Firmy budou soutěžit o 3,7 miliardy na AI, obranné technologie či biotechnologie. Zájem asi výrazně převýší dostupné prostředky

České firmy mohou tento týden začít žádat o podporu z nových výzev programu STEP, které mají nasměrovat 3,7 miliardy korun do výzkumu, vývoje a investic v kritických technologiích. Peníze mají mířit mimo jiné do AI, kyberbezpečnosti, mikroelektroniky, biotechnologií, obranných technologií a čistého průmyslu.

Tyto evropské výzvy do českého prostředí přenáší ministerstvo průmyslu a obchodu prostřednictvím dvou nových národních výzev v celkové očekávané alokaci 3,7 miliardy korun. „V Evropské unii dochází v poslední době k obrovskému posunu. EU za největšími ekonomikami – USA a Čínou – v technologickém pokroku dlouhodobě zaostávala a nechávalo ji to klidnou. Teď se to ale začíná měnit a mohou z toho těžit i české firmy,“ vysvětluje David Kotris, CEO enovation, poradenské firmy v oblasti dotačního poradenství.

Aktuální výzvy vypisované tento týden budou zaměřené na výzkum a vývoj kritických technologií a investice do nich. Tzn, že firmy mohou získat dotační podporu jak na průmyslový výzkum experimentální vývoj a získání know-how nutného k zavádění inovací, tak i na investice do výroby. „Míří výhradně na klíčové oblasti strategických technologií, tedy biotechnologie, čisté technologie, digitální a deep-tech technologie, ale i na obranné a bezpečnostní technologie,“ dodává David Kotris.

Výzva STEP není určena jen velkým korporacím, ale mohou ji využít i malé a střední firmy. Jednotlivý projekt může získat až 250 milionů korun, dotace přitom pokryjí maximálně 75 % nákladů na projekt. Projekty musí přinášet inovativní prvky s hospodářským potenciálem a prokazatelně přispívat k evropské soběstačnosti v prioritních oblastech.

Ministerstvo tento týden výzvy otevírá s tím, že žádosti půjde podávat do poloviny července. „Zájemci by nicméně neměli váhat ani den. Už minulé podobné výzvy v deep-tech technologiích ukázaly na obrovský počet velmi kvalitních projektů, na které se nedostalo. Totéž se bude dít i u této výzvy, proto se firmám nevyplatí otálet s konzultacemi svých záměrů a přípravou žádostí. Pokud to nechají na poslední chvíli, předběhnou je ty firmy, které se včas připravily,” upozornil David Kotris.

Mezi projekty, které lze dvěma novými výzvami financovat, patří především:

Digitální technologie a deep-tech: pro projekty zaměřené na AI, kybernetickou bezpečnost, cloudové technologie, mikroelektroniku. Projekty stojící na průlomových technologických objevech.

Obranné technologie: pro projekty zaměřené na protivzdušnou a protiraketovou obranu, bezpilotní systémy, kybernetickou obranu, bezpečnou komunikaci, námořní a podmořské technologie, vojenskou mobilitu, průzkumné systémy a ochranné technologie.

Čisté technologie: pro firmy vyvíjející nebo zavádějící řešení přispívající k zelené transformaci, např. solární technologie, bioplyn a biometan, průmyslová dekarbonizace.

Biotechnologie: pro projekty v oblasti biomanufacturingu, zdravotních technologií a příbuzných oborů, např. DNA technologie, genová terapie, biomedicína a další.

Podpora kritických technologií je dalším krokem, kterým chce Evropa dohánět svou technologickou zaostalost. V minulých dnech např. spustila nový investiční fond na podporu technologických start-upů, který evropským firmám přinese další miliardy eur.

Nový fond je nicméně jen jeden z prvních kroků, který má konkurenceschopnost Evropy zvýšit. Evropa zároveň podniká kroky ke zjednodušení legislativních podmínek. Vzniká tzv. 28. režim („dvacátý osmý režim“, též známý jako EU Inc.), který sjednotí právní, daňové i další podmínky pro všechny členské státy vs. režimy pro 27 členských států. Díky EU Inc. by tak např. mělo být možné vytvořit firmu do 48 hodin kdekoli v EU a fungovat za stejných podmínek v jakékoli zemi unie.

„Nebude se přitom jednat jen o finanční nástroj, ale také o součást širší strategie evropské technologické suverenity. EU chce zajistit, aby klíčové technologie, know-how a duševní vlastnictví zůstávaly v Evropě. Mělo by to být i prioritou České republiky, ale dlouhodobě se tak neděje,“ uzavřel David Kotris. Česká republika totiž v podpoře start-upového prostředí dlouhodobě uzavírá evropské žebříčky. V plnění evropských standardů, ke kterým se zavázala před pěti lety, patří mezi nejhorší evropské země, v žebříčku 24 zemí je třetí od konce.