Celková cenová hladina vzrostla meziročně o 2,9 %, mezičtvrtletně klesla - Vývoj ekonomiky ČR - 1. čtvrtletí 2026

5. Ceny

Celková cenová hladina v 1. kvartálu mezičtvrtletně klesla   

Celková cenová hladina (měřeno deflátorem HDP) v 1. čtvrtletí 2026 vzrostla meziročně o 2,9 %. Tempo zvolnilo ve srovnání s předchozím kvartálem. Mírnější byl růst cen spotřeby i kapitálových výdajů. Cenová hladina výdajů na konečnou spotřebu byla meziročně vyšší o 2,3 %, z toho pro domácnosti to bylo 2,0 % a pro vládní instituce 3,1 %. Cenová hladina výdajů na tvorbu hrubého kapitálu meziročně vzrostla o 3,5 %, pro samotné investiční výdaje to bylo 2,2 %. Meziroční směnné relace zahraničního obchodu se zbožím a službami zůstaly kladné a dosáhly 100,8 %. Mezičtvrtletně celková cenová hladina v 1. kvartálu 2026 klesla o 0,3 % a šlo o první pokles od začátku roku 2021. Ceny spotřeby byly nižší o 0,2 % (zejména vlivem výdajů vládních institucí, u domácností cenová hladina mírně vzrostla o 0,4 %). Cenová hladina kapitálových výdajů klesla mezičtvrtletně o 1,1 %, z toho ceny investic byly nižší o 0,4 %. Mezičtvrtletní směnné relace v 1. kvartálu dosáhly 100,0 %.

Meziroční i mezičtvrtletní růst spotřebitelských cen byl v 1. čtvrtletí jen mírný.

Index spotřebitelských cen [1] v 1. čtvrtletí 2026 meziročně vzrostl o 1,6 %. Přírůstek tak výrazně zpomalil ve srovnání s předchozím kvartálem (2,2 %) a byl nejnižší od 4. kvartálu 2016. Za poměrně výrazným zvolněním tempa růstu za celé čtvrtletí stály především první dva měsíce roku. V březnu totiž došlo k posílení růstu cen, které bylo navázáno na prudké zvýšení cen pohonných hmot. Zpomalení meziročního růstu spotřebitelských cen v 1. čtvrtletí ovlivnily především ceny potravin a nealkoholických nápojů, u kterých se zastavil meziroční nárůst, a dále bydlení a energie, kde se prohloubil pokles cen elektřiny. U zbytku spotřebního koše nedošlo k výraznějším změnám v dynamice cen. Největší vliv na meziroční růst spotřebitelských cen díky oslabení u potravin a bydlení získaly oddíly alkoholické nápoje a tabák a stravovací a ubytovací služby. Ve směru meziročního poklesu působily jako jediné ceny odívání a obuvi. Mezičtvrtletně se spotřebitelské ceny v 1. kvartálu 2026 zvýšily o 0,7 %. Začátek roku je charakteristický výraznějším mezičtvrtletním navýšením cen, tentokrát šlo o nejnižší nárůst za 1. kvartál od roku 2016. Obvyklý silný nárůst byl zachycen u cen alkoholických nápojů a tabáku, a naopak ve směru poklesu působily ceny bydlení a energií.

Meziroční růst cen potravin
a nealkoholických nápojů výrazně zpomalil.

Už ve druhé polovině loňského roku došlo u potravin a nealkoholických nápojů ke dvěma mezičtvrtletním poklesům cen, které se zároveň projevily jako výrazné zpomalení meziročního růstu. V 1. čtvrtletí ceny potravin a nealkoholických nápojů mezičtvrtletně vzrostly o 0,4 %, ale propad meziročního tempa pokračoval a ceny v oddílu tak meziročně stagnovaly (růst o 0,2 %). Zpomalení meziroční dynamiky ovlivnily zejména mírněji rostoucí ceny masa (2,4 %), cukru a cukrovinek (3,6 %) a nealkoholických nápojů (1,9 %), dále přechod u mléka a mléčných výrobků z růstu do poklesu o 0,3 % a prohloubení propadu cen olejů a tuků na −18,2 %. Mírněji rostly i ceny obilovin a výrobků z nich (1,9 %). Posílil jen meziroční růst cen ryb a mořských plodů na 3,3 % a zmírnil pokles cen zeleniny, luštěnin a brambor (−0,9 %).

