Otázky a odpovědi ke konvergenční zprávě za rok 2026

Otázky a odpovědi ke konvergenční zprávě za rok 2026

Co je konvergenční zpráva?

Konvergenční zpráva Evropské komise hodnotí pokrok, kterého členské státy mimo eurozónu dosáhly na cestě k přijetí eura. Konvergenční zpráva je základem pro návrh rozhodnutí Rady o přijetí eura členským státem, který předložila Komise.

Všechny členské státy mimo eurozónu s výjimkou Dánska se právně zavázaly k přistoupení k eurozóně. Na Dánsko, které vyjednalo dohodu o neúčasti, se proto zpráva nevztahuje.

Komise vydává konvergenční zprávy každé dva roky nebo v případě zvláštní žádosti členského státu o posouzení jeho připravenosti vstoupit do eurozóny.

Poslední pravidelná zpráva byla zveřejněna v červnu 2024.

Konvergenční zpráva Evropské komise se zveřejňuje souběžně se samostatnou konvergenční zprávou Evropské centrální banky (ECB).

Jaká jsou konvergenční kritéria?

Členské státy, které přijímají euro, musí dosáhnout vysoké úrovně udržitelné hospodářské konvergence, která je zkoumána v konvergenční zprávě s odkazem na konvergenční kritéria. Tato kritéria (označovaná také jako „maastrichtská kritéria“) jsou stanovena v čl. 140 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU). Jejich cílem je zajistit, aby země a její hospodářství byly připraveny přijmout euro.

Udržitelnost je klíčovým aspektem posuzování maastrichtských kritérií, což znamená, že dosažený pokrok musí být založen spíše na strukturálních prvcích, které zaručují jeho udržitelnost, než na dočasných faktorech.

Zjednodušeně ilustrovaná kritéria jsou následující:

Smlouva rovněž stanoví přezkum slučitelnosti vnitrostátních právních předpisů členského státu se Smlouvou a se stanovami Evropského systému centrálních bank (ESCB) a ECB. Právní slučitelnost se týká především tří oblastí: nezávislost centrální banky, zákaz měnového financování a začlenění národní centrální banky do ESCB.

Kromě toho Smlouva rovněž vyzývá k posouzení dalších faktorů důležitých pro hospodářskou integraci a konvergenci, jako je integrace pracovních, výrobkových a finančních trhů a vývoj platební bilance. Posouzení dalších faktorů je považováno za důležitý ukazatel toho, zda by integrace členského státu do eurozóny probíhala hladce.

Co znamená splnění konvergenčních kritérií?

Splnění těchto kritérií naznačuje, že ekonomika dané země dosáhla přiměřeného stupně konvergence s ekonomikou eurozóny. Odráží schopnost země udržet hospodářskou stabilitu a začlenit se do hospodářského rámce eurozóny.

Kritéria hospodářské konvergence mají zajistit, aby hospodářství členského státu bylo dostatečně připraveno na přijetí jednotné měny a mohlo se hladce začlenit do měnového režimu eurozóny bez rizika narušení pro členský stát nebo eurozónu jako celek.

Splnění těchto kritérií nevede automaticky k členství v eurozóně.

Jaký je postup pro přijetí eura, jakmile členský stát splní všechna nezbytná kritéria?

Na základě kladného posouzení konvergenční zprávy předloží Komise návrh Radě, která po konzultaci s Evropským parlamentem a po projednání v Euroskupině a mezi hlavami států a předsedy vlád rozhodne, zda země splňuje nezbytné podmínky a může přijmout euro.

Je-li rozhodnutí příznivé, přijme Rada nezbytné právní kroky a přepočítací koeficient, podle něhož bude národní měna nahrazena eurem, který se tak stane neodvolatelně stanoveným.

Jsou všechny členské státy mimo eurozónu povinny přijmout euro?

Všechny členské státy se právně zavázaly vstoupit do eurozóny s výjimkou Dánska, které v Maastrichtské smlouvě vyjednalo dohodu o neúčasti. Je však na jednotlivých zemích, aby nastavily svou cestu k euru, a není stanoven žádný harmonogram.

Členské státy, které přistoupily k EU v letech 2004, 2007 a 2013 po zavedení eura, nesplňovaly v době svého přistoupení podmínky pro vstup do eurozóny. Smlouvy o přistoupení k EU jim proto poskytují čas na provedení nezbytných úprav.

