Mongolsko - Energetika, příležitosti pro český export. Mapa globálních oborových příležitostí 2026/2027

Mongolský energetický sektor zůstává strukturálně závislý na uhlí, zastaralých teplárnách a dovozu elektřiny ze sousedních zemí, zatímco poptávka po elektřině a teple roste zejména v Ulánbátaru a těžebních regionech. Uhlí se na výrobě elektřiny podílí přibližně z 90 %, obnovitelné zdroje sice tvoří významnější část instalované kapacity, ale na skutečné výrobě elektřiny se podílejí jen zhruba 9–10 %, mimo jiné kvůli slabé síti a nedostatečné akumulaci. Vláda pokračuje v reformě tarifů, modernizaci přenosové a distribuční infrastruktury a v přípravě nových energetických projektů, včetně rozvoje OZE, bateriových úložišť a nových či modernizovaných tepelných zdrojů. Významnou roli hrají EBRD, ADB, JICA, EIB a další mezinárodní finanční instituce, které podporují aukce na solární a větrné projekty, bateriová úložiště, stabilizaci sítí a nízkouhlíkové strategie. Pro české firmy existují příležitosti zejména v dodávkách technologií pro modernizaci tepelných elektráren a tepláren, kogeneraci, akumulaci energie, transformátory, řídicí systémy, měření a regulaci, modernizaci sítí a energetický management pro průmyslové, komunální a těžební areály.

Energetika patří mezi nejcitlivější a zároveň nejperspektivnější sektory mongolské ekonomiky. Země má rozsáhlé zásoby uhlí, ale její energetický systém je dlouhodobě založen na stárnoucí infrastruktuře, nedostatečné výrobní rezervě, omezené přenosové kapacitě a vysoké závislosti na centrálních uhelných teplárnách. V praxi to znamená, že Mongolsko je současně významným producentem uhlí i dovozcem elektřiny. V některých obdobích pokrývá dovoz z Ruska a Číny přibližně pětinu až čtvrtinu domácí spotřeby, což zvyšuje tlak na energetickou bezpečnost, cenovou stabilitu i investice do domácích zdrojů.

Jádrem energetického systému zůstávají uhelné kombinované zdroje elektřiny a tepla, zejména teplárny v Ulánbátaru. Tyto zdroje jsou klíčové nejen pro výrobu elektřiny, ale také pro zásobování města teplem v extrémních klimatických podmínkách. Teplárny TPP-2, TPP-3 a TPP-4 zajišťují podstatnou část centrálního vytápění hlavního města, kde žije téměř polovina obyvatel země. Závislost na těchto zařízeních však vytváří technologické, ekologické i provozní riziko: řada kapacit je za hranicí optimální životnosti, vyžaduje modernizaci kotlů, turbín, výměníků, systémů měření a regulace, odsíření, odprášení, denitrifikace a zvýšení účinnosti.

Růst spotřeby je tažen urbanizací, rozšiřováním průmyslu, těžbou a postupným připojováním nových odběrů v jižních regionech. Zvláštní význam má oblast Gobi, kde působí strategické těžební projekty včetně Oyu Tolgoi a Tavan Tolgoi. Tyto projekty zvyšují poptávku po stabilní elektřině, ale často se nacházejí mimo nejsilnější části centrální sítě. To vytváří potřebu investic do přenosových vedení, rozvoden, transformátorů, lokálních energetických řešení, záložních zdrojů, průmyslových bateriových úložišť a systémů pro řízení spotřeby.

Mongolsko zároveň deklaruje ambici zvýšit podíl obnovitelných zdrojů na energetickém mixu. Cíl 30 % do roku 2030 je politicky potvrzen, ale jeho dosažení naráží na několik omezení: slabou absorpční kapacitu sítě, nedostatek bateriových úložišť, omezenou flexibilitu stávajících tepelných zdrojů a potřebu transparentních aukcí či jiných bankovatelných modelů pro soukromé investory. Země má přitom velmi dobré přírodní podmínky pro solární a větrnou energetiku, zejména v jižních a jihovýchodních oblastech. Instalovaná kapacita OZE je již relativně významná, ale skutečný podíl na výrobě elektřiny je nižší, protože solární a větrné zdroje nejsou zatím dostatečně doplněny akumulací, flexibilními regulačními zdroji a posílenou sítí.