Náklady na bydlení rostly díky propadu cen elektřiny jen mírně.

Ceny bydlení a energií v 1. čtvrtletí 2026 mezičtvrtletně klesly o 0,5 %, což zároveň vedlo k propadu jejich meziročního přírůstku na 0,9 %. Na popsaný mezičtvrtletní i meziroční vývoj přitom klíčově působily ceny elektřiny, plynu a ostatních paliv, u kterých došlo k prohloubení poklesu (mezičtvrtletního na −4,6 %, meziročního na −7,3 %). Ve zbytku oddílu růst cen spíše posiloval, což koresponduje s obdobím počátku roku, kdy dochází k aktualizacím smluv a ceníků. Ceny nájemného za bydlení byly meziročně vyšší o 6,2 % a imputovaného nájemného [2] o 5,2 %. Solidní růst si držely i ceny drobných oprav a údržby (3,5 %), stejně jako dodávek vody a ostatních služeb souvisejících s bydlením (3,5 %).

Graf č. 10 Ceny ve vybraných oddílech indexu spotřebitelských cen (meziročně v %)

Zdroj: ČSÚ

Ceny dopravy během
1. čtvrtletí reagovaly na geopolitický vývoj.

Ceny dopravy v 1. čtvrtletí celkově meziročně vzrostly o 0,8 % a mezičtvrtletně o 1,7 %. Vliv dopravy na celkový meziroční vývoj spotřebitelských cen byl v první čtvrtině roku malý, ale meziroční tempo oproti konci roku 2025 posílilo. Hlavní roli v tom hrály náklady na provoz osobních dopravních prostředků, které se z poklesu dostaly do růstu o 0,8 %. Klíčovým faktorem byly samozřejmě ceny pohonných hmot, jejichž meziroční pokles se za celé čtvrtletí zmírnil na −1,6 %. Výsledek za celý kvartál skrývá prudký březnový zlom, ke kterému došlo v souvislosti s geopolitickou situací na Blízkém východě. V samotném březnu totiž ceny pohonných hmot meziročně vzrostly o 13,1 % (v únoru −8,4 %). V celém oddílu doprava byly ceny v březnu meziročně vyšší o 5,5 % (v únoru −1,5 %). Meziroční růst cen přepravních a poštovních služeb v 1. čtvrtletí dosáhl 8,3 %, přírůstek cen osobní dopravy posílil na 1,9 % a u nákupu osobních dopravních prostředků naopak oslabil na 0,4 %.

Trval silný růst cen služeb.

Oslabení růstu cen ve dvou výše uvedených váhově nejvýznamnějších oddílech vedlo k tomu, že největší příspěvek k celkovému meziročnímu nárůstu spotřebitelských cen měly alkoholické nápoje a tabák. Jejich ceny meziročně vzrostly o 4,0 % a mezičtvrtletně o 2,8 %. Meziročně rostly především ceny tabáku (5,9 %), mírněji pak zdražovaly alkoholické nápoje (1,8 %). Stálé meziroční tempo si držely v 1. kvartálu ceny stravovacích a ubytovacích služeb (4,6 %), které společně s cenami alkoholu a tabáku nejvíce přispívaly k celkovému růstu spotřebitelských cen. Mezičtvrtletně zde ceny vzrostly o 1,1 %. I v dalších oblastech služeb se udržoval silný růst cen. Ceny pojištění a finančních služeb byly meziročně vyšší o 5,2 % a mezičtvrtletně o 2,0 %. Ceny osobní a sociální péče a různého dalšího zboží a služeb pak meziročně vzrostly o 3,6 % a mezičtvrtletně o 2,4 %. Ceny v oblasti zdraví byly meziročně vyšší o 4,1 % a mezičtvrtletně o 2,5 %. Ceny vzdělávání meziročně vzrostly o 4,0 % při mezičtvrtletní stagnaci (0,2 %).

