Mongolsko - ICT, elektronika, kyberbezpečnost, příležitosti pro český export. Mapa globálních oborových příležitostí 2026/2027

Mongolsko patří v regionu mezi aktivní reformátory e-governmentu a intenzivně digitalizuje veřejnou správu prostřednictvím platformy e-Mongolia, která sdružuje více než tisíc elektronických služeb a navazuje na vysokou mobilní penetraci, rozšířené používání internetu a vládní program digitální transformace. Mobilní připojení dosahovalo ke konci roku 2025 přibližně 141 % populace a internet využívalo kolem 83–85 % obyvatel, což vytváří vhodné prostředí pro rozvoj digitálních veřejných služeb, elektronické identity, datové interoperability, cloudových řešení a digitální ekonomiky. Klíčovým projektem je Smart Government II financovaný Světovou bankou, který podporuje modernizaci e-governmentu, kyberbezpečnost veřejného sektoru, digitální dovednosti, cloudové služby, ICT infrastrukturu, AI a veřejné digitální služby; v roce 2026 byly vyhlašovány tendry mimo jiné na gig economy platformu, AI modely a servery či vybavení pro Public Cyber Security Incident Response Team. Rostoucí počet kybernetických incidentů a druhá fáze Národní strategie kybernetické bezpečnosti 2026–2027 vytvářejí poptávku po SOC, CSIRT/CERT kapacitách, EDR, SIEM, PKI, auditních, školících a konzultačních službách. Pro české firmy existují příležitosti v kyberbezpečnosti, e-governmentu, digitální identitě, datových centrech, cloudových a AI řešeních, smart city technologiích, IoT a senzorice pro těžbu, energetiku, zemědělství a městskou správu, přičemž vstup na trh vyžaduje místního integrátora, lokalizaci do mongolštiny a schopnost integrace se státními registry.

ICT, digitalizace a kyberbezpečnost patří mezi nejdynamičtější oblasti mongolské veřejné politiky. Mongolsko v posledních letech systematicky buduje digitální stát, rozšiřuje elektronické veřejné služby a snaží se snížit administrativní zátěž občanů i firem. Vzhledem k obrovskému území, nízké hustotě osídlení a koncentraci služeb v Ulánbátaru má digitalizace v mongolských podmínkách nejen modernizační, ale i výrazný regionální a sociální význam. Elektronické služby mohou částečně kompenzovat vzdálenost od úřadů, nedostatek specializovaných služeb v ajmacích a soumech a slabší fyzickou dostupnost veřejné správy.

Základní digitální infrastruktura je relativně příznivá. Ke konci roku 2025 mělo Mongolsko podle DataReportal přibližně 4,97 mil. mobilních připojení, což odpovídalo 141 % populace, a 2,93 mil. uživatelů internetu, tedy 83,0 % populace. World Bank/FRED pro rok 2024 uvádí 85,1 uživatelů internetu na 100 obyvatel. Vysoká mobilní penetrace je zvlášť důležitá, protože velká část obyvatel využívá digitální služby primárně přes mobilní zařízení. Slabinou zůstává nerovnoměrná kvalita připojení mezi Ulánbátarem, provinčními centry a odlehlými venkovskými oblastmi, kde jsou vyšší náklady na infrastrukturu a menší ekonomická návratnost investic.

Vlajkovým nástrojem digitální veřejné správy je platforma e-Mongolia. Ta postupně integrovala více než tisíc elektronických služeb a stala se hlavním kontaktním místem občanů se státem. Zahrnuje služby spojené s osobními doklady, registrací, sociálními dávkami, podnikáním, majetkem, dopravou, zdravotnictvím a dalšími oblastmi. Její další vývoj však vyžaduje nejen přidávání nových služeb, ale také vyšší kvalitu uživatelského prostředí, interoperabilitu registrů, bezpečnou digitální identitu, ochranu osobních údajů, spolehlivou autentizaci, integraci s platebními systémy a lepší dostupnost pro obyvatele mimo hlavní město.

Klíčovým mezinárodně financovaným rámcem je projekt Smart Government II financovaný Světovou bankou. Jeho rozvojovým cílem je zlepšit použitelnost a efektivitu online veřejných služeb pro občany a podniky a zároveň zvýšit digitální dovednosti a digitálně podporovaná pracovní místa. Světová banka při schválení projektu uvedla, že má posílit právní a regulatorní prostředí pro důvěru a kyberbezpečnost, rozvoj veřejných digitálních služeb, sdílené využívání cloud computingu a kyberbezpečnostní služby ve veřejném sektoru. Implementační zpráva z června 2025 potvrzuje pokračující zaměření na online veřejné služby, digitální dovednosti a digitálně zprostředkované pracovní příležitosti.

V roce 2026 se Smart Government II dostal do praktické fáze zadávání významných ICT zakázek. V dubnu 2026 byla zveřejněna výzva na projekt „Online Gig Jobs“ s referencí MN-MDDC-525753-GO-RFB-3.2.3, navázaná na rozvoj digitální ekonomiky a pracovních příležitostí. Světová banka zároveň v dubnu 2026 organizovala Early Market Engagement k ICT infrastruktuře, AI a kyberbezpečnostním zakázkám, pokrývajícím servery, AI/GPU, úložiště, síťovou infrastrukturu, bezpečnostní systémy, datová centra, software, licence a podporu. Projektová stránka Smart Government II v květnu 2026 uváděla také tendry na AI modely a servery pro vládní operace a na hardware a softwarové licence pro Public Cyber Security Incident Response Team.

