhodnutí jedné firmy ani centrální banky. Aby se změna prosadila, musela by ji přijmout významná část uživatelů, vývojářů, těžařů, burz a provozovatelů uzlů.  

Právě pevná nabídka je přitom jedním z hlavních důvodů, proč bitcoin vznikl a proč ho mnoho lidí drží. Zvýšení limitu by narušilo samotný ekonomický příběh bitcoinu. V praxi by proto šlo o změnu, která by pravděpodobně narážela na silný odpor komunity.

Obsah tohoto článku slouží pouze k informačním účelům a nepředstavuje investiční poradenství ani doporučení k nákupu konkrétního aktiva. Investice do kryptoaktiv jsou spojeny s vysokým rizikem. Hodnota kryptoměnových aktiv může klesat i růst a můžete přijít o celou investovanou částku. Kryptoaktiva nejsou chráněna schématy záruky vkladů. Minulé výnosy nejsou zárukou budoucích výsledků.

Miloš Mázor se investování do kryptoměn věnuje od roku 2018. Obchodováním s kryptoaktivy navázal na své mnohaleté zkušenosti z působení na finančním a investičním trhu.

Miloš Mázor získal odborné finanční vzdělání především na Slovensku. Absolvoval mimo jiné Institut bankovního vzdělávání Národní banky Slovenska (2021-2025), kde také úspěšně složil odbornou zkoušku v oblasti kapitálového trhu.

 

Společnost Madison Six j.s.a. je na Slovensku licencovaná krypto směnárna. S povolením podle MiCA je legitimním subjektem bezpečného poskytování služeb krypto aktiv.

Madison Six j.s.a. je držitelem povolení č. 100-001-025-213 uděleného Národní bankou Slovenska k poskytování služeb krypto aktiv ve smyslu čl. 59 Nařízení MiCA.

Více informací na www.madisonsix.com