Jediným oddílem, kde ceny meziročně klesly, zůstalo v 1. čtvrtletí odívání a obuv.

Výjimkou mezi službami byly rekreace, sport a kultura, kde naopak meziroční přírůstek cen oslabil na nejnižší úroveň od 1. čtvrtletí 2021 (2,2 %). Do nového roku se tak přenesl vliv mezičtvrtletního propadu, ke kterému došlo v loňském 4. kvartálu (šlo především o ceny organizovaných dovolených a zájezdů). V 1. čtvrtletí byly ceny rekreací a kultury mezičtvrtletně vyšší o 2,1 %. Stabilní zůstal meziroční růst cen v oblasti informací a telekomunikací (2,3 %, mezičtvrtletně 0,6 %). Dál pokračoval také slabý meziroční růst cen vybavení, zařízení a služeb pro domácnost (1,4 %, 0,6 % mezičtvrtletně). Jediný oddíl spotřebitelského koše, kde v 1. čtvrtletí došlo k meziročnímu poklesu, bylo odívání a obuv (−2,5 %, mezičtvrtletně o −2,7 %).

Graf č. 11 Ceny nemovitostí (meziroční změna, v %)

Zdroj: ČSÚ

Spotřebitelské ceny v EU rostly.

Meziroční růst spotřebitelských cen v EU (měřeno harmonizovaným indexem spotřebitelských cen [3] ) v 1. čtvrtletí 2026 dosáhl 2,3 %. Na celkovém nárůstu za kvartál se částečně projevilo březnové zrychlení tempa ovlivněné zdražením pohonných hmot. Za celé 1. čtvrtletí meziročně nejvíce rostly ceny v oblasti vzdělávání (4,5 %), stravovacích a ubytovacích služeb (4,1 %) a alkoholických nápojů a tabáku (3,9 %). Nadále nadprůměrně rostly ceny služeb, jako jsou pojištění a finanční služby (3,6 %), osobní a sociální péče a různého zboží a služeb (3,0 %) nebo zdraví (2,9 %). Nejvíce se v 1. čtvrtletí meziročně zvýšily spotřebitelské ceny v Rumunsku (8,6 %), Chorvatsku (4,1 %) a na Slovensku (4,0 %). Naopak nejnižší nárůst měly ceny v Dánsku (0,7 %), Francii (1,1 %) a shodně o 1,2 % na Kypru a v Česku (rozdíl oproti indexu spotřebitelských cen je způsoben absencí imputovaného nájemného v HICP). Mezičtvrtletně se spotřebitelské ceny v EU v 1. čtvrtletí zvýšily o 0,5 %. Největší mezičtvrtletní přírůstek měly ceny alkoholických nápojů a tabáku (1,7 %), pojištění a finančních služeb (1,6 %) a dopravy (1,3 %). Klesly jen ceny oděvů a obuvi (−7,9 %) a rekreací a kultury (−0,3 %). Největší mezičtvrtletní přírůstek měly ceny v Litvě (2,4 %), na Slovensku (1,9 %) a v Rumunsku (1,8 %). V šesti zemích ceny mezičtvrtletně poklesly, nejvíce na Maltě (−1,3 %), Kypru (−0,6 %) a v Dánsku a Portugalsku (−0,5 %).

Meziroční růst cen bytů v 1. čtvrtletí zpomalil.

