Mongolsko - Výzkum, vývoj, inovace a vzdělávání, příležitosti pro český export. Mapa globálních oborových příležitostí 2026/2027

Mongolský sektor výzkumu, vývoje, inovací a vysokého školství má dlouhodobý rozvojový potenciál, ale zůstává strukturálně podfinancovaný; výdaje na R&D klesly z přibližně 0,34 % HDP v roce 2008 na zhruba 0,08–0,09 % HDP v roce 2022, tedy hluboko pod světovým průměrem. V zemi studuje na vysokých školách přibližně 145 tis. studentů, vysokoškolská participace přesahuje 70 % a většina institucí i studentů je soustředěna v Ulánbátaru, zejména kolem National University of Mongolia, Mongolian University of Science and Technology a Mongolian Academy of Sciences. Roste poptávka po technickém vzdělávání, aplikovaném výzkumu, odborném vzdělávání, laboratorním vybavení, digital fabrication a transferu technologií do sektorů, jako jsou těžba, energetika, zemědělství, veterinární medicína, životní prostředí a zdravotnictví. První otevřené prototypovací a fablabové kapacity, včetně GerLab jako první plnohodnotné digitální výrobní laboratoře v Mongolsku, ukazují zájem o 3D tisk, lokální výrobu vědeckých a vzdělávacích pomůcek a praktickou technickou výuku. Pro české univerzity, výzkumné instituce a firmy existují příležitosti v univerzitních partnerstvích, vybavení laboratoří, 3D tisku, odborném vzdělávání, stipendijní mobilitě, společných výzkumných projektech, technickém poradenství a dodávkách vzdělávacích technologií.

Výzkum, vývoj, inovace a vysoké školství představují v Mongolsku sektor s dlouhodobým strategickým významem, ale zatím omezenou institucionální a finanční kapacitou. Mongolská ekonomika je stále silně závislá na těžbě a vývozu surovin, což vytváří tlak na diverzifikaci, rozvoj lidského kapitálu, technických oborů, aplikovaného výzkumu a inovací využitelných v praxi. Vláda i akademická sféra si uvědomují, že bez posílení znalostní základny bude obtížné zvýšit přidanou hodnotu ekonomiky, rozvíjet průmyslové zpracování, modernizovat zemědělství, zlepšit zdravotnictví a reagovat na klimatické a environmentální výzvy.

Nejslabším místem zůstává financování výzkumu a vývoje. Podle údajů Světové banky a UNESCO klesly výdaje Mongolska na R&D z maxima přibližně 0,34 % HDP v roce 2008 na 0,08365 % HDP v roce 2022. To je extrémně nízká úroveň nejen ve srovnání s vyspělými zeměmi, ale i ve srovnání se světovým průměrem, který UNESCO pro rok 2023 uvádí kolem 1,92 % globálního HDP. Nízké výdaje se projevují v omezené dostupnosti moderní laboratorní infrastruktury, slabší vazbě mezi univerzitami a průmyslem, nižší mezinárodní publikační a patentové výkonnosti, odchodu talentů a omezené schopnosti převádět výzkum do komerčně využitelných řešení.

Vysoké školství je naopak z hlediska účasti obyvatelstva relativně rozsáhlé. Odborné přehledy uvádějí, že Mongolsko mělo v akademickém roce 2022/2023 celkem 69 aktivních vysokoškolských institucí, z toho 16 veřejných, 50 soukromých a 3 náboženské. Celkový počet studentů dosahoval přibližně 145 tisíc a 92,8 % vysokoškolských institucí bylo soustředěno v Ulánbátaru. Národní statistický úřad pro akademický rok 2023/2024 potvrzuje 145,3 tis. studentů na univerzitách a colleges. Hrubá míra vysokoškolské participace přesahuje 70 %, což je na regionální poměry vysoké číslo, ale zároveň to vyvolává otázky kvality, relevance studijních programů a uplatnitelnosti absolventů na trhu práce.

Hlavními institucemi jsou National University of Mongolia, Mongolian University of Science and Technology, Mongolian University of Life Sciences, Mongolian National University of Medical Sciences, Mongolian State University of Education a Mongolian Academy of Sciences. Tyto instituce představují přirozené partnery pro zahraniční univerzity a výzkumné organizace. Pro českou stranu jsou zvlášť relevantní technické, přírodovědné, zemědělské, veterinární, geologické, environmentální, zdravotnické a IT obory, které přímo navazují na potřeby mongolské ekonomiky.

Roste poptávka po technickém a aplikovaném vzdělávání. Mongolsko potřebuje odborníky pro těžbu, geologii, energetiku, vodní hospodářství, zemědělství, veterinární péči, potravinářství, stavebnictví, zdravotnictví, kyberbezpečnost a digitální veřejnou správu. To vytváří prostor pro univerzitní partnerství, společné studijní programy, krátkodobé kurzy, letní školy, laboratorní cvičení, stáže, mobility studentů a pedagogů, vzdělávání techniků a podporu odborného školství. Praktický potenciál mají zejména projekty, které propojí akademickou spolupráci s konkrétními technologickými dodávkami, například vybavením laboratoří, 3D tiskem, měřicí technikou, environmentálními senzory, zdravotnickou diagnostikou nebo zemědělskými technologiemi.