V roce 2025 byla podepsána spolupráce Mongolska s EBRD na přípravě aukcí a investic do obnovitelných zdrojů. Podle zveřejněných informací má jít do roku 2028 o až 300 MW solárních a 200 MW větrných projektů, včetně bateriových úložišť a nezbytné přenosové infrastruktury. ADB paralelně podporuje rozvoj bateriových úložišť a stabilizaci izolovaných energetických systémů, zejména tam, kde mohou baterie pomoci s integrací solární energie, vyrovnáváním špiček, frekvenční regulací a stabilitou sítě. Tyto projekty jsou důležité i z obchodního hlediska, protože mezinárodní finanční instituce obvykle vyžadují transparentnější zadávání, environmentální a sociální standardy, technickou dokumentaci podle mezinárodních pravidel a důraz na dlouhodobé provozní náklady.

V tradiční energetice zůstává klíčovým projektem TPP-5 v Ulánbátaru. Projekt je spojován s parametry přibližně 300 MW elektrického výkonu a 340 Gcal/h tepelného výkonu, s odhadovanou investicí kolem 658 mil. USD. Jeho cílem je zvýšit spolehlivost dodávek elektřiny a tepla pro hlavní město a částečně odlehčit stávajícím teplárnám. Veřejné informace o zadání a realizaci projektu se v roce 2025 vyvíjely, proto je vhodné jej pro české firmy sledovat především z hlediska subdodavatelských možností – technologie pro kotelny a turbínové ostrovy, čištění spalin, měření a regulaci, transformátory, rozvodny, systémy řízení provozu, požární a bezpečnostní systémy, vodní hospodářství elektrárny a inženýrské služby.

Důležitým momentem je tarifní reforma. Energetický sektor dlouhodobě trpěl podhodnocenými cenami elektřiny a tepla, což omezovalo údržbu, reinvestice i atraktivitu pro soukromé investory. Od listopadu 2024 došlo k úpravě tarifů elektřiny a od května 2025 se počítalo s navazující úpravou tepla. Přibližování cen nákladové realitě je politicky citlivé, ale z hlediska trhu podstatné: zvyšuje šanci, že se projekty modernizace, úspor, energetického managementu, kogenerace a OZE s akumulací budou ekonomicky lépe obhajovat.

Pro české firmy je sektor zajímavý v několika rovinách. První je modernizace a ekologizace stávajících tepelných elektráren a tepláren, kde mohou uplatnění najít dodavatelé kotlů, turbín, výměníků, čerpadel, armatur, průmyslové automatizace, filtrace, odprášení, odsíření, denitrifikace, měření emisí a systémů řízení provozu. Druhou oblastí je rozvoj přenosové a distribuční infrastruktury – transformátory, rozvodny, kabeláž, ochrany, SCADA systémy, chytré měření, dispečerské řízení a snižování technických ztrát. Třetí oblastí jsou obnovitelné zdroje a bateriová úložiště, ať už jako samostatné dodávky, subdodávky pro větší EPC kontraktory, nebo řešení pro průmyslové areály, doly a izolované sítě. Čtvrtou oblastí je energetická efektivita v budovách, průmyslu a komunálním vytápění, kde mohou české firmy nabídnout kogeneraci, regulaci tepla, výměníkové stanice, řízení spotřeby, auditní služby a úsporné technologie.

Z hlediska obchodního přístupu bude rozhodující práce s místním partnerem, schopnost nabídnout servisní zázemí a doložit dlouhodobou spolehlivost v náročných klimatických podmínkách. Mongolští zadavatelé budou kromě pořizovací ceny stále více sledovat celkové náklady životního cyklu, dostupnost náhradních dílů, schopnost školení místního personálu, referenční projekty a kompatibilitu se stávající sovětskou, ruskou, čínskou či mezinárodní technologií. Největší potenciál proto nemají pouze samostatné dodávky zařízení, ale řešení kombinující technologii, projektovou dokumentaci, dohled nad instalací, školení, servis a financovatelnost přes mezinárodní finanční instituce.

Mongolsko, počet obyvatel, HDP, inflace, nezaměstnanost, export, import a obchodní bilance, dluh. Mapa globálních oborových příležitostí 2026/2027, souhrnná teritoriální informace

Článek je součástí projektu MZV Mapa globálních oborových příležitostí