Nabídkové ceny bytů v Česku v 1. čtvrtletí meziročně vzrostly o 12,9 % a mezičtvrtletně o 2,7 %. Meziroční tempo výrazně zpomalilo oproti předchozímu roku, na čemž měla podíl hlavně vysoká srovnávací základna (v loňském 1. kvartálu došlo ke skokovému zrychlení mezičtvrtletního tempa, které pak v průběhu roku zvolnilo). Výrazněji zpomalil meziroční růst nabídkových cen bytů v Praze (8,9 %, mezičtvrtletně 2,4 %), mimo Prahu bylo zvolnění mírnější (17,7 %, mezičtvrtletně 3,1 %). Realizované ceny bytů v Česku v 1. čtvrtletí meziročně vzrostly o 14,5 % a přírůstek také zpomalil. Mírnější byl i jejich mezičtvrtletní nárůst (2,7 %). Výrazněji zbrzdilo mezičtvrtletní navýšení realizovaných cen bytů v Praze (1,5 %, meziročně 11,5 %). U cen bytů mimo Prahu zůstal mezičtvrtletní nárůst stále na vysoké úrovni 3,1 % a byl doprovázen meziročním přírůstkem 15,4 %. Realizované ceny nových bytů v Praze se v 1. čtvrtletí mezičtvrtletně zvýšily o 1,3 % a jejich meziroční přírůstek zpomalil na 11,1 %.

Graf č. 12 Ceny hlavních skupin průmyslových výrobců (meziroční změna, v %, podle klasifikace CPA)

Zdroj: ČSÚ

Ceny průmyslových výrobců v 1. kvartálu klesaly.

Meziroční pokles cen průmyslových výrobců se v 1. čtvrtletí 2026 prohloubil na −2,3 % a mezičtvrtletně byly ceny nižší o 0,2 %. Březnové prudké zvýšení světových cen ropy se promítlo hlavně v oblasti cen koksu a rafinovaných ropných výrobků a mělo limitovaný dopad na vývoj cen průmyslových výrobců za celé čtvrtletí. Za prohloubením meziročního poklesu cen průmyslových výrobců stály především ceny elektřiny, plynu, páry a klimatizovaného vzduchu, které klesly meziročně o 7,9 % a mezičtvrtletně o 3,5 %. Naopak u cen těžby a dobývání došlo ke zmírnění meziročního poklesu na −1,0 % (mezičtvrtletně ceny vzrostly o 0,3 %). Podepsalo se na tom především zmírnění poklesu cen černého a hnědého uhlí a lignitu. Ceny zásobování vodou a služeb souvisejících s odpadními vodami se meziročně i mezičtvrtletně zvýšily o 3,9 %. Ceny výrobků a služeb zpracovatelského průmyslu se v 1. čtvrtletí meziročně snížily o 0,8 % a mezičtvrtletně vzrostly o 0,6 %.

Trval meziroční pokles cen ve zpracovatelském průmyslu.

Meziroční pokles cen výrobků a služeb zpracovatelského průmyslu se oproti předchozímu kvartálu výrazně nezměnil. U potravinářských výrobků (−2,4 %) a textilií (−1,8 %) se ceny dostaly z předchozího růstu do meziročního poklesu. Meziročně klesaly také ceny chemických látek a přípravků (−9,1 %), papíru a výrobků z něj (−3,8 %), motorových vozidel (−2,2 %), kovodělných výrobků (−1,3 %) nebo pryžových a plastových výrobků (−1,1 %). Zmírnil se naopak pokles cen elektrických zařízení (−0,8 %) a počítačů, elektronických a optických přístrojů (−0,4 %). Nejvíce se v 1. čtvrtletí meziročně zvýšily ceny dřeva a výrobků z něj kromě nábytku (10,0 %) a dále oprav, údržby a instalace strojů a zařízení (3,9 %), tiskařských a nahrávacích služeb (3,9 %), nábytku (3,0 %), základních farmaceutických výrobků a přípravků (2,5 %), ostatních dopravních prostředků (2,4 %) a ostatních nekovových minerálních výrobků (2,3 %).

Ceny průmyslových výrobců v EU mezičtvrtletně rostly.

