Hrubá přidaná hodnota (HPH) v 1. čtvrtletí vzrostla mezičtvrtletně o 0,2 % - Vývoj ekonomiky České republiky - 1. čtvrtletí 2026

Datum vydání: 17. 06. 2026 Kód: 320193-26

1. Shrnutí

· Mezičtvrtletní přírůstek hrubého domácího produktu (HDP) v 1. čtvrtletí 2026 zpomalil na 0,2 % [1] . Na mírnějším růstu ekonomiky se podílela domácí spotřeba a bilance zahraničního obchodu. Naopak ve směru růstu působily výdaje na tvorbu hrubého fixního kapitálu a změna zásob. Meziroční růst HDP zpomalil v 1. čtvrtletí na 2,2 %. Zvolnění ovlivnila především bilance zahraničního obchodu a negativně působila i změna stavu zásob. Naopak domácí spotřeba zůstala výrazným tahounem meziročního růstu a dynamika investiční aktivity navázala na silný závěr loňského roku dalším zrychlením. V EU klesl v 1. čtvrtletí hrubý domácí produkt mezičtvrtletně o 0,1 % a meziroční přírůstek zpomalil na 0,7 %.

· Hrubá přidaná hodnota (HPH) v 1. čtvrtletí vzrostla mezičtvrtletně o 0,2 %. Na zvolnění dynamiky měl hlavní podíl pokles HPH v průmyslu. Ve službách HPH dál rostla, nejvíce v peněžnictví a pojišťovnictví a v profesních, vědeckých, technických a administrativních činnostech. Jen mírně rostla HPH v uskupení obchod, doprava, ubytování a pohostinství a do mírného růstu se po poklesu z konce minulého roku opět dostalo stavebnictví. Meziroční růst HPH zpomalil v 1. čtvrtletí na 2,1 %. Meziročně rostla všechna sledovaná odvětví, ale na oslabení celkového růstu HPH mělo největší podíl zpomalení v průmyslu, stavebnictví, v uskupení obchod, doprava, ubytování a pohostinství a v informačních a komunikačních činnostech.

· Vývoz zboží a služeb v 1. čtvrtletí vzrostl mezičtvrtletně o 3,8 % a meziročně o 5,0 %. Dovoz ale rostl výrazněji (5,8 % mezičtvrtletně a 8,2 % meziročně). Bilance zahraničního obchodu dosáhla přebytku 114,7 mld. korun, který se mezičtvrtletně snížil o 19,2 mld. korun a meziročně o 16,7 mld. korun. Zhoršovala se zejména bilance obchodu s počítači, elektronickými a optickými přístroji. Naopak se zlepšovalo saldo obchodu s ropou a zemním plynem, se stroji a zařízeními, ostatními dopravními prostředky a zařízeními nebo kovodělnými výrobky.

· Celková cenová hladina (podle deflátoru HDP) v 1. čtvrtletí 2026 meziročně vzrostla o 2,9 % a mezičtvrtletně klesla o 0,3 %. Meziroční přírůstek spotřebitelských cen v 1. kvartálu zpomalil na 1,6 % a mezičtvrtletně byly ceny vyšší o 0,7 %. Zpomalení meziročního růstu v 1. čtvrtletí ovlivnily především ceny potravin a nealkoholických nápojů a dále bydlení a energie. Meziročně nižší byly pouze ceny odívání a obuvi. V 1. čtvrtletí se prohloubil meziroční pokles cen průmyslových výrobců a začaly meziročně klesat ceny zemědělských výrobců.

· Celková zaměstnanost [2] v 1. čtvrtletí 2026 byla meziročně vyšší o 1,1 % a mezičtvrtletně o 0,4 %. Celková míra nezaměstnanosti se udržovala stabilně těsně nad 3 %. Průměrná hrubá měsíční mzda v 1. čtvrtletí dosáhla 50 282 korun, meziročně byla vyšší o 8,1 % a mezičtvrtletně o 2,0 %. Reálně průměrná mzda meziročně posílila o 6,4 %.

· Základní měnověpolitické úrokové sazby i v 1. čtvrtletí 2026 dál zůstávaly na úrovni, kterou měly od května 2025. Výrazně rostl objem nových hypotečních smluv, ze kterých ale více než polovinu tvořily refinancované úvěry a ostatní ujednání.

· Hospodaření státního rozpočtu skončilo v 1. čtvrtletí schodkem ve výši 27,6 mld. korun. Deficit se meziročně výrazně snížil. Zásadní roli sehrál režim rozpočtového provizoria, který na počátku roku ovlivnil výdaje – čerpání investic, možnosti předfinancování některých běžných transferů i využití dalších zdrojů financování. Na straně příjmů státního rozpočtu měla negativní vliv změna rozpočtového určení daní, která od ledna opět změnila podíl na výnosu některých váhově významných daní ve prospěch územních rozpočtů. Příjmy ale rostly nad původní očekávání. Zásadně přispěl vyšší výběr pojistného na sociální zabezpečení i vyšší daňové inkaso.