Sport přestává být samozřejmostí. Podíl lidí, kterým brání finance, se za pět let více než zdvojnásobil

Sport se v Česku postupně stává dražší záležitostí. Zatímco ještě před několika lety označovalo finance za hlavní překážku zdravého životního stylu pouze šest procent lidí, dnes je to již třináct procent. Podle průzkumu MultiSport navíc více než třetina Čechů přiznává, že kvůli rostoucím cenám omezuje návštěvy sportovišť. Nejde přitom pouze o subjektivní pocit. Podle dat Eurostatu zdražily služby spojené s aktivním provozováním sportu v roce 2025 o 4,3 procenta, zatímco celková inflace činila 2,5 procenta. Sportovní služby tak zdražovaly podstatně rychleji než běžné ceny v ekonomice.

Rostoucí ceny se promítají také do rodinných rozpočtů. Podíl lidí, kteří za sport utratí více než 1 500 korun měsíčně, se za posledních pět let zvýšil ze tří na jedenáct procent. Za sportující se přitom označuje přibližně polovina Čechů. Proměňuje se však způsob, jakým lidé svůj volný čas tráví. Zatímco během pandemie výrazně vzrostl zájem o venkovní aktivity, v posledních letech se část sportovců vrací zpět do fitness center a posiloven.

Přestože se sportovní preference mění, celková míra pohybové aktivity zůstává dlouhodobě poměrně stabilní. Právě proto je otázka dostupnosti sportu důležitá. Pokud se pravidelný pohyb stává pro část lidí hůře dostupným, může to mít důsledky i mimo sportovní prostředí. Méně pohybu totiž zpravidla znamená vyšší riziko zdravotních problémů, které se dříve či později promítají do výdajů na zdravotní péči.

Většina Čechů sice své zdraví hodnotí pozitivně, přesto však průměrný obyvatel České republiky prožije ve zdraví pouze 62 let života. Každý rok života prožitý ve zdraví tak nepředstavuje přínos jen pro samotného člověka, ale i pro společnost jako celek.

Data Českého statistického úřadu zároveň ukazují, že pravidelný pohyb není v české společnosti rozložen rovnoměrně. Zatímco mezi lidmi ve věku 16 až 34 let sportuje pravidelně 66 procent osob, mezi lidmi staršími 65 let už jen 33 procent. Ještě výraznější rozdíly existují podle vzdělání. Pravidelně se hýbe 71 procent vysokoškoláků, ale pouze 32 procent lidí bez maturity.

Podobný obraz nabízejí i regionální data o organizovaném sportu dětí a mládeže. Mezi jednotlivými okresy existují několikanásobné rozdíly v počtu mladých sportovců. Už v dětském věku tak vznikají rozdíly v pohybových návycích, které mohou ovlivňovat zdravotní stav populace i ekonomické náklady o mnoho let později.

Lukáš Kovanda, Ph.D.

Hlavní ekonom, Trinity Bank