Ceny průmyslových výrobců v EU [4] v 1. čtvrtletí mezičtvrtletně vzrostly o 1,5 %. Po sérii poklesů začaly růst ceny těžby a dobývání (4,3 %) a vyšší byly i ceny ve zpracovatelském průmyslu (1,7 %) a ceny elektřiny, plynu, páry a klimatizovaného vzduchu (1,4 %). Nejvíce se mezičtvrtletně zvýšily ceny průmyslových výrobců v Bulharsku (7,9 %), Estonsku (7,1 %) a ve Finsku (5,9 %). Naopak v pěti zemích ceny klesly, nejvíce na Kypru (−0,9 %) a na Slovensku (−0,8 %) a mírně také v Německu (−0,3 %), Portugalsku a Česku (shodně o 0,2 %). Meziroční pokles cen průmyslových výrobců dosáhl v 1. kvartálu 0,9 %. Meziroční pokles cen elektřiny, plynu, páry a klimatizovaného vzduchu se prohloubil na 6,9 % a ceny těžby a dobývání byly nižší o 1,2 %. Naopak v případě zpracovatelského průmyslu posílil meziroční přírůstek cen na 1,3 %. Největší meziroční pokles cen průmyslových výrobců v 1. čtvrtletí vykázalo Lucembursko (−10,7 %), Irsko (−3,4 %) a Španělsko a Česko (shodně −2,3 %). Naopak nejvyšší nárůst měly ceny v Bulharsku (9,4 %), Rumunsku (6,5 %) a Finsku (5,0 %).

Sílil růst cen materiálů
a výrobků spotřebovávaných ve stavebnictví.

Meziroční růst cen stavebních prací dle odhadů v 1. čtvrtletí dosáhl 2,7 % a oslabil ve srovnání s předchozím čtvrtletím. Mezičtvrtletně se ceny stavebních prací zvýšily o 0,9 %. Naproti tomu u ceny materiálů a výrobků spotřebovávaných ve stavebnictví bylo v 1. kvartálu patrné posilování růstu. Meziročně ceny materiálů a výrobků spotřebovávaných ve stavebnictví vzrostly o 2,1 % a mezičtvrtletně o 1,5 %.

Meziroční růst cen tržních služeb oslabil.

Ceny tržních služeb v 1. čtvrtletí 2026 meziročně vzrostly o 3,5 % a jejich přírůstek zvolnil ve srovnání s koncem roku 2025. Mezičtvrtletně ceny vzrostly o 0,2 %. Zpomalení meziročního tempa růstu bylo způsobeno především zvolněním růstu cen skladování a podpůrných služeb v dopravě na 2,5 %. Vliv mělo také mírnější zvyšování cen bezpečnostních a pátracích služeb (6,9 %), služeb v oblasti programování a souvisejícího poradenství (3,0 %) a pojištění, zajištění a penzijního financování (3,0 %), služeb v oblasti nemovitostí (2,1 %). Nejvíce k meziročnímu růstu cen tržních služeb přispívaly reklamní služby a průzkum trhu (19,4 %). Výrazný přírůstek měly rovněž ceny tvorby programů a vysílání (13,4 %), služeb v oblasti zaměstnání (8,1 %), služeb v oblasti produkce filmů, videozáznamů a televizních programů (7,0 %), informačních služeb (4,7 %), vydavatelských služeb (4,5 %) a poštovních a kurýrních služeb (4,3 %). Ceny byly meziročně nižší pouze v ostatních odborných, vědeckých a technických službách (−0,5 %, zejména překladatelské a tlumočnické služby).

Ceny zemědělských výrobců se meziročně propadly.

Ceny zemědělské výroby včetně ryb v 1. čtvrtletí 2026 meziročně klesly o 8,1 %. Šlo o první pokles od 3. čtvrtletí 2024. Ceny rostlinné výroby se propadaly o 13,9 % a pokles byl plošný. Ceny obilovin meziročně klesly o 14,6 %, z toho pšenice o 15,9 %, ječmen o 11,0 % a žito o 8,5 %. Ceny průmyslových plodin byly nižší o 11,5 %, přičemž olejniny zlevnily o 9,6 % a hluboký propad se týkal též luskovin (−21,6 %) a cukrové řepy (−23,9 %). Ceny brambor byly meziročně nižší o 23,8 %, ovoce o 36,7 %, zeleniny a zahradnických produktů o 14,0 % a krmných plodin o 5,3 %. Také v živočišné výrobě se ceny dostaly do meziročního poklesu (−1,7 %). Přispěl k tomu zejména vývoj cen prasat (−17,8 %) a mléka (−11,4 %). Naopak silný růst se držel u cen skotu (30,5 %), vajec (21,2 %) i drůbeže (9,3 %).

