Letní dovolenou může předčasně ukončit šéf i nemoc. Zbývající dny ale zaměstnanci nepropadnou

Odvolat zaměstnance z dovolené zpět do práce zákoník práce zaměstnavateli umožňuje, ale ne bezmezně. „Mělo by to ovšem přicházet v úvahu pouze tehdy, když nastane náhlý a závažný provozní problém, který zaměstnavatel před nástupem zaměstnance na dovolenou nemohl předvídat a který bez jeho přítomnosti nelze vyřešit,“ vysvětluje advokát Václav Vlk z Rödl.

Zaměstnavatel musí v takovém případě uhradit veškeré náklady, které zaměstnanci vznikly: storno poplatky, propadlou část zaplaceného zájezdu nebo letenky, a pokud se zaměstnanec na dovolenou po vyřízení věci vrací, také cestu zpět. „Náhrada se týká prokazatelně vynaložených výdajů. Na kompenzaci za zkažený odpočinek zákoník práce nárok nedává,“ zmiňuje Václav Vlk. V praxi k odvolání z dovolené dochází zřídka — mimo jiné proto, že zaměstnanec na dovolené nemusí být pro zaměstnavatele vůbec dosažitelný. Podobná pravidla platí i pro případ, že zaměstnavatel zaměstnanci změní dobu čerpání dovolené, kterou mu předtím určil.

Zaměstnanci nastupující do nového zaměstnání se někdy domnívají, že na první dovolenou musí čekat celé měsíce. Zákon to přitom takto nestanovuje — zaměstnavatel může zaměstnanci určit čerpání dovolené, i když zaměstnanec dosud nesplnil podmínky pro vznik práva na dovolenou. Navíc každý den dovolené čerpaný v průběhu zkušební doby zkušební dobu o stejný počet dní prodlužuje, což stojí také za zmínku. Dovolenou tedy lze čerpat dokonce i ve zkušební době, záleží ale na tom, zda ji zaměstnavatel schválí, přesněji zaměstnanci čerpání dovolené na jeho žádost určí. V praxi bývají zaměstnavatelé v tomto ohledu zdrženliví. „Zkušební doba slouží k vzájemnému poznávání a žádost o delší volno hned na začátku pracovního poměru zpravidla příliš vítaná není,“ poznamenává advokát z poradenské společnosti Rödl.

Onemocní-li zaměstnanec na dovolené, nevyčerpané dny mu zůstávají

Pokud zaměstnanec během dovolené onemocní a lékař mu vystaví neschopenku, dovolená se od tohoto dne přerušuje. Dny pracovní neschopnosti se do dovolené nezapočítávají a zaměstnanec má právo vyčerpat je v jiném termínu. Na rozdíl od běžné nemoci, kdy si někteří zaměstnanci absenci domluví se zaměstnavatelem neformálně, v případě nemoci na dovolené neschopenka nutná je — bez ní dovolená přerušena není a dny budou vyčerpány. „Zaměstnanec má povinnost zaměstnavatele informovat sám a bez zbytečného odkladu, i když neschopenky jsou dnes standardně elektronické a zaměstnavatel se o neschopnosti dozví automaticky,“ upozorňuje Václav Vlk.

Od roku 2024 mají nárok na placenou dovolenou i dohodáři na DPP nebo DPČ, pokud jejich dohoda trvá nepřetržitě alespoň čtyři týdny a v daném roce odpracují alespoň 80 hodin.

„V praxi vidíme, že zaměstnanci se svých nároků často vzdají, respektive se jich nedomáhají, a to jen proto, že netuší, že vůbec nějaké mají. Přitom zákoník práce je v otázkách dovolené poměrně striktní a zaměstnavatele zavazuje víc, než je možná v obecném povědomí známo,“ dodává Václav Vlk.

Překročí-li teplota v kanceláři 27 stupňů, musí zaměstnavatel zasáhnout

Pro pracovníky vykonávající sedavou práci s minimální fyzickou zátěží (typicky kancelářská, administrativní práce) stanovují právní předpisy maximální přípustnou teplotu na nevenkovním pracovišti 27 °C, některé fyzicky náročnější profese mají limity jiné. „Pokud teplota zákonnou hranici překročí, zaměstnavatel nemůže situaci ignorovat. Je povinen přijmout konkrétní opatření — zajistit stínění, intenzivnější větrání, případně bezpečnostní přestávky a ochranné nápoje,“ říká Václav Vlk z Rödl. Povinnost chránit zdraví zaměstnanců platí celoročně a zákon o inspekci práce za její porušení stanoví sankce až do výše dvou milionů korun.