ČNB po čtyřech letech zvyšuje úrokové sazby

Česká národní banka zvýšila základní úrokovou sazbu na 3,75 %. Jde o preventivní krok reagující na inflační rizika, nikoli o začátek nového cyklu výrazného utahování měnové politiky.

Zasedání bankovní rady ČNB (18. 6. 2026)

Klíčové body

• ČNB zvýšila repo sazbu o 25 bazických bodů na 3,75 %.
• Hlavními riziky jsou mzdy, jádrová inflace a energie.
• Základním scénářem zůstává stabilita sazeb ve druhé polovině roku.

Bankovní rada ČNB na dnešním zasedání přistoupila k preventivnímu zvýšení sazeb. Hlavní úroková sazba, dvoutýdenní repo, se tak zvyšuje o 25 bazických bodů na 3,75 %. Finanční trh s tímto krokem počítal, a proto byla bezprostřední reakce koruny omezená.

Jde o první zvýšení sazeb ze strany ČNB od června 2022. Aktuální krok je podle mě vhodné chápat spíše jako preventivní jemné doladění měnové politiky než jako začátek nového cyklu utahování. To však neznamená, že ČNB nemůže ve druhé polovině letošního roku sazby v případě potřeby ještě mírně zvýšit. Budoucí kroky ČNB v nastavení měnové politiky může na nadcházející tiskové konferenci ještě detailněji nastínit guvernér Aleš Michl.

Argumentů pro zvýšení sazeb lze najít hned několik. Vysoké ceny energetických komodit v návaznosti na blízkovýchodní konflikt členové bankovní rady zmiňovaly jako riziko přesunu inflačních tlaků i do dalších cenových okruhů. Na začátku letošního roku také razantně zrychlil růst mezd, což je statistika, na kterou ČNB hodně dá. Zároveň v ČR přetrvává vyšší tempo růstu jádrové složky inflace těsně pod úrovní 3 % a ve druhé polovině roku nelze vyloučit zrychlení lehce nad tuto úroveň. V neposlední řadě v červnu zvýšila úrokové sazby Evropská centrální banka (ECB). To sice neznamená, že ČNB musí automaticky postupovat stejně, ale vyšší sazby v eurozóně vliv na rozhodování bankovní rady samozřejmě mají.

Obratem je však nutné dodat, že zde máme i řadu argumentů, které podporovaly spíše stabilitu sazeb a setrvání bankovní rady ve vyčkávacím režimu. V návaznosti na čerstvou dohodu mezi Íránem a USA ceny ropy i zemního plynu výrazně poklesly, což aktuálně snižuje i sekundární inflační rizika pro druhou polovinu roku. Samozřejmě za předpokladu, že pokles cen energetických komodit bude trvalý. Zároveň květnová inflace mezi průmyslovými a zemědělskými výrobci byla o dost nižší, než se očekávalo. Pokud jde o mzdy na začátku letošního rou, tak sice platí, že ty rostly opravdu rychle, ale část jejich růstu byla dána i statistickým efektem, když Český statistický úřad (ČSÚ) revidoval růst mezd z loňského roku. Dalším argumentem proti vyšším sazbám je zpomalení spotřebitelské inflace v květnu na 2,1 %. A důležité je, že inflační momentum v jádrové složce (3měsíční klouzavý průměr) se v květnu rovněž zmírnilo.

Nejpravděpodobnějším scénářem je podle mě nyní stabilita sazeb na nadcházejících zasedáních ČNB ve druhé polovině letošního roku. Ještě jeden bezpečnostní „hike“ o 25 bodů však zcela vyloučit nelze.

FAQ

Proč ČNB zvýšila sazby?

Kvůli inflačním rizikům a silnému růstu mezd.

Začíná nový cyklus zvyšování sazeb?

Ne, jde spíše o preventivní krok.

Může ČNB letos zvýšit sazby znovu?

Ano, jeden další růst nelze vyloučit.

Přečtěte si také k úrokovým sazbám