Zvláštní význam má rozvoj prototypovacích a fablabových kapacit. GerLab je prezentován jako první plnohodnotná digitální výrobní laboratoř v Mongolsku. Původně vznikl s cílem lokálně vyrábět vědecké vybavení a nástroje, postupně se však rozvinul v otevřený prostor pro prototypování, technickou kreativitu a vzdělávání. Disponuje 3D tiskárnami, výrobními nástroji, elektronickými pracovišti, dílnami pro práci se dřevem a kovem a dalšími zdroji pro experimentální výrobu. Tento typ infrastruktury je pro Mongolsko důležitý, protože vyplňuje mezeru mezi univerzitním vzděláváním, malými technologickými firmami a praktickou výrobou prototypů.

Pro české firmy a instituce je oblast digital fabrication obzvlášť zajímavá. Česká republika má silnou reputaci v oblasti 3D tisku, technického vzdělávání, strojírenství, elektroniky a praktických dílenských řešení. Dodávky 3D tiskáren, filamentů, scannerů, CNC zařízení, laserových řezaček, elektronických stavebnic, CAD/CAM softwaru, robotických sad a vzdělávacích modulů mohou být využitelné nejen na univerzitách, ale i ve středním odborném školství, technických centrech, inkubátorech a průmyslových programech. Důležitá je však kombinace technologie se školením, metodikou výuky, lokální údržbou a reálnými demonstračními projekty.

Dalším perspektivním směrem je laboratorní vybavení. Mongolské univerzity, výzkumné ústavy, nemocnice, veterinární instituce a environmentální agentury potřebují modernizovat přístrojové zázemí. Poptávka může vznikat po mikroskopech, spektrometrech, chromatografech, laboratorních analyzátorech, měřicích přístrojích, geologickém a geotechnickém vybavení, zdravotnické diagnostice, veterinárních laboratořích, zařízeních pro testování potravin, vodní a půdní analýze, environmentálním monitoringu a školních laboratorních setech. Pro české dodavatele je zde prostor zejména tam, kde dokážou nabídnout robustní zařízení, servis, školení a dlouhodobou dostupnost spotřebního materiálu.

Výzkumná spolupráce má praktické uplatnění zejména v oborech, kde se protínají mongolské potřeby a česká expertiza. V geologii a paleontologii existuje tradice spolupráce a zájem o průzkum nerostných zdrojů, geotechniku, hydrogeologii a environmentální dopady těžby. V zemědělství a veterinární oblasti jsou relevantní témata adaptace na klimatickou změnu, zdraví stád, krmivářství, kvalita potravin, zpracování mléka a masa, monitoring pastvin a udržitelné hospodaření. V environmentálním inženýrství jde o vodu, odpadní vody, odpady, kvalitu ovzduší a sanace. Ve zdravotnických technologiích má smysl spolupráce v diagnostice, telemedicíně, rehabilitaci, biomedicínském inženýrství a laboratorních kapacitách.

Současně je nutné vnímat limity sektoru. Mongolské univerzity často nemají dostatečné rozpočty na velké nákupy technologií a jsou závislé na grantových programech, státním financování nebo mezinárodní spolupráci. Překážkou může být také akreditace kvalifikací, jazyková bariéra, rozdílné kurikulární standardy, administrativní kapacita partnerů a nízká absorpční schopnost u technicky složitých dodávek. Proto jsou nejrealističtější projekty, které mají jasného místního partnera, konkrétní využití, přiměřený rozsah, školení obsluhy a návaznost na širší institucionální nebo donorový rámec.

Pro české univerzity a výzkumné instituce je vhodné stavět spolupráci dlouhodobě. Jednorázové memorandum má omezenou hodnotu, pokud nenásledují výměny studentů, společné kurzy, společné projekty, vybavení laboratoří nebo konkrétní výzkumné výstupy. Vzhledem k tomu, že Mongolsko potřebuje diverzifikovat ekonomiku mimo těžbu a zároveň modernizovat technické vzdělávání, mohou české instituce nabídnout prakticky orientovaný model spolupráce: propojení univerzit, firem, technologií, aplikovaného výzkumu a odborné přípravy. To odpovídá potřebám mongolského trhu lépe než čistě akademické partnerství bez technologické nebo profesní návaznosti.

Z hlediska české ekonomické diplomacie má sektor význam i jako průřezová podpora ostatních oborů. Vybavení technických laboratoří může podporovat těžbu, energetiku a stavebnictví; 3D tisk a fablabové kapacity mohou podporovat inovace, vzdělávání a malé podnikání; veterinární a potravinářské laboratoře mohou posilovat zemědělství a export potravin; zdravotnický výzkum a diagnostika mohou navazovat na modernizaci nemocnic. Sektor proto nemusí přinášet pouze přímé exportní příležitosti, ale také vytvářet dlouhodobé kontakty, reputaci českých technologií a institucionální vazby, které mohou být využitelné v širší hospodářské spolupráci.

Mongolsko, počet obyvatel, HDP, inflace, nezaměstnanost, export, import a obchodní bilance, dluh. Mapa globálních oborových příležitostí 2026/2027, souhrnná teritoriální informace

Článek je součástí projektu MZV Mapa globálních oborových příležitostí