Ceny vývozu mezičtvrtletně rostly.

Meziroční pokles cen vývozu zboží se v 1. čtvrtletí zmírnil na −3,4 %. Vývoj kurzu koruny [5] působil v meziročním srovnání stále protiinflačně, ačkoli v průběhu 1. čtvrtletí došlo k částečnému oslabení koruny, které souviselo s geopolitickými otřesy. Mezičtvrtletně se ceny exportu zboží zvýšily o 0,8 % a šlo o první navýšení od 4. kvartálu 2024. Zdrojem inflačních tlaků byly především základní suroviny, což bylo nejvíce patrné na výrazném mezičtvrtletním nárůstu cen vývozu u těžby a dobývání (5,4 %). To také ovlivnilo značné zmírnění meziročního propadu cen v této sekci na −5,4 %. Rovněž ceny vývozu elektřiny, plynu, páry a klimatizovaného vzduchu v 1. čtvrtletí vykázaly silný mezičtvrtletní nárůst o 7,8 % a zmírnění meziročního propadu na −6,7 %. Ceny exportu v oblasti sběru, likvidace a zpracování odpadu mezičtvrtletně vzrostly o 9,9 % a meziročně byly nižší o 0,9 %. Ceny exportu produktů zemědělství, lesnictví a rybářství byly mezičtvrtletně vyšší o 3,7 % a jejich meziroční nárůst se zmírnil na 1,4 %.

Ceny vývozu koksu
a rafinovaných ropných produktů v 1. kvartálu silně mezičtvrtletně vzrostly.

Ceny vývozu produktů zpracovatelského průmyslu v 1. čtvrtletí mezičtvrtletně vzrostly o 0,4 % a jejich meziroční pokles se zmírnil na −3,5 %. U téměř všech oddílů zpracovatelského průmyslu se v 1. čtvrtletí udržoval meziroční pokles. Jedinou výjimkou byly rostoucí ceny dřeva a výrobků z něj (6,7 % meziročně, 1,0 % mezičtvrtletně). Pod vlivem mezičtvrtletních nárůstů se zmírnil meziroční pokles cen vývozu koksu a rafinovaných ropných produktů (−6,9 %, mezičtvrtletní růst o 9,0 %), počítačů, elektronických a optických přístrojů (−4,0 %, mezičtvrtletně +1,4 %), základních kovů (−2,7 %, mezičtvrtletně +1,9 %), motorových vozidel (−2,5 %, mezičtvrtletně +0,6 %), elektrických zařízení (−2,4 %, mezičtvrtletně +1,0 %) nebo strojů a zařízení (−1,3 %, mezičtvrtletně +1,4 %). Naopak u části výrobků zpracovatelského průmyslu ceny mezičtvrtletně klesaly a trvaly u nich nebo se prohloubily značné meziroční poklesy. To byl případ chemických látek a přípravků (−9,3 % meziročně, −0,3 % mezičtvrtletně), papíru a výrobků z něj (−8,8 % meziročně, −1,2 % mezičtvrtletně), nápojů (−6,8 % meziročně, −6,5 % mezičtvrtletně), ostatních dopravních prostředků a zařízení (−6,6 % meziročně, −0,8 % mezičtvrtletně), potravinářských výrobků (−6,3 % meziročně, −2,8 % mezičtvrtletně), ostatních výrobků zpracovatelského průmyslu (−4,4 % meziročně, −3,0 % mezičtvrtletně) nebo kovodělných výrobků (−3,7 % meziročně, −1,9 % mezičtvrtletně).

Ceny dovozu surovin
a energií se výrazně mezičtvrtletně zvyšovaly.

