Letošní Den boje proti suchu a rozšiřování pouští připomíná význam pastvin i potřebu zadržovat vodu v krajině

17. června si již tradičně připomínáme Světový den boje proti suchu a rozšiřování pouští. V roce 1995 jej zavedla Organizace spojených národů, aby upozorňoval svět na přetrvávající problém sucha a degradacie půdy v ohrožených oblastech. Tématem letošní osvětové kampaně jsou pastviny: jejich význam, obnova a respekt k nim. Také Česko se v posledních letech stále více potýká s dopady sucha. Ministerstvo životního prostředí proto dlouhodobě podporuje opatření ke jejich zmírnění. Jen vloni bylo na tato opatření vynaloženo z národních i evropských zdrojů přibližně 26,8 miliardy Kč.

V podmínkách České republiky se dopady změny klimatu stále více projevují v oblasti hospodaření s vodou. Vodní režim je výrazně ovlivněn – zvyšuje se výpar, mění se rozložení srážek v čase i objemech, a roste tak riziko sucha a nedostatku vody. Vzhledem k omezeným vodním zdrojům na našem území je proto zásadní zadržovat srážkovou vodu v sídlech i v krajině.

Podle prognóz klimatologů roční úhrny srážek neklesají, prioritou je proto jejich efektivní zadržení v místě dopadu, omezení odtoku a akumulace ve vodních nádržích nebo řízená infiltrace do podzemních vod. Nedostatek vody může v suchých obdobích omezovat provoz hospodářství i veřejné infrastruktury, proto byly zřízeny komise pro sucho a plány pro zvládání sucha a nedostatku vody.

Problematika sucha řeší zejména Koncepce ochrany před následky sucha pro území České republiky, Strategie přizpůsobení se změně klimatu v podmínkách ČR a Národní akční plán adaptace na změnu klimatu. Zásadní bylo i doplnění vodního zákona v roce 2020, které zavedlo systém zvládání sucha a nedostatku vody.

Podpora ke zmírnění dopadů sucha z národních i evropských zdrojů směřuje například na hospodaření se srážkovou vodou, obnovu mokřadů, tůní a malých vodních nádrží, revitalizacie toků, výsadbu zeleně či další adaptační prvky v krajině i ve městech.

Pastviny jako hlavní téma Světového dne boje proti suchu a rozšiřování pouští

Pastviny patří k nejvíce podceňovaným ekosystémům, přitom pokrývají téměř polovinu pevninského povrchu Země a jsou nezbytné pro odolnost vůči změně klimatu, pro zajištění potravin a vody, ochranu biologické rozmanitosti i pro kulturní dědictví a obživu pasteveckých a domorodých komunit. Až polovina všech pastvin je však degradovaná nebo ohrožená, což zhoršuje potravinovou a vodní bezpečnost, odolnost vůči změně klimatu a poškozuje živobytí venkovského obyvatelstva.

Rok 2026 je též mezinárodním rokem pastvin a pastevců. Jeho cílem je upozorňovat na nutnost uznat a ocenit pastviny za klíčové funkce, které plní.

Úmluva OSN o boji proti desertifikaci, sjednaná v roce 1994, je celosvětovou mezinárodní smlouvou pro ochranu půdy před degradací a zmírňování dopadů velkého sucha. Zapojeno je v ní aktuálně 197 smluvních stran (196 států a jako celek i Evropská unie). Úmluva pamatuje také na region střední a východní Evropy, jehož specifické podmínky, jako je ohroženost vodní a větrnou erozí či znečištění půd chemickými látkami, řeší příloha V této úmluvy, platná od roku 2001. Česká republika přistoupila k úmluvě v roce 2000 a podílí se tak na celosvětové úrovni na hledání způsobů, jak zmírňovat dopady sucha a jak předcházet degradaci půdy v ohrožených oblastech.