Je konvergenční zpráva vodítkem pro země v jejich nedokončených krocích směrem k euru?

Konvergenční zpráva poskytuje podrobnou analýzu a poznatky o hospodářské konvergenci dotčených zemí a může navrhnout oblasti, v nichž je zapotřebí dalšího zlepšení.  Nepředepisuje však konkrétní politická opatření.

Konvergenční zpráva je zásadním dokumentem jak pro země usilující o vstup do eurozóny, tak pro orgány EU. Zajišťuje transparentnost a poskytuje jasné posouzení připravenosti zemí. To přispívá k zachování hospodářské stability a soudržnosti v rámci EU.

Jak konvergenční zpráva souvisí s procesem vstupu do mechanismu směnných kurzů (ERM II)?

Mechanismus směnných kurzů (ERM II) byl zřízen dne 1. ledna 1999 jako nástupce původního ERM s cílem zajistit, aby kolísání směnných kurzů mezi eurem a ostatními měnami EU nenarušovalo hospodářskou stabilitu na jednotném trhu. Jeho cílem je rovněž podpořit členské státy mimo eurozónu při přípravě na účast v eurozóně.

Konvergenční kritérium stability směnného kurzu vyžaduje účast v ERM II. Účast je dobrovolná, ale kritérium směnného kurzu pro vstup do eurozóny stanoví, že země se musí mechanismu účastnit bez silného napětí po dobu nejméně dvou let před přijetím eura. V rámci ERM II je směnný kurz členského státu mimo eurozónu pevně stanoven vůči euru a může kolísat pouze v rámci stanovených limitů.

O vstupu do ERM II se rozhoduje na žádost členského státu mimo eurozónu po vzájemné dohodě všech účastníků ERM II: členské státy eurozóny, ECB a členské státy mimo eurozónu, které se mechanismu již účastní, tj. v současné době Dánsko.

Žádný členský stát, na který se vztahuje výjimka, tj. členský stát, který dosud nepřijal euro, se v současné době neúčastní ERM II.

Jaká jsou hlavní zjištění konvergenční zprávy z roku 2026?

Na základě svého posouzení slučitelnosti právních předpisů a plnění konvergenčních kritérií a s přihlédnutím k dalším faktorům významným pro hospodářskou integraci a konvergenci dospěla Komise k těmto závěrům:

Česko nesplňuje podmínky pro přijetí eura.

Česko sice splňuje kritérium cenové stability, veřejných financí a dlouhodobé stability úrokových sazeb, nesplňuje však kritérium směnného kurzu a jeho právní předpisy nejsou plně slučitelné s povinností souladu podle článku 131 SFEU.

Maďarsko nesplňuje podmínky pro přijetí eura.

Zejména nesplňuje kritéria týkající se cenové stability, veřejných financí, směnného kurzu a dlouhodobé stability úrokových sazeb. Jeho právní předpisy navíc nejsou plně slučitelné s povinností souladu podle článku 131 SFEU.

Polsko nesplňuje podmínky pro přijetí eura.

Zejména nesplňuje kritéria týkající se cenové stability, veřejných financí, směnného kurzu a dlouhodobé stability úrokových sazeb. Jeho právní předpisy navíc nejsou plně slučitelné s povinností souladu podle článku 131 SFEU.

Rumunsko nesplňuje podmínky pro přijetí eura.

Zejména nesplňuje kritéria týkající se cenové stability, veřejných financí, směnného kurzu a dlouhodobé stability úrokových sazeb. Jeho právní předpisy navíc nejsou plně slučitelné s povinností souladu podle článku 131 SFEU.

Švédsko nesplňuje podmínky pro přijetí eura.

Švédsko sice splňuje kritéria cenové stability, veřejných financí a dlouhodobé stability úrokových sazeb, nesplňuje však kritérium směnného kurzu a jeho právní předpisy nejsou plně slučitelné s povinností souladu podle článku 131 SFEU.

Pro více informací

Tisková zpráva: Konvergenční zpráva hodnotí pokrok členských států na cestě k přistoupení k eurozóně

Konvergenční zpráva 2026

Konvergenční zpráva ECB za rok 2026

Předchozí konvergenční zprávy

Eurozóna

Hospodářská a měnová unie