Proč tajnosti s americko-íránským memorandem? Je třeba dát prostor pro vysvětlení lidu

Zatímco trhy oslavují memorandum jako signál dramatického zlepšení průchodnosti Hormuzského průlivu, američtí vyjednavači upozorňují, že samotné memorandum je psáno jen velmi obecně jako pouhý základ pro detailní osobní rozhovory plánované na příštích 60 dní. Teprve během těchto rozhovorů se ukáže, jak vážně Írán svou ochotu ve sporných tématech ustoupit myslí.

Je prý psáno zejména s cílem, aby dávalo vedení Íránu možnost politicky zdůvodnit jednání s USA domácí populaci a neobsahuje zásadní závazky, které Írán poskytl Spojeným státům (zejména co se týče klíčového oficiálního spouštěče amerického útoku, tedy íránského jaderného programu).

Až tedy bude memorandum zveřejněno (zatím ho mají k dispozici jen lídři G7), je třeba podle Trumpovy administrativy nepřikládat jeho formulacím příliš velkou váhu. Tyto předběžné poznámky vyvolávají v některých amerických jestřábech obavu, že USA ustoupily příliš.

O to, aby memorandum bylo zveřejněno až v pátek, ale údajně požádal Írán a také Pákistán coby zprostředkovatel jednání. Důvodem jsou prý debaty, zda a jak by měl ještě před zveřejněním memoranda veřejně vystoupit íránský lídr Močtaba Chameneí. S žádostí o poskytnutí textu memoranda neuspěl dokonce ani Izrael.

Právě další kroky Izraele jsou teď velkou neznámou. Trump na jeho adresu poznamenal, že válčí s Hizballáhem příliš dlouho, že v důsledku toho umírá příliš mnoho lidí a že Netanjahu musí být odpovědnější. Izraelský premiér dokonce bez obalu přiznal, že memorandum je příkladem situací, kdy vidí věci jinak než Trump.

Zdá se tedy, že trvalejší uvolnění napětí na Blízkém východě je i nadále podmíněno velmi nejistými předpoklady o přístupu Íránu a Izraele. Přinejmenším Írán a USA se ale nejspíš skutečně chtějí za každou cenu brzo dohodnout: Írán proto, že už má plné zásobníky (a zakonzervování vrtů by bylo velmi drahé), a USA proto, že se blíží midterms. Nelze vyloučit, že Írán dokonce přivře oči nad tím, že Izrael neprovede žádné výraznější vstřícné kroky (zejm. že se nestáhne z jižního Libanonu).

Tržní optimismus tedy tentokrát snad je na místě. Radost má jistě nový šéf Fedu Kevin Warsh, protože levnější ropa značí slabší argumenty pro to, aby americká centrální banka dnes na svém pravidelném jednání zvýšila úrokových sazeb (do čehož by se mu coby Trumpovu nominantovi jistě velmi nechtělo).

Michal Skořepa