Ceny dovozu zboží v 1. čtvrtletí mezičtvrtletně vzrostly o 1,0 % a jejich meziroční pokles se zmírnil na −4,4 %. Značný mezičtvrtletní nárůst měly ceny importu elektřiny, plynu, páry a klimatizovaného vzduchu (15,2 %), což zároveň znamenalo meziroční zvýšení o 1,0 %. Podobně i u cen těžby a dobývání bylo s mezičtvrtletním navýšením o 8,9 % spojeno zmírnění meziročního propadu na −17,5 %. Ceny dovozu výrobků zpracovatelského průmyslu mezičtvrtletně vzrostly jen o 0,3 % a jejich meziroční pokles jen drobně zmírnil na −3,5 %. Proti sobě totiž působilo mezičtvrtletní zdražení dovozu některých surovin (například koks a rafinované ropné výrobky o 11,6 %, základní kovy 4,7 %) a naopak mezičtvrtletní poklesy cen importu oděvů (−4,0 %), potravinářských výrobků (−3,7 %), textilií (−3,0 %), ostatních výrobků zpracovatelského průmyslu (−2,9 %) nebo usní (−2,1 %).

Meziroční směnné relace byly kladné.

Meziroční směnné relace zahraničního obchodu se zbožím v 1. čtvrtletí dosáhly 101,0 %. Silně pozitivní byly směnné relace obchodu v oblasti těžby a dobývání (114,7 %) a v kladném pásmu se udržely i směnné relace obchodu s produkty zemědělství, lesnictví a rybářství (100,2 %) a výrobky zpracovatelského průmyslu (100,1 %). Naopak výrazně záporné zůstaly meziroční směnné relace obchodu s elektřinou, plynem, párou a klimatizovaným vzduchem (92,4 %). Mezičtvrtletní směnné relace dosáhly v 1. čtvrtletí 99,8 %. Výrazně záporné byly směnné relace obchodu s elektřinou, plynem, párou a klimatizovaným vzduchem (93,6 %), s produkty zemědělství, lesnictví a rybářství (96,1 %) i v oblasti těžby a dobývání (96,8 %). Naopak u výrobků zpracovatelského průmyslu mezičtvrtletní směnné relace dosáhly 100,1 %.

[1] Od ledna 2026 jsou detailní indexy spotřebitelských cen počítány na základě aktualizované klasifikace COICOP 2018. Váhy jsou od ledna roku 2026 zaktualizovány na základě výdajů domácností statistiky národních účtů. Významnou změnou je rozdělení původního oddílu 12 Ostatní zboží a služby na dva oddíly 12 Pojištění a finanční služby a 13 Osobní a sociální péče, různé zboží a služby. Více na https://csu.gov.cz/kdyz_se_rekne_inflace_resp_mira_inflace a https://csu.gov.cz/indexy_spotrebitelskych_cen_revize

[2] Imputované nájemné vyjadřuje náklady vlastnického bydlení. Kromě samotných cen bydlení zahrnuje i náklady na výstavbu a renovace a další poplatky. Více na: https://csu.gov.cz/metodicka-poznamka-k-indexu-spotrebitelskych-cen-imputovane-najemne .

[3] Oproti indexu spotřebitelských cen, který ČSÚ pro českou ekonomiku sestavuje, HICP neobsahuje imputované nájemné, což bývá zdrojem rozdílů mezi HICP a Indexem spotřebitelských cen.

[4] Bez cen zásobování vodou a služeb souvisejících s odpadními vodami.

[5] Podle údajů ČNB dosáhl v 1. čtvrtletí 2026 průměrný kurz koruny vůči euru 24,328 CZK/EUR ve srovnání s 24,273 CZK/EUR ve 4. čtvrtletí 2025 a 25,082 CZK/EUR v 1. čtvrtletí 2025. Kurz vůči dolaru v 1. čtvrtletí dosahoval 20,790 CZK/USD oproti 20,866 CZK/USD ve 4. čtvrtletí 2025 a 23,844 CZK/USD v 1. čtvrtletí 2025.