Japonské nízké sazby pomalu končí a trhům se to nelíbí

V japonské ekonomice dlouhá desetiletí platilo, že půjčovat si japonské jeny za nulový úrok a využívat je v tzv. carry trades (strategie, kdy si investoři půjčují levně v jedné měně a investují do aktiv s vyšším výnosem) je smysluplnou cestou k zhodnocení kapitálu. Tamní ekonomika si na začátku 90. let prošla splasknutím bubliny a bolestivou krizí, která ovlivnila měnovou a fiskální politiku na celá desetiletí. Změnu přinesla až kombinace pandemie COVID-19, narušených dodavatelských řetězců, růstu cen energií a oslabení jenu, která ukončila dlouhé období velmi nízké inflace. A s ním politiku nulových úrokových sazeb. Nyní se zdá, že tamní měnová politika začíná být pro světovou ekonomiku problém.

Jak jsme naznačili v úvodu článku, tak dlouho platilo, že si investoři pro tzv. carry trades mohou půjčovat levné japonské jeny. Politika Bank of Japan po desetiletí stála na nulových či dokonce záporných sazbách. Celé roky se levně půjčovalo v jenech a kapitál se investoval do aktiv s vyšším výnosem, hlavně amerických akcií, dluhopisů, kreditních aktiv, EM měn a krypta. Jakmile však japonská centrální banka zvyšuje sazby a jen začne posilovat, tato strategie přestává fungovat. A to z důvodu, že roste náklad financování, klesá výnosový diferenciál (rozdíl mezi úroky) a investoři mohou být nuceni zavírat pozice.

Finanční trhy nyní očekávají v červnu další zpřísnění měnové politiky od Bank of Japan. Podle těchto dat trh aktuálně ve velké míře počítá se zvýšením sazby z 0,75 % na 1,00 %, což by byla nejvyšší úroveň sazeb v Japonsku od roku 1995. Guvernér centrální banky Kazuo Ueda v posledních projevech výrazně přitvrdil rétoriku a začal více řešit inflační rizika než podporu ekonomiky. Hrozí tedy, že levná likvidita v jenech bude dále vysychat a s ní i nucený prodej pozic. Japonská měnová autorita se obává, že inflační tlaky zůstanou nad cílem delší dobu. Banka sleduje tzv. trendovou inflaci, která očišťuje vliv vládních dotací na energie a dalších jednorázových opatření. Ta se již dostala na 2,8 % na meziroční bázi. Centrální banka se obává především růstu mezd, dražších energií. Má důvod, ceny energií zůstávají vysoko a mzdové inflační tlaky se objevují nyní ve všech vyspělých ekonomikách.

Pokud by odhady analytiků Bloomberg byly pravdivé, tak celkový objem pozic financovaných levnými japonskými jeny může dosahovat až jednoho bilionu USD. A to v případě, že se započítají i další formy financování mimo klasické bankovní úvěry. S tím, že každý úrokový „hike“ (zvýšení úrokových sazeb) atraktivitu carry trades snižuje a vytváří tlak na postupné uzavírání části těchto pozic. V případě, že BoJ bude svojí politikou dál tento objem zmenšovat, tak bude docházet k odlivu likvidity a medvědí trend na kryptu i dalších aktivech nemusí být u konce.

Zlato si své místo v investičním světě bezpochyby zaslouží. Historicky pomáhalo chránit majetek během krizí, nabízí diverzifikaci a není závislé na hospodaření konkrétní firmy nebo státu. Současnou korekci ceny zlata mohou dlouhodobí investoři vnímat jako příležitost k postupnému budování pozice. A to i prostě proto, že vlády po celém světě hospodaří na dluh a centrální banky zlato do svých zásob neustále nakupují. Dobrým příkladem je i domácí ČNB, která od konce roku 2022 nakoupila zhruba 67 tun zlata, což při současných cenách představuje investici v řádu stovek miliard korun.

Kryštof Míšek, hlavní ekonom Argos Capital