Evropská rada jednala o příštím rozpočtu EU, konkurenceschopnosti a situaci na Blízkém východě

Publikováno 19. 6. 2026 13:53

: Premiér Andrej Babiš a jeho švédský kolega Ulf Kristersson se připravují na začátek pátečního jednání summitu Evropské rady, 19. června 2026.

Předseda vlády ČR Andrej Babiš se ve dnech 18. a 19. června 2026 zúčastnil v Bruselu jednání Evropské rady. Lídři unijních zemí jednali o posílení evropské konkurenceschopnosti a cenách energií, dlouhodobém rozpočtu EU na roky 2028 až 2034, pokračování podpory Ukrajině, situaci na Blízkém východě či provádění protidrogové strategie EU. Před začátkem summitu se krátce sešli premiéři zemí Visegrádské skupiny. Předseda vlády se zúčastnil schůzky lídrů zemí, které sdílejí podobný pohled na nutnost zpřísňování migrační politiky a rovněž setkání koalice 16 zemí „Přátelé koheze“.

Lídři členských zemí EU diskutovali o posílení evropské konkurenceschopnosti, kterou oslabují zejména vysoké ceny energií. „Nejrychlejší způsob, jak pomoci nejen českému, ale i evropskému průmyslu, je změna systému emisních povolenek ETS. Čistý dopad povolenek na náš průmysl je negativní, je to mínus 55 miliard korun ročně. Vidíme, co se děje v Německu, kde se automobilový průmysl potýká s problémy. Jsme rádi, že se nám podařilo dosáhnout dílčích úspěchů a Komise přistoupí k revizi systému ETS,“ uvedl premiér. Evropská komise předloží do poloviny července 2026 konkrétní návrh na revizi systému obchodování s emisními povolenkami ETS.

Důležitým tématem zasedání byl víceletý finanční rámec EU na roky 2028 až 2034. Předseda vlády zdůraznil, že chce v rámci vyjednávání budoucího rozpočtu zajistit více prostředků pro Česko. „Během kyperského předsednictví jsme získali v rámci přerozdělování peněz o 1,5 miliardy eur víc, ale samozřejmě s tím nejsme spokojeni a budeme dál vyjednávat a přesvědčovat, abychom získali víc peněz. Hlavní jednání bude v polovině listopadu,“ dodal předseda vlády ČR.

Předseda vlády se v pátek zúčastnil setkání lídrů zemí, které sdílejí podobný pohled na zpřísňování migrační politiky. „Schválený migrační pakt odmítáme, protože není realizovatelný. Problém je v tom, že stále přichází do Evropy ilegálně 800 tisíc migrantů, i když ta migrační vlna je menší než dříve. Nedaří se repatriace nelegálních migrantů. Musíme to řešit mimo území Evropy. Je třeba pokračovat v tlaku na důslednou ochranu hranic a lepší spolupráci se třetími státy, kam musíme být schopní rychle deportovat všechny nelegální migranty bez nároku na azyl,“ uvedl premiér.

Evropská rada znovu potvrdila podporu nezávislosti, svrchovanosti a územní celistvosti Ukrajiny. Evropská unie bude i nadále ve spolupráci s podobně smýšlejícími partnery a spojenci poskytovat Ukrajině a jejímu lidu komplexní politickou, finanční, hospodářskou, humanitární, vojenskou i diplomatickou podporu. Rada se také shodla na prodloužení protiruských sankcí o dalších 12 měsíců.

Více v závěrech jednání Rady.