ČNB se pojišťuje proti inflačním rizikům a zvyšuje sazby (Tématické reporty)

Po nedávné jestřábí otočce ve své komunikaci, ČNB na dnešním zasedání doručila slibované zvýšení úrokových sazeb. Základní repo sazba tak vzrostla o 25 bb na 3,75 %. K tomu zřejmě přispěly obavy bankovní rady z dalšího vývoje inflace, a především pak její jádrové složky. Po zbytek letošního roku i pro celý příští rok očekáváme stabilitu úrokových sazeb, když dnešní zvýšení chápeme spíše jako preventivní opatření. Z hlediska dalšího možného pohybu sazeb ale jako pravděpodobnější stále vidíme jejich zvýšení. Důvodem je robustní domácí ekonomika spolu s rychlým růstem mezd, ke které se v dalších měsících bude jako argument stále silněji přidávat i expanzivní fiskální politika.

Česká národní banka na dnešním zasedání zvýšila základní repo sazbu o 25 bb na 3,75 %. To bylo v souladu s naším odhadem, analytickým konsensem i zaceněním finančního trhu. Očekávání ohledně zvyšování úrokových sazeb se však začala formovat teprve přibližně dva týdny před zasedáním, kdy někteří centrální bankéři včetně guvernéra Michla vystoupili s překvapivě jestřábími vyjádřeními. Pro zvýšení úrokových sazeb hlasovalo šest členů bankovní rady. Jeden zbylý hlas pak byl pro ponechání sazeb beze změny. Kdo z bankovní rady měl odlišný názor se však dozvíme až z písemného záznamu o průběhu dnešního zasedání, který bude zveřejněn příští čtvrtek (25.6.).

Důvodem pro zvýšení sazeb byly nejspíše hlavně obavy bankovní rady z dalšího vývoje inflace, především pak její jádrové složky. Celková inflace v květnu překvapivě výrazně klesla z 2,5 % na 2,1 % y/y a pro červen nelze vyloučit její další snížení možná až pod dvouprocentní cíl centrální banky. K jejímu příznivému vývoji v těchto dvou měsících ovšem pomáhá technický efekt vyšší srovnávací základy loňského roku. Po jeho odeznění pravděpodobně ve druhém letošním pololetí opět dojde k urychlení tempa meziročního cenového růstu, a to i kvůli zpožděným efektům konfliktu na Blízkém východě. Větším problémem pro centrální banku je nyní jádrová inflace, která v květnu již třetí měsíc v řadě zůstala na 2,9 % y/y, tedy na dosah horní meze jejího tolerančního pásma. Navíc zatímco celková inflace v květnu odpovídala prognóze ČNB, jádrová složka byla oproti ní o 0,1 pb vyšší. Problémem zůstává zejména vysoký růst imputovaného nájemného (5,3 % y/y v květnu), který pohání pokračující zvyšování cen nemovitostí, k němuž se nyní přidává ještě vliv výrazně zdražujících stavebních materiálů. Jádrová inflace by se tak mohla v dalších měsících dostat nad 3 % y/y. Více jsme poslední data vývoje inflace analyzovali zde: https://bit.ly/CPI_May26_CZ.

Další zvyšování úrokových sazeb ČNB prozatím neočekáváme, rizika jsou ale podle nás tímto směrem vychýlena. Komunikace bankovní rady před zasedáním naznačovala, že dnešní zvýšení sazeb může ze strany centrální banky představovat jakési pojištění lepší pozice před narůstajícími inflačními riziky. Tato rizika se přitom s poklesem cen energetických komodit včetně ropy, ke kterému v posledních dnech na finančních trzích došlo, o něco zmírnila. Navzdory tomu však nečekáme, že by se úrokové sazby měly brzy opět vrátit níže. Na současné restriktivně působící úrovni 3,75 % podle naší aktuální prognózy repo sazba setrvá po zbytek letošního roku i celý příští rok. Důvodem je jednak robustní česká ekonomika, která prozatím odolává vnějším tlakům, rychle rostoucí mzdy a k tomu se s dalšími měsíci bude nejspíše stále silněji přidávat argument uvolněné fiskální politiky. I proto je podle nás z hlediska případného dalšího pohybu úrokových sazeb pravděpodobnější jejich další zvýšení oproti možnému snížení. Guvernér Michl na tiskové konferenci žádná vodítka ohledně budoucího vývoje úrokových sazeb neposkytl, když pouze zmínil, že další kroky centrální banky budou závislé na nově zveřejněných datech. Rizika dosahování dvouprocentního inflačního cíle ale bankovní rada nadále hodnotí jako vychýlená v proinflačním směru.

Přečtěte si také k úrokovým sazbám