Kyberbezpečnost se stává jedním z nejrychleji rostoucích témat. Mongolsko přijalo zákon o kybernetické bezpečnosti v prosinci 2021 a Národní strategii kybernetické bezpečnosti v roce 2022. Strategie je rozdělena do dvou fází: první na období 2022–2025 a druhá na období 2026–2027. Jejím cílem je posílit odolnost státu vůči kybernetickým útokům, zlepšit ochranu kritické informační infrastruktury, rozvíjet CSIRT/CERT kapacity, školit odborníky a zvýšit připravenost veřejného i soukromého sektoru. JICA v roce 2025 upozorňovala, že Mongolsko dosáhlo pokroku v budování CSIRT a právního rámce, ale nadále čelí zpožděním v implementaci, omezeným rozpočtům a nedostatku kvalifikovaných odborníků.

Rizikové prostředí je přitom reálné. Public CSIRT/CC Mongolia v roce 2025 organizoval summit ke kritické informační infrastruktuře a spolupracoval mimo jiné s ropnými a distribučními společnostmi. Mongolsko je podle ITU Global Cybersecurity Index 2024 hodnoceno na 103. místě ze 194 zemí, což ukazuje prostor pro institucionální i technické posílení. Ve veřejné debatě se objevují i velmi vysoká čísla incidentů a kyberkriminality; Institut pro strategická studia v roce 2025 uváděl 1,6 mil. kybernetických útoků a incidentů v roce 2024, 13 061 kyberkriminálních případů a škody kolem 25,4 mil. USD. Tato čísla je vhodné používat opatrně, ale potvrzují rostoucí vnímání kybernetické bezpečnosti jako bezpečnostní i ekonomické priority.

Pro české firmy vznikají příležitosti zejména v kyberbezpečnosti veřejného sektoru, kritické infrastruktury a regulovaných odvětví. Relevantní jsou Security Operations Centre, CSIRT/CERT vybavení, SIEM, SOAR, EDR/XDR, správa zranitelností, penetrační testování, forenzní nástroje, ochrana koncových zařízení, bezpečnost cloudové infrastruktury, ochrana dat, zálohování a disaster recovery, PKI a kvalifikované služby důvěry, bezpečná digitální identita, audit souladu, školení a budování kapacit. Vzhledem k tomu, že Mongolsko buduje právní a institucionální rámec relativně rychle, může být poptávka nejen po produktech, ale také po metodice, standardech, školení a implementačním poradenství.

Druhou oblastí je e-government a digitální veřejné služby. Zde mohou české firmy nabídnout zkušenosti s portály veřejné správy, registry, interoperabilitou, elektronickou identitou, e-podpisem, datovými schránkami, správou dokumentů, workflow systémy, elektronickými formuláři, platební integrací, datovou analytikou a uživatelským designem veřejných služeb. Zvláštní význam má integrace se státními registry, bezpečnost a lokalizace do mongolštiny. U veřejných projektů bude důležité zapojení do tendrů Světové banky, ADB, EU nebo bilaterálních donorů, případně spolupráce s lokálním integrátorem, který zná mongolské regulatorní prostředí a technické rozhraní státu.

Třetím segmentem jsou datová centra, cloud a AI. Mongolsko potřebuje posilovat výpočetní kapacity veřejného sektoru, bezpečná úložiště, zálohování, síťovou infrastrukturu, datovou interoperabilitu a provozní spolehlivost vládních digitálních služeb. Early Market Engagement Světové banky v roce 2026 výslovně zahrnoval AI/GPU infrastrukturu, servery, úložiště, networking, bezpečnostní systémy, datová centra, software, licence a podporu. To vytváří příležitosti pro dodavatele hardware, systémové integrátory, bezpečnostní firmy, cloudové architekty, firmy poskytující správu dat a společnosti schopné dodat školení a provozní podporu.

Čtvrtou oblastí jsou smart city, IoT a sektorová digitalizace. V Ulánbátaru existuje poptávka po inteligentním řízení dopravy, parkování, kamerových systémech, senzorech kvality ovzduší, environmentálním monitoringu, energetickém managementu budov a městské infrastruktuře. V těžbě jsou relevantní senzory, průmyslová automatizace, monitoring vody, prachu a bezpečnosti, prediktivní údržba a digitální dvojčata provozů. V zemědělství mohou vznikat příležitosti pro monitoring stád, klimatické senzory, zavlažování, řízení skleníků, sledovatelnost potravin a digitální farm management. Ve zdravotnictví roste význam telemedicíny, elektronických zdravotních záznamů a nemocničních informačních systémů.

Obchodně je ICT sektor perspektivní, ale vyžaduje promyšlený vstup. Ve veřejném sektoru bude rozhodovat schopnost splnit procurementová pravidla donorů, doložit reference, zajistit kybernetickou bezpečnost a pracovat s místními datovými a jazykovými požadavky. U soukromých firem bude důležitá cena, rychlost implementace, lokální podpora a integrace se stávajícími systémy. Pro české firmy je realistická cesta přes místní systémové integrátory, partnerství s mongolskými ICT firmami, účast ve výzvách Světové banky a dalších donorů a nabídku konkrétních, modulárních řešení, která řeší naléhavý problém – kybernetickou bezpečnost, interoperabilitu registrů, cloudovou infrastrukturu, digitální identitu, smart city nebo provozní digitalizaci v těžbě a energetice.

Mongolsko, počet obyvatel, HDP, inflace, nezaměstnanost, export, import a obchodní bilance, dluh. Mapa globálních oborových příležitostí 2026/2027, souhrnná teritoriální informace

Článek je součástí projektu MZV Mapa globálních oborových příležitostí