Dohoda mezi USA a Íránem přináší na trhy úlevu (Ranní zpráva z finančního trhu)

Uzavření dohody mezi USA a Íránem přispívá k poklesu cen ropy, rizikové averze a tržních úrokových sazeb s ohledem na slábnutí inflačního impulsu. Polská průmyslová produkce podle SG v květnu zmírnila svůj meziroční růst z dubnových 3,1 % na 0,5 %. To je výrazně pod tržním konsensem (+2,8 % y/y). Oslabení tamní průmyslové produkce může indikovat slabší květen i pro české průmyslníky, byť vztah mezi vývojem polské a české průmyslové produkce v posledních měsících zeslábl.

Slabší květen pro polský průmysl

Polská data průmyslové produkce mohou naznačit vývoj domácího průmyslu v květnu. Podle odhadu SG dojde k výraznému snížení polské produkce o 4,4 % m/m a zmírnění meziročního růstu na 0,5 % y/y, zatímco tržní konsensus předpokládá zmírnění z 3,1 % v dubnu na 2,8 % y/y v květnu. Poslední měsíce však ukázaly slabý vztah mezi polskou a českou průmyslovou produkcí, a to i s ohledem na nedávný velmi volatilní vývoj polského průmyslu. Také předstihová data z českého průmyslu nicméně zatím indikují slabší květen pro domácí průmyslníky poté, co produkce v dubnu překvapila silným růstem o 1,4 % m/m, a to navzdory zdražujícím energiím.

ČNB nezůstala jen u rétoriky a utáhla měnovou politiku

Česká národní banka rozhodla o zvýšení sazeb o 25 bb, dvoutýdenní repo sazba tedy nyní dosahuje 3,75 %. To sice bylo dle očekávání trhu, analytický konsensus byl ale relativně vyrovnaný, když dle Bloombergu 9 z 22 analytiků očekávalo stabilitu sazeb. Zvýšení sazeb přichází po poměrně překvapivém obratu v rétorice některých členů bankovní rady, kteří v minulém týdnu výrazně podpořili sázky na zvyšování úrokových sazeb. Nyní i s ohledem na uklidnění situace na Blízkém východě si nicméně myslíme, že bankovní rada s dalším zvyšování sazeb nebude příliš spěchat. Náš základní scénář zatím počítá se stabilitou sazeb, finanční trh přitom sází na další zvyšování, více zde: https://bit.ly/CNB_Jun26_CZ. Stejně jako před ostatními měnověpolitickými zasedáními od roku 2023 korunové úrokové sazby rostly, zřejmě s přispěním neustálé jestřábí rétoriky, ve většině případů ale pak po zasedáních měly tendenci klesat, když trhy často přeceňovaly jestřábí rétoriku. I když na vzorku zasedání od roku 2024 pak víceméně docházelo ke zpětné korekci (viz graf níže).

Včera zasedala i Bank of England, která v poměru hlasů 7:2 ponechala klíčovou úrokovou sazbu beze změny na úrovni 3,75 %. Další kroky zřejmě zůstanou závislé na vyhodnocování dat. Uklidnění situace na Blízkém východě a pokles cen ropy nyní spíše nahrává stabilitě tamních sazeb, což je i předpoklad SG. Finanční trhy ale dále sázejí na zvýšení sazeb v letošním roce.

Na trzích dále rezonoval středeční jestřábí debut K. Warshe, nového šéfa Fedu, a také uzavření memoranda mezi USA a Íránem. Cena ropy Brent tak dále klesla k úrovni 80 USD/barel. To se odrazilo i na mírném poklesu tržních úrokových sazeb, americký dolar ale navzdory nižší rizikové averzi posiloval s ohledem na výstupy ze středečního zasedání Fedu. To nenahrávalo středoevropským měnám, česká koruna ale tradičně zůstala méně ovlivněná a zůstala nejprve poblíž úrovní kolem 24,18 CZK/EUR, v závěru seance ale výrazněji oslabila nad 24,20 CZK/EUR. Nadále ji ale zřejmě podporují menší riziková averze a zvýšené sazby díky sázkám na utahování měnové politiky ČNB, přestože se úrokový diferenciál dvouletých tržních sazeb jednoznačně nepohybuje jejím směrem.